Představujeme ryze českou společnost, jež je ve světovém měřítku jedna z nejúspěšnějších ve svém oboru. Předseda představenstva společnosti, Jaroslav Klíma, vás seznámí s historií společnosti, s náročností výroby, se skvělými finančními výsledky a plánovanou fúzí.
O společnosti
Akciová společnost TESCAN je dnes jednou z nejdůležitějších firem v oboru výroby elektronových mikroskopů na světě. Přístroje značky TESCAN nacházejí uplatnění například v polovodičovém, automobilovém, leteckém i hutnickém průmyslu nebo ve vědeckých odvětvích, jako jsou molekulární biologie a biotechnologie, materiálový výzkum, chemie, geologie a mineralogie, forenzní vědy a nanotechnologie.
O Jaroslavu Klímovi
Jaroslav Klíma vystudoval VUT Brno, konkrétně na elektrotechnické fakultě, obor radiolokace a radionavigace. Po studiích pracoval ve společnosti Tesla Brno, následně přešel do TESCANu. Zde působil na pozicích obchodně-technického ředitele a jednatele, poté působil jako generální ředitel společnosti a aktuálně je předsedou představenstva. Odpovídá za strategické řízení a rozvoj firmy. Hovoří plynně anglicky, německy, rusky a španělsky.
Pane Klímo, jak bylo těžké vybudovat jednu z největších společností, jež se zabývá výrobou mikroskopů?
Podnikat jsme začali roku 1991 bez kapitálu a nemohli jsme si dovolit větší projekt, jako je vývoj kompletního mikroskopu. První peníze jsme získávali úpravami a vylepšováním existujících mikroskopů, tehdy klasických analogových přístrojů. Tou dobou se probouzela poptávka po archivaci obrázků ve formě digitálních souborů a jejich následného počítačového zpracování, což výrobci mikroskopů začali nabízet až koncem 90. let. První mikroskopy, které se objevily jako digitální, byly drahé a ne zcela ideální, proto byl zájem o obrazové procesory od TESCANu velký. TESCAN prodal hodně přes stovku obrazových procesorů. Tím firma vygenerovala první kapitál, který pomohl k tomu, aby bylo možné v druhé polovině 90. let začít vyvíjet kompletní vlastní mikroskop.
Začátky prodeje Vašeho vlastního mikroskopu musely být velmi náročné…
Když jsme vyvinuli konkurence schopný mikroskop, museli jsme se naučit ho vyrábět, nejprve v kusové, ale brzy v malosériové produkci. To nebylo vůbec jednoduché a nebylo od koho se učit. Troufám si říct, že logistika a marketing byly na konci devadesátých dvě nejhůře zvládnuté činnosti podnikání nejen v našem podniku, ale v ČR vůbec. Od té doby se však hodně změnilo. Naučili jsme se využívat informační a plánovací systémy, elektronizovali tvorbu a archivaci výrobní dokumentace, zavedli sledování toku výrobků podnikem i kooperací pomocí štítků s čárovými kódy, používáme moderní skladové systémy a hlavně pokračujeme ve vzdělávání našich spolupracovníků. V oblasti prodeje se nám postupně podařilo vybudovat prodejní a servisní síť pokrývající celou zeměkouli s výjimkou Japonska.
Jsou Vaše produkty něčím výjimečné? Jak komplikovaná je výroba a jaká jsou úskalí tohoto oboru?
Jen si představte, že takový průměrný mikroskop se skládá z asi 5000 komponentů od různých výrobců a přitom řada z nich projde dílnami několika kooperantů. Od hrubování přes soustružení, frézování, tepelné zpracování a opětné obrábění až po niklování a lakování. A pak je tady asi třetina komponentů, které dovážíme ze zahraničí. To vyžaduje zvládnout náročnou logistiku.
TESCAN má několik předností. Náš ovládací software je intuitivní a uživatelsky velmi příjemný. Stát se operátorem mikroskopu byla v mém mládí kvalifikace na celý život. Dnes jsme schopni člověka, který ovládá kancelářský software, naučit pracovat s mikroskopem a dosahovat přitom uspokojivých výsledků za den. Naše druhá výhoda je, že nejsme tak velká firma, abychom zkostnatěli. Dokážeme mikroskop udělat na míru.
Můžete nám prozradit, kolik ročně vyrobíte mikroskopů, jaká je jejich hodnota a jaké byly Vaše loňské finanční výsledky?
V minulém roce se TESCANu dařilo skvěle. Naše tržby vzrostly o 51 % (přesáhly miliardu CZK). Nyní máme přes 220 zaměstnanců, ovšem odhadujeme, že naše činnost vytváří na Brněnsku a ve východních Čechách dalších 300 pracovních míst u našich dodavatelů komponentů a služeb. Nárůst tržeb i spolupracovníků zaznamenaly i naše dceřiné firmy v Číně a USA. Uvedli jsme na trh nové výrobky a pokračovali ve vývoji dalších, které představujeme letos.
