NFT je zkratkou pro non-fungible token, v překladu tedy „nezaměnitelný“ či „nezastupitelný token“. V posledních měsících jsou NFT terčem nebývalé pozornosti mezi krypto-nadšenci i sběrateli digitálního umění.
Co si pod pojmem NFT představit? Jde o digitální aktiva představující nejrůznější sběratelské položky – nejčastěji se jedná o obraz, video, hudbu či text. Každý token je unikátní, a tedy, jak napovídá i samotný název, nemůže být zaměněn za jiný. V tom se liší od jakékoli fyzické či digitální měny – jeden bitcoin můžeme vyměnit za jiný se stále stejnou hodnotou, v případě NFT ale vlastníme jedinečný originál. NFT tak bývají přirovnávány k určitému typu sběratelských kartiček.
Spíše než konkrétní dílo však NFT představuje doklad o jeho pravém vlastnictví, zapsaný do blockchainu, tedy knihy obsahující záznamy o pohybech virtuálních měn (v případě NFT je nejrozšířenějším blockchainem Ethereum, většina tokenů se pak kupuje za měnu ether – ETH). Nerozeznatelné kopie takového díla samozřejmě často volně kolují online, kdokoliv si může stáhnout obrázek či se podívat na video. Vlastník je však pouze jeden, a je snadné ověřit, o koho se skutečně jedná. A co víc, jen on může dílo prodat, a právě v tom spočívá momentální kouzlo obchodu s NFT.
Pro umělce a autory děl může být takový obchod potenciálně lukrativnější, existuje totiž možnost dostat určitý podíl z ceny pokaždé, když je dílo prodáno novému majiteli. Pro nakupující se zase často jedná o zajímavou investici – kromě podpory oblíbeného umělce mohou doufat, že za čas dílo prodají za mnohem vyšší částku.
NFTs se poprvé objevily před čtyřmi lety, kdy celou mánii odstartovaly CryptoKitties, hra, v níž uživatelé sbírali, chovali a prodávali virtuální kočky. Nejdražší z nich, Dragon, byla už v roce 2018 prodána za 600 ETH, tedy zhruba 172 tisíc dolarů.
Boom zaznamenala v posledních měsících i kolekce CryptoPunks – unikátní postavičky vytvořené jako vůbec první NFT v počtu 10 000 kusů lišících se pohlavím a vzhledem v současné době generují tržby v řádu milionů dolarů.
Jedním z umělců, kteří jsou v souvislosti s prodejem děl v podobě NFT nejvíce vidět, je digitální tvůrce Mike Winkelmann, známý pod přezdívkou Beeple. Jeho koláž Everydays: The First 5000 Days se prostřednictvím aukční síně Christie’s v březnu tohoto roku vydražila za 69 milionů dolarů. Další z jeho děl, videoklip s názvem Crossroad, který byl původně zakoupen za 67 tisíc dolarů, byl zase v únoru přeprodán za 6,6 milionů dolarů.
Dalším skloňovaným umělcem je Banksy – jeho plakát Morons odkoupila skupina NFT-nadšenců, digitalizovala jej, a pod názvem Burnt Banksy pak sdílela video, v němž dílo v přímém přenosu spálila. Nyní existuje pouze v digitální podobě, a jako NFT bylo v aukci začátkem března prodáno za téměř 230 ETH, což odpovídalo zhruba 380 tisícům dolarů. Mluvčí Mirza Uddin pro web CoinDesk uvedl, že cílem skupiny je „propojit svět tradičního umění se světem NFT“. Zároveň přiznal, že skupina již chystá podobnou akci ve spolupráci s dalším významným umělcem.
Pozadu nejsou ani hudební tvůrci. Například umělkyně Grimes v aukci prodala svou digitální tvorbu za 6 milionů dolarů, a producent elektronické hudby 3LAU utržil celkem 11,6 milionů dolarů za vůbec první krypto-album. Rapper Post Malone se zase spojil s platformou Fyooz, která nabízí prostřednictvím tzv. „social tokens“ zážitky, jako je například možnost si s umělcem zahrát beer pong.
Populární jsou i krátké klipy zachycující Top Shots nejlepších členů NBA, tvořené v limitovaném množství kopií. Například částka, za niž byl prodán token basketbalisty LeBrona Jamese, se vyšplhala ke sto tisícům dolarů.
S raritním nápadem přišel spoluzakladatel Twitteru Jack Dorsey, který momentálně v aukci nabízí jako NFT svůj vůbec první tweet s textem „just setting up my twttr“. Zatím nejvyšší nabídka (aktuální v době psaní tohoto článku) činí 2,5 milionu dolarů.
NFT má však potenciál i jinde – mimo jiné třeba v herním průmyslu či obchodu s virtuálními nemovitostmi.
Obchod s NFTs je zároveň poněkud kontroverzní kvůli svým dopadům na klima, zejména velkému množství emisí skleníkových plynů, které jsou produkovány při takto energeticky náročných operacích. Například podle webu The Verge spotřebuje jen Ethereum zhruba tolik elektřiny jako celá Libye.
NFTs vděčí za současnou pozornost zřejmě pandemii koronaviru a s tím souvisejícímu přesunu mnohých aktivit do online světa, ale také rostoucí hodnotě kryptoměn obecně. Ač si pomalu razí cestu k mainstreamu (například i díky umělcům, kteří mohou s jejich pomocí nahradit ztracené zisky posledního roku), lze jen spekulovat, zda je čeká velká budoucnost, nebo se jedná o bublinu, která za nějaký čas zase splaskne.
Foto: Koláž, která se stala symbolem světa NFT: Beepleho Everydays: The First 5000 Days (christies.com)