Vnímáte-li energetiku jako odvětví, které se nemá kam dál posouvat a v čase se příliš nemění, jste úplně vedle. Do inovačních procesů a jejich významu vás zasvětí Aleš Laciok, koordinátor pro výzkum a vývoj Skupiny ČEZ.
Pane Lacioku, můžete nám prosím nejprve vysvětlit, čím se v ČEZu zabýváte?
Na starosti mám koordinaci výzkumu a vývoje ve Skupině ČEZ. Jedná se o zajištění systémového pohledu, tj. abychom mohli identifikovat oblasti, které jsou důležité a které jen doplňkové, a to za celou společnost a částečně i za celou skupinu, nikoliv jen z pohledu jednotlivé divize, útvaru či elektrárny. Dnes je výzkum a vývoj součástí útvaru Inovace, cílem tohoto začlenění je více se zaměřovat na uplatnitelnost v praxi.
Zabýváte se také základním výzkumem?
To ne. Jsme výhradně zaměřeni na aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj, na pilotní a demonstrační projekty. Základní výzkum pouze monitorujeme. Základní výzkum je zpravidla dost vzdálen od uplatnění v praxi.
Je výzkum a vývoj důležitý pro firmy typu ČEZ?
Výzkum a vývoj je hnacím motorem pro inovace, pro přípravu nových technologií a postupů, které umožní více efektivně a ekologicky vyrábět energii a efektivně ji distribuovat k finální spotřebě. Není to jen o realizaci konkrétních projektů, ale i o systematickém třídění informací o trendech ve světě. To je hodně důležité, protože svět energetiky je komplexní a hodně se dynamicky vyvíjí.
„Není to jen o realizaci konkrétních projektů, ale i o systematickém třídění informací o trendech ve světě.“
Co dnes energetiku nejvíce ovlivňuje?
Dnes je energetika pod tlakem vyvolaným spíše politickými přáními. Svět energetiky se razantně proměňuje s ne zcela jasnými následky. Proto je důležité, aby věda a technika ukazovaly na reálné možnosti a oddělovaly je od zbožných přání, byť upřímně myšlených.
Technologie zralé na uplatnění musí mít odpovídající spolehlivost a účinnost a musí být rovněž ekonomicky reálně aplikovatelné. V současné době je energetika hodně pokřivená nejrůznějšími dotacemi a podporami, kterými se více podporuje rychlé uplatnění a rozšíření ještě nezralých technologií. Logičtější by byla naopak větší podpora vývoje a testování technologií, trh už si pak sám najde nejlepší řešení.
Jak jste na tom s podporou výzkumu ve srovnání s jinými energetickými společnostmi?
Podpora výzkumu odpovídá dnešním možnostem ČEZ, jeho ambicím a směřování. Je zřejmé, že do budoucna bude kladen větší důraz na technologie a možnosti v oblasti menších energetických zdrojů (kam patří široké spektrum technologií od fotovoltaiky až po palivové články), avšak i akumulace energie či energetických úspor. Dosud byl výzkum směřován hlavně na podporu aktuálně provozovaných zařízení. Prosté porovnání čísel jednotlivých společností je dost ošidné - jsou diference, co se kam započítává.
Spolupracujete na výzkumu s dalšími subjekty, nebo jde o čistě interní činnost firmy?
ČEZ nemá svoje výzkumné týmy a ani je nebude budovat. Výzkum si objednáváme u externích subjektů. Jde o společnosti nejrůznějšího charakteru - komerční firmy, výzkumné organizace a v některých případech i vysoké školy.
Jakou roli hraje výzkum konkrétně v jaderné energetice?
Jádro stále tvoří nejvýznamnější položku v portfoliu našich projektů. Jaderná energetika je náročná a provozování reaktorů generuje požadavky na výzkum, ať už se jedná o znalost chování materiálů pod různým zatížením, zpřesňování znalostí o různých fenoménech či zdokonalování matematických simulačních modelů. Jaderný výzkum je natolik náročný, že je potřebné finanční prostředky sdružovat v mezinárodním meřítku. Můžeme se pochlubit, že ČEZ je členem několika takových sdružení – především EPRI (Electric Power Research Institute) a pak rovněž nové asociace NUGENIA.
Hodně se dnes mluví o smart grids, neboli inteligentních sítích – oč se jedná?
Je to přímo exemplární příklad zjednodušování situace, kdy se vzbuzuje povědomí, že současné sítě jsou „hloupé“ a je třeba je co nejrychleji nahradit „chytrými“. Technologie se postupně vyvíjejí, dostávají se do praktického použití a přinášejí užitek, tomu nemusím říkat smart. Samozřejmě i oblast přenosu a distribuce elektrické energie se rozvíjí, jsou nasazovány nové senzorické a diagnostické metody, nové komunikační prostředky a metody řízení sítí a regulovatelnosti spotřeby. V Evropě probíhá velké množství výzkumných a demonstračních projektů v těchto oblastech, např. ČEZ Distribuce se účastní projektu Grid4EU.
Blíží se již možnost odstraňování skleníkových plynů v energetice? Jakým způsobem by to probíhalo?
Jde o tzv. technologie CCS (carbon capture and storage – separace oxidu uhličitého a jeho ukládání do geologického podloží). V zásadě dobrá myšlenka. K uplatnění v energetice však nejprve musí být vyvinuty účinné odlučovací procesy a musí být prokázána bezpečnost uložení CO2 do hornin. A to nyní není, nespadne to z nebes - a zase jsme u role výzkumu a vývoje…
