Robotika toho má s automotive společného víc, než se zdá. Podle Kateřiny Polákové, studentky oboru kybernetika a robotika na ČVUT, jsou dnešní auta malí roboti. Příležitost poznat je blíž získala během trainee programu ve společnosti Valeo. Co jí praxe dala, co během ní vytvořila i jak se zasazuje o vyšší informovanost dívek v oblasti technických oborů, si můžete přečíst v následujícím článku.
Studujete magisterský obor kybernetika a robotika na ČVUT FEL. Co vás inspirovalo k této volbě?
Já jsem se na střední škole ráda dívala na vzdělávací dokumenty a narazila jsem i na filmy týkající se problematiky protéz. Zaujalo mě, jakým způsobem se dají končetiny, o které někdo přišel třeba při nehodě, nahradit.
Začala jsem se tím zabývat a zjistila jsem, že některé protézy jsou dokonce funkčnější než lidská ruka. Tím jsem se posunula k robotické stránce věci a pak už to byl jen krůček k robotice jako oboru. Fakultu elektrotechnickou studovala i moje maminka, jen jiný obor – dřív se nejmenoval robotika, ale řízení. Vždycky si chválila studium i kolektiv, říkala, že jde o nejlepší školu do života, takže mě to přirozeně nadchlo a přihlásila jsem se. Mamka měla pravdu – je to super.
„Technické obory je třeba propagovat i směrem k ženám.”
Jaké projekty jste měla možnost rozvíjet během svého působení ve Valeu a jak tato zkušenost ovlivnila váš akademický i profesní rozvoj?
Největší projekt, který jsem mohla ve Valeu rozvíjet, jsem byla já sama. Kromě několika menších projektů jsem pracovala hlavně na kompletním vývoji aplikace na ovládání auta pomocí tabletu. Aplikace jsem do té doby nedělala a naučila jsem se je právě ve Valeu. Mohla jsem si celý proces postupně zkoušet, takže když jsem něco napsala, šli jsme do auta to zkusit v praxi. Sledovala jsem tak celý proces od začátku až ke konečnému produktu, což byla skvělá škola.
Praxe mi pomohla i při studiu – ve Valeu jsem byla rok, po půl roce jsme se ve škole začali věnovat automobilovým senzorům a pracovali jsme s programy, které už jsem znala z práce. Měření na laborkách pro mě pak bylo rychlé a jednoduché. Celkově jsem měla možnost se seznámit s různými softwary, které se používají v automotive, takže pro mě některé předměty byly daleko jednodušší, protože už jsem tomu rozuměla. A navíc jsem si praxi opravdu užila.
Jak jste na tuto trainee pozici vlastně narazila?
K nám do školy chodí jednou za rok různé firmy s nabídkou praxí a stáží, tak jsem si od nich vzala letáčky a za půl roku, když jsem hledala práci, jsem napsala i do Valea. V tu dobu nenabízeli trainee pozici, ale zajistili mi pohovor s týmem. A jeden z mých kolegů náhodou studoval stejné gymnázium i vysokou školu jako já, což ho zaujalo natolik, že se místo našlo.
Můžete více rozvést projekt ovládání auta pomocí náklonu tabletu?
Když jsem přišla do Valea, v autě už byla aplikace Drive by Wire i aplikace ke zjišťování různých chybových hlášek. A moji kolegové měli představu, že by bylo skvělé mít auto na dálkové ovládání jako z Jamese Bonda, kdy agent 007 sedí na zadním sedadle a řídí auto pomocí telefonu nebo tabletu. Protože na to ale sami neměli čas, nabídli mi to jako příležitost. Byla to velká výzva – vůbec jsem netušila, že je něco takového možné. Před prací ve Valeu jsem toho o autech moc nevěděla, ale přišlo mi to zajímavé, takže jsem se do vývoje aplikace pustila a úspěšně ji dokončila. Fungovalo to jednoduše: když se naklonil tablet dopředu, auto zrychlovalo, když se naklonil dozadu, začalo brzdit a při náklonech do stran se točil volant.
Vnímáte svůj obor jako převážně mužský, nebo se poměr žen a mužů dorovnává? Narážíte na předsudky nebo stereotypy?
