Čeští vědci se rozhodli zprůměrovat tváře dřívějších vítězek soutěže Česká Miss a vytvořit tak dokonalou ženskou tvář. Na základě svého modelu si pak vsadili v letošním ročníku této soutěže na vítězství ženy, která nejvíce odpovídá jejich matematickému modelu.
To nejkrásnější, co Bůh stvořil, je žena a růže, napsal kdysi Dante Alighieri. Ženská krása tkví především v oku pozorovatele a je něčím tak nadmíru subjektivním, že určit ženu s tou nejkrásnější tváří je nemožné. Přesto zde existuje jeden postulát, který tvrdí, že lidský mozek je již od přírody naprogramován tak, že určitý poměr jeho oku lahodí nejvíce. Tomuto poměru se také vznešeně říká zlatý řez a ne náhodou odpovídá průměru lidských tváří, který se jeví jako nejkrásnější. Pomocí matematické metody tzv. geometrické morfometrie se tak výtvarník Petr Bakoš s biologem Karlem Kleisnerem rozhodli vytvořit obraz ideální ženské tváře, podle nějž určili letošní vítězku České Miss.
Buďte průměrní!
Takový slogan si člověk z billboardů jen tak nepřečte. Na základě několika studií se má však za to, že nejkrásnější tvář je tvář průměrná. Průměrná tvář se určuje jako průměr tzv. význačných bodů na lidské tváři u skupiny lidí. Jde například o špičku nosu, okraj čelisti nebo obočí. Celkově je těchto bodů 72. Následně se tyto body, jejichž vzdálenost a poměr těchto vzdáleností se u každého člověka mírně liší, zprůměrují a vznikne tak „průměrná“ tvář. Takto vzniknuvší tvář je pak oním ideálem krásy, který vytvořil z tváří devíti vítězek dřívějších kol České Miss, již zmíněný tým vědce a výtvarníka.
Fibonacciho posloupnost
Ženská krása je tak matematicky spojená nejen s nádhernými květy z říše rostlin, ale i s ananasem, šiškou smrku, Monou Lisou nebo schránkou plže. Fibonacciho posloupnost je tvořena čísly 0,1,1,2,3,5,8, tedy platí, že následující člen je vždy roven součtu dvou členů předcházejících. Zároveň také platí, že podíl dvou po sobě jdoucích členů konverguje k tzv. zlatému řezu, tedy jakémusi dokonalému poměru, který reprezentuje číslo 1, 618. Zlatý řez také získáme rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Tento poměr opět odpovídá zlatému řezu. Zlatý řez pak nalezneme doslova všude, kam se podíváme a právě i u tzv. „průměrných“ tváří. Tvář, která má poměry vzdáleností mezi význačnými body odpovídajícími zlatému řezu, se označuje jako zlatá maska. Tou se pyšnila například Nefertiti nebo Marylin Monroe.