Jako každý rok, i letos v říjnu oznámila Královská švédská akademie věd laureáty Nobelovy ceny celkem v 5 kategoriích, spolu s Cenou Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy. Které objevy letos zaujaly, a kdo jsou jejich ocenění autoři?
FYZIKA
Za své příspěvky k chápání komplexních systémů a náhodných jevů byli oceněni celkem 3 vědci:
- Syukuro Manabe a Klaus Hasselmann získali první polovinu ceny za fyzikální modely zemského klimatu, predikci globálního oteplování i chápání toho, jak jej ovlivňuje lidstvo. Oba vědci již řadu dekád pracují na otázkách týkajících se klimatu, a to zejména modelech vysvětlujících vztah mezi hladinou oxidu uhličitého v atmosféře a rostoucí teplotou na povrchu Země. Manabe položil základy dnešních klimatických modelů již v 60. letech, Hasselmannovy modely zase od 70. let popisují vliv počasí i lidských činností na zemské klima.
- Giorgio Parisi si odnesl druhou polovinu za svou práci v oblasti teorie náhodných procesů, konkrétně „za objev vzájemného působení neuspořádanosti a fluktuací ve fyzikálních systémech“. Roku 1980 Parisi objevil skryté vzorce v neuspořádaných komplexních materiálech, což umožnilo popisovat mnoho zcela náhodných jevů. Poznatky jsou kromě fyziky využitelné také na poli matematiky, biologie, neurovědy i strojového učení.
„Letos oceněné objevy ukazují, že naše znalosti klimatu mají pevný vědecký základ, stojí na důkladné analýze daných pozorování. Všichni letošní laureáti přispěli k hlubšímu poznání vlastností i vývoje komplexních fyzikálních systémů,“ uvádí Thors Hans Hansson, předsedající Nobelově komisi pro fyziku.
CHEMIE
O cenu za vývoj asymetrické organokatalýzy se podělili 2 vědci:
- Bejamin List a David W.C. MacMillan, kteří v roce 2000 oba nezávisle na sobě vyvinuli zcela nový nástroj pro konstrukci molekul – organokatalýzu. Přišli tak s třetím typem katalyzátoru (tedy látky řídící a urychlující chemické reakce – do té doby byly známé pouze kovy a enzymy), vhodné pro tzv. asymetrickou katalýzu, umožňující vznik jedné konkrétní molekuly. Organické katalyzátory jsou ekologické a levné na výrobu, a mohou řídit velké množství různých reakcí – významně zjednodušili mimo jiné výrobu farmaceutik.
FYZIOLOGIE NEBO LÉKAŘSTVÍ
I tato cena byla rozpůlena mezi 2 vědce, a to za jejich objevy receptorů pro vnímání teploty a doteku:
- David Julius a Ardem Patapoutian oba přispěli k poznání, které lidstvu dlouho chybělo –způsob, jakým je náš nervový systém schopný vnímat teplo, chlad a dotek skrz elektrické impulzy. Julius při svém zkoumání využil kapsaicinu, látky obsažené v chilli papričkách vyvolávající pocit pálení, díky níž v nervových zakončeních kůže objevil sensor reagující na teplo. Patapoutian zase za použití látky mentol identifikoval receptor aktivovaný chladem, s pomocí buněk citlivých na tlak navíc odhalil kanálky reagující na mechanické stimuly kůže i vnitřních orgánů. Oba se tak zasadili o lepší pochopení toho, jak smysly interagují s okolním prostředím, čehož se hojně využívá při léčbě různých onemocnění, včetně chronických bolestí.
LITERATURA
- Abdulrazak Gurnah, narozený v Zanzibaru a píšící v Anglii, autor desítky románů a jedné povídkové knihy, si odnesl cenu za literaturu „za své nekompromisní i soucitné proniknutí do vlivu kolonialismu a osudu uprchlíka v propasti na pomezí kultur a kontinentů“. Podle předsedy Nobelovy komise pro literaturu Anderse Olssona je dnes Gurnah „jedním z nejpřednějších postkoloniálních spisovatelů“.
MÍR
Cenu v této kategorii si rozdělili 2 novináři:
- Maria Ressa a Dmitry Andreyevich Muratov byli oceněni „za své snahy bránit svobodu vyjádření, která je základním předpokladem demokracie a trvajícího míru“, representujíce tak všechny novináře a nezávislá média se stejným ideálem – svobodou slova a svobodou informací, které jsou podle oficiálního vyjádření komise v dnešním světě v čím dál větším ohrožení. Ressa ve své rodné zemi, jíž jsou Filipíny, bojuje proti zneužívání moci, násilí i vzrůstajícímu autoritářství, je také spoluzakladatelkou a ředitelkou digitální investigativní platformy Rappler. Kritizuje mimo jiné režim ve své zemi a jeho protidrogovou válku, ale také sociální sítě manipulující veřejné mínění a šířící fake news – Facebook například podle agentury Reuters označila za „předpojatý vůči faktům“. Muratov již po desetiletí i přes četné výhružky v Rusku obhajuje svobodu projevu novinářů, mimo jiné z pozice spoluzakladatele a šéfredaktora nezávislých novin Novaja Gazeta, vyjadřujících se kriticky ke korupci, policejnímu násilí, nezákonnému zatýkání, volebním podvodům a jiným událostem v zemi.
NOBELOVA PAMĚTNÍ CENA ZA EKONOMII
- David Card si odnesl polovinu ceny „za své empirické příspěvky k ekonomii práce“. S využitím přirozených experimentů již od 90. let studuje, jaké dopady má minimální mzda, imigrace nebo vzdělání na trh práce. Obohatil tak moderní ekonomii i ostatní společenské vědy o nové analýzy i mnoho důležitých poznatků.
- Joshua Angrist a Guido Imbens se podělí o druhou polovinu ceny, a to „za své metodologické příspěvky k analýze kauzálních vztahů“. V polovině 90. let se jim povedlo ošetřit metodologické problémy plynoucí ze složité interpretace dat získaných přirozeným experimentem, a ukázali tak, že i z nich lze získat přesné závěry ohledně příčin a důsledků společenských jevů.
„Cardovy studie zásadních společenských otázek i metodologické příspěvky Angrista a Imbense nám ukázaly, že přirozené experimenty jsou bohatým zdrojem poznání. Jejich výzkum podstatně zlepšil naši schopnost zodpovědět klíčové příčinné otázky, což přineslo společnosti velký užitek,“ dodává Peter Fredriksson, předseda Komise pro ekonomické vědy.