Michal Horvath, profesionální veslař, olympionik, čerstvý inženýr a nový přírůstek mezi talenty poradenské společnosti PwC. Tak by se dal velmi stručně Michal popsat. Když nastoupil na stáž do auditu, určitě nečekal, že bude moci inspirovat tisíce studentů svojí pílí a cílevědomostí.
Ahoj Michale, zahřívací otázka – povíš nám, jakou školu jsi studoval a jak dlouho ti to při tvém časovém vytížení trvalo?
Studoval jsem na Fakultě financí a účetnictví na VŠE a i když to občas trochu bolelo, stihnul jsem inženýrský titul za 5 let.
Získával jsi již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Vím pouze o stáži v PwC, můžeš o ní něco říci?
Byla to moje první a jediná stáž a absolvoval jsem ji první dva měsíce tohoto roku, protože bylo po olympiádě a já měl více volného času. Do té doby jsem věnoval všechen svůj čas sportu a školním povinnostem. Byl jsem na stáži v auditu, kam jsem od září nastoupil na plný úvazek. Na VŠE jsem měl audit jako vedlejší specializaci, takže jsem si alespoň vyzkoušel, jak to chodí v praxi.
Že jsi nestíhal další stáže a brigády naprosto chápu, co mi ale vrtá hlavou je, jak jsi vůbec dokázal skloubit sport a školu?
Školu jsem musel trošku optimalizovat. Tréninky jsem měl 2x denně – oficiální 20 hodinový úvazek, ale trávil jsem tam 40 hodin týdně, takže musím přiznat, že všech přednášek jsem se neúčastnil.
To dnes dělá málokdo… Měl jsi nějaký volný čas? Jak jsi ho využíval?
Většinu svého „volného“ času jsem věnoval škole, na rozdíl od kluků, co se mnou veslovali. Určitě toho ale nelituju. Jeden z důvodů, proč jsem nevzdal školu a šel zkusit stáž v PwC, byli dva moji parťáci, kteří ve třiceti letech skončili s veslováním. Neměli vysokoškolské vzdělání ani žádnou praxi. Jeden teď pokrývá střechy a druhý prodává boty…
Jak dlouho už pracuješ v PwC na plný úvazek?
V PwC pracuji teprve dva měsíce, přičemž celý první měsíc zabralo intenzivní školení. Teď už se zapojuji do běžných pracovních povinností.
Jak to je v PwC s kariérním postupem?
Myslím si, že buďto člověk roste nebo odejde. Pokud zaměstnanec není úplný lempl a plní úkoly, které dostává, tak stoupá, tak je to ve firmě nastaveno.
V čem si myslíš, že ostatní uchazeči o stáž ve srovnání s tebou pohořeli?
Na assessement centru podle mě většina lidí pohořela na týmové práci, která se nám vůbec nepodařila. Snažil jsem se naši společnou práci na zadaném projektu usměrnit, ale nebyli jsme schopni se domluvit.
Mluvíš tu o týmové práci. Co se ještě při přijímacím řízení do PwC prověřuje? Účetnictví? Jazyky?
Nebudu popisovat krok po kroku celé výběrové řízení, ale mohu říci, že potřebujete obecnou angličtinu na slušné a komunikativní úrovni, logiku, selský rozum a týmového ducha. To je vše. Výhodou je, že dostanete hned zpětnou vazbu velmi lidským způsobem.
Nezmínil jsi znalosti z účetnictví, bez těch se ani nemá cenu o práci ucházet…
Tak to není. Dva mí kolegové jsou z ČVUT a účetnictví vidí poprvé v životě, ani nevědí, co je má dáti – dal. Ze školy člověk zdaleka neumí všechno, je to pouze výhoda. Podstatný je selský rozum a ochota se učit.
To mě překvapuje a určitě nejsem sama. Jak často při práci používáš již zmíněnou angličtinu? Je jen vstupním požadavkem nebo denním chlebem?
Angličtina se v PwC používá opravdu hodně. Není třeba od začátku umět odbornou účetní angličtinu, ale je nutné ji rychle vstřebat. Není totiž výjimkou jednání s anglicky mluvícím klientem. V PwC se člověk učí pořád – nejen anglicky. Je ale super, že zkušenější kolegové těm mladším vytrvale a ochotně radí.
To určitě v začátcích hodně pomůže. Občas ale mezi studenty koluje o velké čtyřce i nepříjemná informace, a to, že nováček často tráví v práci až nelidské množství hodin...
To není pravda, do osmi hodin se zatím vejdu. Na auditu se mi také líbí, že přináší velkou výhodu pro ty, co mají rádi léto, jelikož nejvíce práce je v zimě, kdy často děláte přesčasy, které se dají v létě vybrat a užít si třeba měsíc a půl volna.
Jak jsi na tom vlastně s vrcholovým sportem teď? Stíháš sportovat i při práci?
Mám zraněné rameno a rozhodl jsem se už sportovat pouze rekreačně, ale určitě to není kvůli PwC. Tam mi naopak nabídli i možnost, jak časově skloubit sport i práci. Nechci ale dělat dvě věci napůl, raději se budu věnovat jedné naplno. Na olympiádě v roce 2008 jsme byli pátí, v roce 2012 třináctí, to mi rozhodování také hodně ulehčilo.
Jak ses vůbec přinutil k tolika činnostem? Škola, stáž, sport,… to určitě chtělo velkou motivaci.
Vždycky jsem si říkal „to zvládneš, to zvládneš“. Když toho bylo opravdu hodně, vyčítal jsem si zase, že jsem si toho naložit moc, ale stále mě motivovalo, že vím, jak to dopadne se sportovcem, když nemyslí na budoucnost. Na druhou stranu chápu, že mnoho sportovců tomu krásnému bezstarostnému sportovnímu životu podlehne i s vědomím, že to může skončit špatně.Taky mám rád výzvy, proto jsem se na stáž do PwC přihlásil. Když člověk nic nezkusí, nic nezkazí, ale ani ničeho nedosáhne.
Máš pro studenty nějakou radu? Sám bys měl mít ještě studentský život, který pro tebe skončil v létě, v čerstvé paměti.
Radu mám – naprosto upřímné doporučení PwC jako prvního zaměstnavatele. Firma neskutečně investuje do dalšího vzdělávání zaměstnanců. Jako jeden příklad za všechny uvedu účetní kurz – vzděláváte se z velké části v pracovní době, jste za to velmi dobře placeni a ještě tím zvyšujete svoji hodnotu na trhu práce.
To je i jeden z důvodů, proč vidí tolik absolventů ekonomek velkou čtyřku jako nejlepší start…
… Určitě. Mám pocit, že i za tu krátkou dobu, co v PwC pracuji, jsem se naučil obrovské množství věcí. Výhodou je, že se audit skládá z mnoha pod-úkolů. Nehrozí tedy, že se za měsíc naučíte auditovat a pak budete celý život dělat to samé dokola. Navíc má každý klient úplně jiný byznys a jiné požadavky, takže stereotypní práce vás podle mě nepotká prvních… prvních mnoho, mnoho let.