Chceme pojišťovnictví co nejvíce zjednodušit a poskytnout našim klientům to nejpřívětivější řešení.

Jednou vyvinout a tisíckrát použít

Jakou roli hraje IT úsek v kontextu celé VZP?

V našem korporátním světě jsou mimo jiné část obchodní a část IT. A tyto dvě složky mezi sebou neustále hledají, a vždy hledat budou, komunikační rozhraní. A čím lépe je toto komunikační rozhraní nastavené, tím lépe funguje celá společnost. Proto také ten, kdo dokáže byznysově pochopit, jak určité řešení ovlivní vztah s klientem nebo prodej určitého produktu a dokáže technicky popsat výrobu, je nejen v naší společnosti k nezaplacení.

Jste velkým zastáncem open source řešení - na jakém principu tento přístup funguje?Osobně věřím, že 99,9 % softwaru už bylo vymyšleno a naprogramováno. Proč tedy znovu vymýšlet platformu, která bude na předdefinovaných krocích, postupech a procesech relativně jednoduše kódovat určité aplikační celky, když toto rozhraní již dávno existuje? Neměli bychom se spíše zaměřit na části, kde daný software nevyhovuje a ty upravit namísto tvorby celého systému od začátku? Jinými slovy - v momentě, kdy společnost potřebuje systém rozvíjet nebo provázat s dalšími prvky, obrátí se na toho nejlepšího dodavatele, který to umí a ona se tak vyhne zámku dodavatele. Trendem by proto mělo být “jednou vyvinout a tisíckrát použít”. Nikoliv naopak. 

Jaká úskalí spatřujete v zámku dodavatele?

Když váš systém vyvíjí dlouhé roky jedna firma, tak o vás ví v podstatě vše. Nedostatek vlastních zdrojů nebo vlastní pohodlnost mnohdy vede k tomu, že firmy nechají jednoduché věci, které by normálně udělaly samy, na dodavateli. Jednoho dne potom zjistí, že kompletní know-how leží mimo jejich sídlo. Najednou neví, na jakém principu daný systém funguje, jak je provázaný s dalšími prvky, jak mezi sebou jednotlivé systémy komunikují, co se stane v momentě, kdy se v systému něco změní atd.

Proto se snažím VZP postupně osvobozovat ze zámku dodavatele a architekturu řešení aplikací co nejvíce otevírat, co největšímu počtu dodavatelů. Abychom snížili finanční i technologické nároky. Díky tomu budeme mít jeden koncept realizovatelný pokaždé jiným dodavatelem. 

Trendem je flexibilita

Je přeměna zaběhnutých pořádků vaším hlavním cílem ve VZP? 

Moje mise ve VZP je založená na tom, abych vytvořil framework, ve kterém celý systém postupným způsobem převedeme do otevřeného formátu s určitou úrovní podpory, za dodržení bezpečnostních, integračních a všech dalších principů, které jsou dnes standardem. Abychom plynule vystoupili ze zámku dodavatele a byli schopni systém rozvíjet vlastními silami nebo v rámci standardní veřejné soutěže. 

Na co se aktuálně VZP zaměřuje?

V souvislosti s nynější situací pandemie COVID-19 chceme významně posunout náš e-commerce systém. Pojištěnci jsou nuceni většinu i relativně běžných interakcí absolvovat prostřednictvím pobočkové sítě, což není tím nejlepším řešením. Chceme pojišťovnictví, co nejvíce zjednodušit a poskytnou našim klientům to nejpřívětivější řešení. Proto je pro VZP hlavním cílem digitalizace a mým osobním cílem je co nejefektivněji nastavit komunikaci s pojištěncem. 

Vedle toho vidíme obrovský potenciál v telemedicíně. Ale nemá smysl realizovat žádný s telemedicínských postupů dokud se nenajde vyvážený poměr mezi rozumnými benefity pro pojištěnce, pojišťovnu a konkrétního smluvního partnera, tedy např. lékaře. Telemedicína je disciplína, která bude do budoucna významně ovlivňovat zdravotnictví, ale dokud nenastavíme procesy a první pilotní projekty, schopné nalézat benefity pro všechny tři zúčastněné, tak nemá šanci na úspěch. Naše role je v tomto směru systémová a dovolím si tvrdit, že nic, co v telemedicíně nezapojí do hry VZP, nemá velkou šanci na úspěch. VZP zaujímá 60 % trhu a proto by měla být v těchto principech lídrem, na což jsme připraveni.

Je telemedicína jediným moderním prvkem, který se VZP snaží prosadit v ČR?

