Finále IV. ročníku studentské Ekonomické Olympiády, jedné z největších studentských soutěží pro oblast ekonomie a financí v naší republice, proběhlo tento rok 25. září. Vítězem se stal Otakar Kořínek z Gymnázia a základní školy Nový PORG. Součástí finále byly také dva živě debatní panely. Pojďme si přiblížit obsah panelu týkajícího se budoucích nutných kompetencí absolventů.
Mezi účastníky debatního panelu “Poznejme kompetence budoucnosti” se zařadila Martina Kučová ze společnosti PwC, děkan FaME doc. Ing. David Tuček, Ph. D. z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, proděkan pro kombinované studium a celoživotní vzdělávání Ing. Petr Valouch, Ph. D. z Masarykovy Univerzity a prorektor pro strategii a mezinárodní vztahy doc. RNDr. Petr Budinský, CSc z Vysoké školy finanční a správní.
Předmětem diskuze byly především vlastnosti a kompetence, které by měly napomoci budoucím absolventům při hledání práce i v jejím průběhu. Úvodem byl zmíněn (a zároveň také potvrzen všemi účastníky) fakt, že v současné době jsou děti velmi přirozeně zdatné v technologiích a na sociálních sítích, což je pro ně výhodou i nevýhodou. Výhodou je tato skutečnost ve srovnání se starší generací, před kterou mají velký náskok. Jako mínus může působit skutečnost, že znalosti v této oblasti se pokládají za dnes již samozřejmost a je tak nutné se naučit daleko více dovedností. Zvláště pokud chcete v tomto směru vyniknout.
Paní Kučová také zmínila velmi důležitý fakt, se kterým můžeme nakouknout pod pokličku budoucím pracovním náborům - personalisté ve firmách již daleko více dbají na tzv. soft skills. Dle paní Kučové je pro náboráře v jejich firmě klíčových určitých 8 vlastností, z nichž pouze 2 jsou technické dovednosti a znalosti. Zbylé vlastnosti jsou ony již zmíněné soft skills, jako schopnost učit se, asertivita, kreativita, komunikativnost a jiné. To však neznamená, že by samotné vzdělání bylo k ničemu. Ba naopak. K uplatnění v oboru jsou znalosti stále velmi důležité. Jak ale uvedla M. Kučová na začátku debaty: “Proto, abych v budoucnu uspěla, musím mít další znalosti, zkušenosti a především kompetence, jak zde nazýváme. Schopnost učit se, schopnost být otevřen novým věcem, přizpůsobit se prostředí a umět se v tomto světě orientovat.”
Zde tedy vyvstává poněkud zásadní otázka. Pokud jsou soft skills takto důležité, jak se jim má student naučit? Zbylí účastníci debaty se shodují na tom, že univerzity musí být flexibilní a reagovat na tyto změny. Proto vysoké školy zařazují do svých programů semináře, praxe a předměty, které se specializují na rozvoj potřebných schopností. Ve shodě také zazněl fakt, že student, který prošel při studiu praxí, rozvíjí požadované schopnosti snadněji, než student soustředící se pouze na studium. Pracující student navíc daleko snáze zapadne posléze do budoucích pracovních kolektivů, což je mnohdy pro zaměstnavatele stěžejní a pro mnohé společnosti se stává chybějící praxe reálnou překážkou. Je tedy potřeba v budoucnu propojit akademický svět s praxí. Počátek takového propojení se daří vcelku úspěšně vysokým školám pomocí stáží. Navíc spolupráce firem a univerzit funguje oboustranně. Firmy mohou pomocí stážistů a jejich znalostí (mnohdy naopak neznalostí) ovlivňovat partnerské školy a jejich studijní programy.
Pro budoucí zaměstnání je tedy vyžadována příprava již od velmi mladého věku. Průběh na vysoké škole byl vcelku objasněn. Jak se ale může středoškolský student lépe připravovat na povolání, případně na vysokou školu? Dle P. Valoucha zabývajícího se především celoživotním vzděláváním je ideální zapojit se do seminářů poskytovaných vysokoškolskými pedagogy pro střední školy. Především je ale stěžejní neustále číst novinky z oboru. Tato rada platí nejen pro studenty.
Závěrem lze říci, že proces přípravy pro budoucí zaměstnání je vcelku složitý, ale v dnešní době je snaha pomoci v rozvoji schopností (nejen) studentů znatelná. Vzdělávání je složitý celoživotní proces, který je na každém jednotlivci a nelze k němu nikoho nutit. Je tedy na nás, jak se svými schopnostmi naložíme. Možností je spousta.