Možná si pamatujete tu slávu, se kterou se vloni v září v Praze otevíralo ústředí Evropské agentury družicové navigace (GSA). Česká metropole byla hrdá na to, že významná evropská instituce si zvolila za sídlo právě město nad Vltavou. Jenže od té doby se do Prahy jezdí jen pro razítka a vlastní byznys zůstává daleko za západními hranicemi Česka.
Konkurence Američanům
Navigační systém Galileo je plánovanou konkurencí amerického zavedeného systému Navstar GPS nebo ruského systému GLONASS. Výstavbu Galilea zajišťují členové Evropské unie a sídlem celého projektu byla zvolena právě Praha. Původní plány na GNSS Galileo sahají do roku 1999, kdy byl plánován jako veřejný projekt financovaný soukromými investory s odhadovaným rozpočtem 1,8 miliardy EUR a spuštěním v roce 2008. Od tohoto finančního modelu však investoři pro příliš velká rizika odstoupili. Proto Evropská komise přišla s plánem hradit projekt z rozpočtu EU v odhadované výši 3,4 miliardy EUR a posunula spuštění na rok 2015.
Oživení temné budovy
Jako sídlo si agentura zvolila temnou a několik let neužívanou budovu bývalé České konsolidační agentury, a to je jedno z mála dosavadních pozitiv, které Galileo přinesl našemu hlavnímu městu. V budově prozatím sídlí asi sedmdesátka evropských úředníků, kteří samozřejmě neřeší technologické postupy, ani neumožňují českým firmám podílet se na rozvoji navigačního systému.
Prozatím jen informační kancelář
Pražské sídlo GSA tedy zatím funguje jenom jako jakási informační kancelář, i když podle slov vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA Karla Dobeše je pro Prahu nesmírně důležitá blízkost úředníků, kteří budou rozhodovat o osudu evropské odpovědi na americkou GPSku. Jsme přímo u zdroje a můžeme s GSA komunikovat na nejvyšší úrovni. Všichni nám závidějí, že si o projektech popovídáme večer u piva a nemusíme kvůli tomu jezdit do Bruselu,“ říká Dobeš. Jenže možnost si popovídat u piva s úředníky GSA není pro rozvoj Galilea určující a vysoký byznys se odehrává jinde.
Srdce projektu u nás tlouct nebude
V polovině roku 2015 má vzniknout uživatelské jádro evropské navigace, neboli rozhraní, přes které potečou veškerá komerční data systému. Toto technologické srdce ale pravděpodobně v Praze tlouct nebude. Jak vyplývá z dokumentů Unie, zůstane nám jen obsáhlý úřednický aparát. Musíme si s ním vystačit.