Společnost Valeo je klíčovým hráčem v českém automobilovém průmyslu a neustále pracuje na zvyšování bezpečnosti řidičů, spolujezdců i náhodných kolemjdoucích. Jakým způsobem Valeo testuje systémy používané v chytrých autech, nám popsala Veronika Knobová, která má celý proces na starosti.
Veronice Knobové učarovala práce ve Valeu natolik, že změnila oblast svého zájmu i studia z HR na logistiku dopravy. Popsala nám, jaké výzvy v rámci svojí práce řeší, i to, jak se liší open road testování od toho na polygonu.
Studovala jste personální management. Jak jste se dostala k testování aut?
Studovala jsem na ČVUT personální management a při studiu jsem potkala kamarádku, která mě doporučila do Valea. Nastoupila jsem nejdřív na HR na poloviční úvazek, potom jsem si dodělala bakaláře a chtěla nastoupit na plný úvazek. Z firmy jsem nechtěla odcházet kvůli skvělému kolektivu. Dostala jsem několik nabídek v rámci firmy a nakonec jsem nastoupila jako Data Collection Specialist v oddělení Tech. Centrum, které se věnuje testování a měla jsem na starosti open road testování.
A co je open road, kdyby někdo nevěděl?
Jedná se o testování na veřejných komunikacích. Testování aut máme totiž rozdělené podle toho, jestli probíhá na test tracku (polygonu) nebo právě na veřejných komunikacích. Na předchozí pozici jsem se specializovala pouze na ně. Měli jsme několik aut různě po světě a já zajišťovala jejich testování v reálném provozu. Je totiž nutné testovat auta a jejich systémy v podmínkách, ve kterých budou reálně jezdit. V každé zemi funguje doprava jinak, mají jiná značení, velikost svodidel, reflektivitu, takže se testuje zvlášť Amerika, Čína, Japonsko, Korea nebo celá Evropa, aby všechno bylo bezpečné a přizpůsobené konkrétnímu provozu.
„Auta a jejich systémy je nutné testovat v podmínkách, ve kterých budou reálně jezdit.”
Přešla jste z pozice Data Collection Specialist na Data Acquisition Leader. V čem je rozdíl?
Na nové pozici jsem rok. Hlavní změna je ve vedení vlastního týmu, pro který potřebuji zajistit práci, řídit jejich vytížení a rozvíjet je jako jednotlivce i tým jako celek. Další rozdíl je v tom, že mám na starosti i testování na test tracku. Mou hlavní náplní je komunikace s projekty ohledně požadavků na testování. Záleží na tom, jaká funkce se testuje, co bude potřeba nahrávat, co bude kvůli tomu potřeba zařídit, jestli je konkrétní auto určené do dalších zemí, kde je třeba řešit legalitu, nebo jestli testujeme jen na test tracku u nás v Milovicích, kde máme skvělé podmínky na spoustu druhů testování. Test track nabízí víc možností – je to soukromý pozemek, takže si tam klidně můžeme postavit kousek dálnice, přidávat a odebírat značení a testovat ve vyšších rychlostech, zkrátka si tam můžeme připravit všechny scénáře, které potřebujeme. V autech jezdí lidé z našich týmů, takže je samozřejmě primární bezpečnost celého testování. Kromě toho je v mojí současné pozici potřeba všechno před testováním připravit, naplánovat, zajistit školení, komunikovat s projektem/zákazníkem, kontrolovat výstupy testů a podobně. Celkově je to větší zodpovědnost.
Máte test tracky (polygony) v Milovicích a Praze. Testujete na nich celoročně?
Ano, respektive záleží na tom, jaké konkrétní testy jsou potřeba. Pokud máme požadavek na hezké počasí a sluníčko, pronajímáme si test track v jižnějších státech, kde jsme schopni tyto podmínky zajistit i přes zimu. Pokud se jedná o testy na sněhu nebo bez preference počasí, testujeme u nás.
Jaký rozdíl je v testování na test tracku a na veřejných komunikacích?
Liší se hlavně účelem. Na test tracku se většinou testuje konkrétní funkce u které se zjišťuje, jestli je bezpečné ji pustit do provozu. Při testování na veřejných komunikacích se sbírají statistická data ve velkém objemu, statistický vzorek jednotlivých podmínek je větší. Na test tracku jsme schopni v kontrolovaném prostředí zopakovat scénář podle přesného zadání, několikrát ho vyhodnotit a zjistit, jestli se systém vždycky chová stejně. Kromě testovacího aut máme i další auta, která nám pomáhají vytvářet daný scénář. Předjíždějí se, zrychlují, zpomalují, vždycky ale eliminujeme riziko střetu. U veřejných komunikací je to vlastně obráceně: systém se snažíme zatížit co největší variabilitou prostředí nebo různých situací, které mohou nasta a následně se vyhodnocuje reakce systému. V obou případech se testy dělají proto, aby se zvýšila bezpečnost na veřejných komunikacích pro řidiče, spolujezdce i kolemjdoucí.
Veronika Knobová
Vystudovala bakalářský obor Personální management na ČVUT a následně obor Technologie logistiky dopravy na VŠTECB. Ve Valeu pracuje od roku 2016, poslední rok na pozici Data Acquisition Leader. Věnuje se zajištění testování systému chytrých automobilů na polygonu i veřejných komunikacích v ČR i po světě.