Kdo jsou Vaši zákazníci?
Nyní prodáváme v podstatě do celého světa – naše výrobky jsou ve více než 60 zemích. Nejlepšími trhy jsou Jižní Korea, USA, Čína, EU, Rusko a v poslední době se rozvíjí i Indie, Latinská Amerika a Střední východ. Loni jsme pronikli do posledních dvou neobsazených teritorií – Brazílie a Austrálie. Jediný trh, který nám stále odolává, je Japonsko – jejich trh je velmi chráněný a ovládají ho dvě domácí firmy. Soustředíme se na posílení podílu dražších a sofistikovanějších výrobků na celkovém prodeji. Tyto produkty jsou finančně nákladnější, ziskovější a jejich vývoj nás posunuje kvalitativně dál. Zároveň tak eliminujeme riziko kopírování ze strany nově vznikající konkurence v Asii.
Jaký trh je pro Vás nejlukrativnější?
Světový trh přístrojů s částicovou optikou je stále rostoucí, jeho růst je však pomalejší než růst našich prodejů. Takže je zřejmé, že se nám daří nejen obsazovat nové trhy, ale že náš prodej roste i na úkor naší konkurence v zemích se stabilním trhem. Důležitá je dobrá diverzifikace a to jak teritoriální, tak i segmentů trhů v jednotlivých zemích. Považuji za důležité, že prakticky přesně jedna polovina našich prodejů směřuje k firemní klientele a druhá polovina k zákazníkům v institucích financovaných z veřejných rozpočtů. Jsou to různé výzkumné instituce, univerzity, ale i kriminalistické laboratoře nebo resort obrany. Získat zde zakázku je pracnější, zdlouhavější, ale veřejný sektor má větší stabilitu a setrvačnost. Pomáhá nám tak stabilizovat prodej a překlenovat výkyvy v poptávce.
Jste ryze česká společnost, nemáte vzhledem k Vašemu postavení na trhu nabídky na případnou spolupráci, fúzi či odkup společnosti?
Sledováním trendů lehce zjistíte, že proces vytváření silných nadnárodních skupin je v pohybu. Máme proto na vybranou ze dvou možností: buďto svoji firmu co nejlépe prodat či naplánovat výhodnou fúzi.
V případě prodeje by šlo s největší pravděpodobností o obchod se zahraničním zájemcem, výsledkem by tak byla ztráta identity. Mohli bychom pak sledovat, jak v budoucnosti plynou zisky z podnikání v Brně do zahraničí. Prodej zahraničnímu investorovi je obvyklý způsob řešení pro většinu českých firem, jejichž majitelé dosahují důchodového věku a není pochyb, že tento postup by byl pro zakladatele a majitele TESCANu z hlediska finančního prospěchu, pohodlí a zabezpečeného stáří nejvýhodnější.
Jenže majitelé a manažeři této firmy trpí jistou úchylkou nezřízené ambicióznosti. Kromě toho by prodej firmy zahraničnímu majiteli byl považován za zradu našich spolupracovníků, kteří nám uvěřili a spojili svůj profesní, a v důsledku i soukromý a rodinný život s TESCANem. Proto se vydáváme druhou cestou; jak již bylo zmíněno, dovršujeme spojení s dlouholetým partnerem Orsay Physics. Je to velmi logické spojení, s OP již 6 roků spolupracujeme, naše výrobní programy jsou velmi komplementární a používáme podobné technologie. Spojení nám otvírá řadu možností a synergických efektů a rozhodně se také zvyšuje reputační hodnota firmy.
Firma, která touto fúzí vzniká, zůstává česká, se sídlem v Brně, registrovaná v Obchodním rejstříku v Brně, řídící se českým obchodním zákoníkem a platící daně v ČR.
Spolupracujete s některými tuzemskými univerzitami?
Spolupráce s univerzitami je součástí „životního rytmu“ TESCANu. Už v roce 1995 jsme se společně s Ústavem fyzikálního inženýrství FS VUT stali členy mezinárodního konsorcia, které v rámci programu Copernicus řešilo projekt aplikovaného výzkumu v oblasti fyziky povrchů a nanotechnologií. Spolupráce s vědeckými institucemi v ČR, ale i v zahraničí se pak kontinuálně rozvíjela a dnes již máme několik stálých partnerů z akademické sféry, se kterými spolupracujeme. Takovými institucemi jsou vedle již jmenovaného ÚFI také Fyzikální ústav AV ČR v Praze, Ústav přístrojové techniky AV ČR, Mat-fyz fakulta UK, některá pracoviště MU nebo Veterinární univerzita v Brně.