Mezinárodních žebříčků, které porovnávají tisíce nejlepších univerzit světa, ročně vychází hned několik. Známé jsou především ty tradiční, které shrnují vědecký výkon institucí do jednoho čísla a vytvářejí jakési ligové tabulky. Čerpají přitom zejména z publikačního výkonu vědců nebo akademické reputace. Některé žebříčky se však opírají o vícerozměrný přístup a snaží se postihnout další role vysokých škol, včetně jejich společenské odpovědnosti. Jaké to jsou?
Společnost Times Higher Education zveřejňuje každý rok žebříček THE Impact Rankings, který srovnává světové univerzity podle toho, jak se jim daří plnit 17 cílů udržitelného rozvoje definovaných Organizací spojených národů. Školy jsou hodnoceny například v oblasti „Sustainable citities and communities“, v níž se zohledňuje aktivita v oblasti výzkumu udržitelného rozvoje, interní politika škol směrem k ekologii a trvalé udržitelnosti, ale také správa a podpora lokálního umění a památek. K dalším hodnoceným kategoriím patří boj proti změně klimatu, zmírňování sociálních nerovností či rozvoj míru, spravedlnosti a stabilních společenských institucí. Letošnímu ročníku vévodily australské a novozélandské univerzity, nicméně v žebříčku se umístilo i pět českých vysokých škol, což je více než v minulých letech.
Česká zemědělská univerzita v Praze se letos ocitla na 201. - 300. místě. Nejvíce bodů přitom získala v kategorii „Decent work and economic growth“, která zahrnuje ekonomický výzkum stejně jako podmínky, které škola poskytuje jako zaměstnavatel. „Ukazuje to, že ČZU se celospolečenskými tématy dlouhodobě zabývá a řešení takzvaných real-world problems jí není cizí,“ uvedl rektor ČZU Petr Sklenička. Univerzita Palackého v Olomouci se letos ocitla na 401.–600. příčce. Nejlepší skóre získala v kategorii „Good health and well-being“, ve které se hodnotí univerzitní výzkum klíčových onemocnění, ale také péče univerzity o zdraví svých studentů a zaměstnanců.
Každoročně vychází ještě několik dalších žebříčků, mezi nimi například QS World University Rankings a U-Multirank. Zatímco první se snaží sestavit konečné pořadí institucí podle autory zvolené metody, síla druhého spočívá především v možnosti porovnávat univerzity na základě řady dílčích kritérií. Konkrétně žebříček QS používá k hodnocení šest kritérií s různou váhou, například akademickou pověst nebo poměr studentů a pedagogů. Hodnocením letošního ročníku prošlo na 5 500 světových univerzit, přičemž do žebříčku se dostane vždy tisícovka nejlepších. První zůstává již od roku 2012 Massachusetts Institute of Technology.
České vysoké školy na vzestupu
Česku se letos obecně docela dařilo. Do první tisícovky QS se prosadilo hned deset institucí, historicky nejvíce. Tradičně nejúspěšnější Univerzita Karlova poskočila z 291. na 260. místo. Velmi slušné umístění z minulého roku, kdy byla do žebříčku zařazena poprvé, obhájila také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (342).
Hodnocení žebříčku U-Multirank letos zahrnuje 1759 vysokých škol, včetně 15 českých univerzit. Podíváme-li se na profil České republiky, souhrnně si vede nejlépe v oblasti internacionalizace, kde 62 % institucí získalo nadprůměrnou známku A nebo B a pouze 17 % bylo hodnoceno podprůměrně. Podle autorů žebříčku je to dáno zejména stále se zvyšující popularitou Česka pro studenty ze zahraničí. Podle prezentovaných dat v Česku aktuálně studuje asi 43 tisíc zahraničních studentů, tedy 12,5 % z celkového počtu. Nutno však dodat, že tato data zahrnují značný podíl studentů ze Slovenska, kteří studují programy v českém jazyce, což hodnocení nezohledňuje. Naopak nejslabší českou oblastí je podle žebříčku transfer znalostí, kde nadprůměrnou známku získalo 26 % institucí a 66 % bylo naopak hodnoceno podprůměrně.
Umístění českých univerzit v aktuálních žebříčcích tradičně komentují i někteří jejich představitelé. „Z úspěchu naší univerzity mám nesmírnou radost. Pokládám za velmi důležité, že samotné umístění vypovídá o výrazném zlepšení kontinuální práce celé naší akademické obce,“ uvedl třeba rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Podle rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše ukazují výsledky žebříčku QS její vzestup, ale prostor pro zlepšování je stále. Rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová k motivaci účastnit se těchto srovnání uvedla: „Hodnocení v každém žebříčku nám nabízí důležité porovnání s ostatními univerzitami a zvyšuje prestiž MENDELU v mezinárodním kontextu. To je také důvod, proč jsme se do tohoto hodnocení přihlásili.“
Vědecky nejvýznamnější města roku 2020
Zajímavý pohled nabízí žebříček Nature Index Science cities, který srovnává světové metropole podle jejich vědeckého významu. Faktorů, podle kterých byla města hodnocena, je hned několik – započítává se množství prostředků investovaných do výzkumu a vývoje, koncentrace vědeckých pracovišť a další. Na první příčce se letos umístil Peking. Čínská vláda v posledních letech investuje do výzkumu a vývoje obrovské prostředky a čínská věda díky tomu zažívá bezprecedentní rozvoj. Peking také disponuje obřími vědeckými infrastrukturami, jako je například elektron-pozitronový urychlovač. Z pekingské Čínské národní astronomické observatoře je řízen také největší vesmírný radioteleskop na světě.
Druhé a třetí místo obsadil americký Boston a New York. Tato dvě města patří mezi nejvýznamnější vědecké oblasti světa už dlouho. New York, respektive Newyorská metropolitní oblast, se stala jasným vítězem v kategorii získávání zahraničních výzkumníků. Na jejím úspěchu se podílí přítomnost některých světových univerzit, které zde sídlí, jako například Yale University. Úspěch Bostonu je naopak založen na tom, že se městu daří propojovat různé akademické instituce se start-upovými inkubátory a klíčovými dopravními spoji. Praha se letos umístila přesně v polovině žebříčku, na 100. místě.