Žádné zásadní předsudky vůči ženám jsem nezaznamenala ani na praxi, ani během studia. Když už jsem něco podobného zaslechla, bylo to od lidí mimo obor. Na vysoké škole nás spojuje především to, že nás baví stejné věci, že si rádi hrajeme, a to bez ohledu na pohlaví. Ano, v mém oboru je méně studentek než studentů, ale ne proto, že by šlo o ženám nepřátelské nebo zapovězené prostředí. Myslím, že hodně středoškolaček o této možnosti neví nebo je jednoduše vůbec nenapadne. Obecně se technické obory častěji propagují směrem k mužům, proto je dobré mluvit i směrem k ženám, inspirovat je a ukázat jim různé cesty.
Tím se dostáváme k vaší účasti na akci „Staň se na den vědkyní" pro studentky středních škol…
Ano, to souvisí s předchozí otázkou – akce Staň se na den vědkyní je přednáškový den na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Je určený studentkám středních škol, které si mohou dopoledne poslechnout přednášky žen z různých technických oborů a odpoledne mají příležitost vyzkoušet si praktická cvičení, například programování, zajít na konferenci studentek z CERN a podobně.
Já jsem tam na základě spolupráce s Valeem měla přednášku o tom, jak si doma postavit autíčko na dálkové ovládání nebo vlastní aplikaci. Jedna studentka mi teď dokonce psala, jestli bych jí s tím nemohla trochu pomoct. Mám radost, že je o to zájem. Nechtěla jsem přednášet o tom, co jsem kde dělala, ale ukázat něco praktického. Tak jsem si doma sestavila autíčko za cca tisíc korun a ukázala těm studentkám, že to jde.
Jak vidíte budoucnost techniky a inovací v automobilovém průmyslu a jakou roli by v ní mohla hrát firma jako Valeo? Jaké technologie nebo trendy považujete v současnosti za nejzajímavější?
Mně se nejvíc líbí to, že před patnácti lety byly různé senzory na autě, například senzory mrtvého úhlu, sci-fi nebo jenom pro bohatší, a teď už to není nijak extrémní nadstandardní výbava. To se mi líbí nejvíc, že se něco vymyslí a za pár let implementuje plošně, takže jsou auta bezpečnější pro všechny na silnici.
Řízení aut tabletem sice není reálnou možností, alespoň ne v příštích několika letech, ale už to, že je Valeo ochotné někoho nechat, aby na tom pracoval, i když se to zdá jako slepá ulička, podle mě dává jasně najevo, že jednoho dne to třeba slepá ulička nebude, že se můžeme dostat dál. Není to tak, že by si řekli: budeme dělat jenom to, co můžeme okamžitě prodat. Jsem hrozně zvědavá, kam to půjde, ale hrozně těžko se to odhaduje, protože každý rok se situace změní o 90 stupňů.
Plánujete po dokončení studia pracovat na projektech spojených s automobilovým průmyslem?
Mě obecně zajímá robotika a vlastně všechno spojené s tou technologií. Automotive se nabízí, protože je s robotikou úzce propojený. Auto je vlastně takový malý robot a rychle se vyvíjí. Proto velká část lidí, co vystuduje kybernetiku nebo robotiku, potom v automotive zakotví.
Jaké dovednosti a oblasti učení považujete za klíčové pro úspěch v oblasti kybernetiky a robotiky? Jak zvládáte držet tempo s neustále se vyvíjejícími technologiemi?
Nejdůležitější je, aby vás to bavilo. Když vás to bude bavit, tempo udržíte, protože budete studovat a číst i ve volném čase, bude vám to připadat zajímavé, budete chtít vědět, jak to udělali a proč. A co se týče dovedností a oblasti učení, tak jasně, je tam spousta matiky, fyziky a svým způsobem to vypadá jako těžký obor, ale dokud to člověka bude bavit, tak to vlastně nakonec jde. Na FEL máme navíc skvělou partu, takže je to vlastně takový kolektivní sport. Člověk nikdy není sám, vždycky najde někoho, kdo tématu rozumí, kdo mu pomůže, aby naopak on příště pomohl s něčím jiným jemu. Neměnila bych.