Mimo jiné se snažíme najít, co nejlepší způsob, jak přenášet informace mezi dvěma lékaři, kteří léčí jednoho pacienta a tím poskytnout možnost zjistit, jak léčba v jedné oblasti ovlivní oblast druhou. To znamená najít komunikační rozhraní těchto dvou odborníků a definovat standard pro toto rozhraní - co za informace by si tito jedinci měli mezi sebou vyměňovat. Vše je o pilotních projektech, a proto je třeba uvažovat o nastavení určitého rozhraní na několika příkladech a následně tento model přenést mezi ostatní tisíce lidí. Snažíme se proto přicházet s osvětou a ukazovat příležitosti, které plynou z toho, že se tyto principy budeme učit adaptovat.

Naším hlavním cílem je digitalizace

Proč by měli studenti a absolventi zamířit do oblasti pojišťovnictví, konkrétně do VZP?

Motivací je opravdu mnoho, obecně lze zmínit obrovský budoucí potenciál elektronického pojišťovnictví a digitalizace jako takové, a s tím související rozvoj e-commerce. Plány, které jsme ve VZP nastavili, budou mít velký efekt v relativně krátké době - představují velký pokrok směrem k pojištěnci, i v souvislosti s novou legislativou. Konkrétně mám na mysli zákon o právu na digitální službu, který ve své podstatě významně ovlivňuje akceleraci trhu. Tento zákon mění roli pojištěnce, resp. pacienta, resp. klienta - přisuzuje mu nárok na očekávání digitální provázanosti jednotlivých systémů z pohledu uživatele státní služby. Zejména oblast zdravotnictví na tuto problematiku významně trpí. V rámci jednání s orgány státní správy např. s panem ministrem se proto snažím přinášet osvětu v tom, abychom co nejvíce tuto agendu digitalizovali. 

Smyslem všech našich aktivit je tedy věci zjednodušit. Nehledat problém, ale spíše nacházet cestu jak jednoduše jít přímo k cíli. Mě tato přímočarost v českém prostředí chybí a právě proto chceme dát šanci mladým a kreativním lidem, kteří tuto schopnost mají a pro které existuje v pojišťovnictví široké uplatnění. 

Jaká byla profesní cesta vedoucí k Vašemu aktuálnímu působení ve VZP?

Patnáct let jsem působil v bankovnictví, ve kterém jsem si prošel pomyslné kolečko - začínal jsem jako operátor, přes anglicky mluvící klienty a speciální pozice jsem se následně vypracoval až k vedoucí pozicím. Po zhruba 10 letech jsem se tedy dostal do role, ze které jsem managementu banky radil, jak se chovat ke klientům. A díky tomu jsem byl připraven na vyšší pozice, které následovaly. Za tuto přípravu jsem ohromně vděčný, a třeba dnes se velmi rád vracím ke svým kořenům a kontaktům, které mám právě z dob působení v bankovnictví. 

Nakolik se liší banka od pojišťovny?

Spousta agend je v korporátní sféře velmi podobná nebo dokonce stejná. Proto není problémem spojit se se svým de facto protějškem z bankovní sféry a vést s ními rovnocenný dialog na úrovni korporátních procesů.

Navíc IT svět je obecně jedna velká komunita, ve které má své místo nejen “ajťák”, v tom pravém slova smyslu, tedy ten, který kóduje, ale i spíše byznysově smýšlející jedinec. 

Sám jste se zapojil do pracovního procesu již při studiu - poskytuje VZP tuto možnost dnešním studentům?

Ano, do našich aktivit a plánů studenty aktivně zapojujeme. S univerzitami nastavujeme spolupráci a jednáme o tom, v jakém rozsahu a jaké kompetence můžeme studentům svěřit. Studenti mají totiž jednu obrovskou výhodu a, v našich očích, přidanou hodnotu - nejsou ovlivněni tím, jak určitý systém uvnitř firmy funguje a mohou díky tomu naplno využít svou kreativitu, která někdy může vymizet u těch, kteří s danými procesy pracují dlouhodobě. Je důležité, aby se tyto dva elementy setkávaly a vzájemně podněcovaly.

Co je podle Vás pro absolventy největším oříškem při přechodu do práce?

Absolventi většinou nemají problém se samotným kódováním, architekturou systému nebo tvorbou webových stránek. To co jim dělá problémy je spíše každodenní praxe - komunikace s ostatními útvary v organizaci, které pracují na stejných projektech. V obecné rovině je to pochopení celkového fungování konkrétní společnosti.