Školní docházku drtivá většina z nás vnímá jako nedílnou část svého dětství a následného dospívání. Nikdy jsme nebyli konfrontováni otázkou, jak bychom si představovali naše vzdělání nebo v čem vidíme přínos systému, jehož jsme součástí, pro naše budoucí uplatnění v životě, a tedy na trhu práce. Vývoj posledních měsíců nám přináší příležitost si tyto otázky položit a popřemýšlet nad jejich úskalími a východisky.
Vzdělání populace přineslo mnoho pozitivních vlivů pro celé fungování společnosti. Znalost základních dovedností jako čtení, psaní a počítání vedlo k všeobecnému růstu životní úrovně a podstatně pomohlo zvýšit veřejné blaho. Na úspěchy posledních desetiletí lze hledět pouze s úžasem a respektem. Stavebním kamenem tohoto progresu je samotná školní docházka, při níž v současné situaci mnozí bijí na poplach.
Pandemie donutila většinu žáků přizpůsobit se distančnímu vzdělávání. Změna byla zpočátku oslavována i námi, studenty. Postupem času však došlo ke snížení motivace všech zúčastněných. Jak moc problematická distanční výuka je, kolik nám toho ubírá a co si z toho můžeme vzít?
Řada ekonomů se pokusila hospodářské dopady distanční výuky vyčíslit. Horší úroveň vzdělání a s ním související snížení lidského kapitálu se dle nich projeví v nižší mzdě, na kterou si pracovníci v budoucnu přijdou. Nižší mzdy pak budou mít negativní dopad na celkové HDP. Nižší HDP by následně způsobilo výpadek daňových příjmů. Jejich pesimismus se ale jeví přehnaný. Malování čerta na zeď totiž vždy připoutá více pozornosti, než racionální analýza s konstruktivními připomínkami.
Samotným vzděláním si neotevřeme studnici štěstí a nebudeme žít šťastně až do smrti. Je nutné si uvědomit, že ekonomický přínos vyššího vzdělávání je v současné době poměrně omezený a je klíčové umět rozlišit mezi jednotlivými úrovněmi vzdělávání a jejich dopady na lidské životy, tedy naši budoucnost. Při vzdělávání bychom neměli protlačovat názor, že další zvýšení úrovně vzdělanosti se sebou přinese konec chudoby a nedostatku. Vše přichází se svými náklady a výnosy, které bychom měli pozorně zhodnocovat i při vzdělání. My sami žijeme ve společnosti, která je tak „převzdělaná,“ že na trhu práce se daří lépe lidem, kteří se rozhodli věnovat určitému řemeslu, než těm, kteří naslouchali radám starších a šli na vysokou školu studovat pouze kvůli třem písmenkům před jménem.
Naopak první stupeň základní školy je z hlediska probírané látky a její důležitosti naprosto klíčový. Z tohoto důvodu se většina států snaží nejmladším žákům umožnit návrat do školních lavic jako prvním. Na druhé příčce je druhý stupeň spolu se středními školami. Jejich žáci již disponují základními schopnostmi, které dále prohlubují. Škola by jim měla umožnit dostatečný prostor pro rozvoj kognitivních schopností. Zároveň by jim měla pomoci zjistit, jaké oblasti by se rádi v budoucnu věnovali, a na tu je následně připravit.
Aktuální situace na trhu práce nám však naznačuje, že i přes velké investice do vzdělání nejsou absolventi dostatečně připraveni. Může jít o systémovou chybu? Studie ze 60. let, kdy bylo v Německu zkráceno vyučování o několik týdnů s následujícím zhodnocením dlouhodobého dopadu na studenty můžeme říct, že výpadek vyučování se skutečně projeví v horších studijních výsledcích. Ty se ale do následného úspěchu nebo neúspěchu na trhu práce neprojevily. Úspěchy ve škole nejsou jen výsledkem našich čistých vědomostí, ale i schopnosti psát samotné testy, která přichází se zkušenostmi.
Vývoj dítěte umíme ovlivnit pouze do jisté míry a měli bychom mu poskytnout podněty, při kterých se dokáže co nejlépe vyvíjet. Škola není jen místo pro učení, ale také socializaci. Žáci se v ní setkávají s nejrůznějšími životními situacemi, se kterými se musí naučit vypořádat. Nejedná se však o zázračnou instituci, od které bychom měli očekávat, že z našich dětí vychová dalšího Einsteina. Zavřené školy tak sice představují podstatný problém, především pro nejmladší žáky. Pro starší jedince je pak hlavním problémem omezení sociální interakce. S těmito problémy je však nutné se vyrovnat. Zároveň však nemusíme propadat panice, jelikož úroveň vzdělání je pouze jedním z mnoha faktorů ovlivňujících úspěch v budoucím životě.