Co se momentálně děje na elektroenergetickém trhu? Je ho možno charakterizovat jako šachovou partii s pevně danými pravidly, nebo spíše hru na náhodu? V rámci letošních podzimních TechnicDays vystoupil s přednáškou Pavel Řežábek, hlavní ekonom ze společnosti ČEZ.
Dnešní společnost je protkána obrovským množstvím regulací, což v energetice platí dvojnásob. Cíle, které byly Evropskou unií stanoveny pro oblast snižování CO2 a pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost, se navzájem negativně ovlivňují. Podpora obnovitelných zdrojů zdeformovala energetický trh, cena povolenek se dostala na minimum. Výsledkem toho je, že se v EU dnes nevyplatí investovat do nových zdrojů. V souvislosti s mezinárodním vývojem kolem Ukrajiny se pak mluví o dalším sjednocení zdrojů a infrastruktury na evropské úrovni, o snížení energetické závislosti jednotlivých členských států a o sjednocení vyjednávací pozice vůči třetím zemím. Snížení ceny se nedotklo pouze emise povolenek, ale také silové elektřiny. Její cena v ČR je velmi úzce provázaná s německým trhem, její úroveň na burze je na dlouhodobém minimu.
Jaká je tedy aktuální situace? Na podzim letošního roku přijali vrcholní představitelé členských států EU v rámci jednání Evropské rady rozhodnutí, ve kterých nastavili cíle klimaticko-energetického rámce pro období 2021-2030. Konkrétně jde o závazné cíle snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 27 % a zvýšit energetickou účinnost na 27 %. Současně s tím je nastaven požadavek na propojení trhů s elektřinou ve výši 15 %.
Již dnes je tak jasné, že energetiku během následujících dvou dekád významně změní decentralizace, rozmach obnovitelných zdrojů i nových technologií. Zatímco dnes má výhodu na trhu především majitel velkých aktiv, tedy dolů či elektráren, v budoucnu to již takovou výhodou nebude. Elektřinu si významná část spotřebitelů vyrobí sama, přímo v místě spotřeby a obnovitelné zdroje budou centralizované výrobě silně konkurovat. Dlouhodobější strategii již nelze stavět na volbě konkrétní technologie, ale na hledání zákaznických řešení a porozumění tomu, co zákazník potřebuje. Rozhodující budou dovednosti – ať už obchodní nebo inženýrské.
Skupina ČEZ na současnou situaci reaguje aktualizací strategie na nejbližší roky, která je postavena na třech strategických prioritách. První je snaha o udržení pozice jedné z nejlepších firem v provozu tradiční energetiky s důrazem na zajištění bezpečnosti, stability a efektivity při provozu kritické infrastruktury. Druhou včasná reakce na posun energetického trhu směrem k zákazníkovi, jemuž je nutno naslouchat a přizpůsobovat se jeho potřebám. Poslední prioritou jsou akvizice, o kterých může Skupina ČEZ díky nejmenšímu zadlužení z velkých evropských energetických společností uvažovat i přesto, že Evropa prochází obdobím krize energetiky.
Když se vrátíme k otázce v názvu článku, zdali je energetika spíše šachovou partií nebo ruletou, musíme konstatovat, že obojím. V krátkodobém horizontu je možné situaci vnímat jako partii s možností promyšlení několika tahů dopředu, v dlouhodobém horizontu se však přes velkou míru regulace jedná o ruletu s vysokou mírou rizika.
Pokud Vás téma článku zaujalo, můžete celou přednášku Pavla Řežábka shlédnout na www.studenttv.cz