Digitální technologie prostupují do všech oblastí naší společnosti. Nejinak tomu je i s uměním. Jak nové technologie vstupují do sochařství nám na příkladu digitálního sochařství objasnila Helena Lukášová z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.
Jaké jsou nejnovější trendy v propojení umění a umělé inteligence?
Současné experimenty s umělou inteligencí v uměleckém světě bych nepovažovala za trendy, ale spíše za experimentování s novým fenoménem. Velice se diskutuje, co přesně znamená kreativita umělé inteligence, jaké možnosti kognitivních funkcí může mít v budoucnosti. Vznikají různá díla, která spíše demonstrují experimentální výstupy na základě autorských datových setů, realizovaly se filmy, pro něž napsala umělá inteligence scénář atp. Schopnost umělé inteligence chrlit neomezené množství obrazů je samozřejmě fascinující, ale jaká je jejich hodnota? Jaká je potom pozice autora? Bude umělá inteligence schopna myslet v hlubších semiotických souvislostech, asociacích a konotacích? Jak se bude učit od člověka jeho intuici? Nejedná se koneckonců jen o zrcadlo nás samých? Jak vlastně definujeme lidskou kreativitu? Co vlastně chceme, aby umělá inteligence uměla? Umělci spíše řeší ve svých projektech tyto hlubší problémy, které odkazují na vztah technologie a člověka, zjednodušeně řečeno.
Jaké moderní technologie se aktuálně využívají v umění/sochařství?
Umělci jsou poměrně zvídavá stvoření, čili mají touhu experimentovat s jakoukoliv technologií, ke které mají přístup. Sochařství si jistěže ponechává širokou škálu metod práce, ale někteří se snaží zapojit digitální procesy do tvorby trojrozměrného díla. To vede k nutnosti přehodnotit tradiční vnímání sochy jako objektu, neboť musíme vzít v úvahu i jeho virtuální přítomnost, která může být prezentována ve virtuální či rozšířené realitě.
Jak probíhá tvorba „digitální sochy“?
Digitální technologie nabízí mnoho vstupů, ze kterých lze „vydestilovat“ 3D model. Ten může být sestavený ze série fotografií, 3D skenů, medicínských dat z CT či ultrazvuku, 3D modely jsou přístupné na internetu v různých knihovnách, může se jednat o 3D vizualizaci pohybu či dat. Objekt může být generovaný autorským softwarem. Výstupy jsou, jak jsem zmínila výše, různé povahy – virtuální, rendrované sekvence, fyzické objekty realizované pomocí metod digitální výroby (robotické obrábění, CNC frézy, 3D tiskárny).
Vnímáte 3D tisk jako přímou konkurenci klasického „řemeslného“ sochařství? Může 3D tisk pomoci k snazšímu ztvárnění zamýšleného díla? (model pro odlitky atd.)
V žádném případě. Digitální technologie nekonkurují tradičním postupům, nemá smysl vytvářet tento konflikt. Naopak, tradiční řemeslné postupy a digitální metody se mohou volně doplňovat a prolínat. Umělec je naprosto svobodný.
3D tisk je jen jedna z metod realizace 3D modelu. Jeho výhoda je ta, že dovede převést do materiálu velmi složité tvary, které by nebylo možné realizovat jinými metodami. Jeho nevýhoda je ta, že většina 3D tiskáren je co do velikosti tisku limitovaná.
Je možné, že virtuální modely nahradí fyzická umělecká díla?
Ne, to se určitě nestane. Materializované dílo vstupuje do naší reality. Setkat se s dílem, sáhnout si na něj, mít možnost sledovat sochu v různých ročních obdobích vytváří hluboké pouto s místem, kde se s ní setkáváme. Takové dílo již není závislé na tlačítku „vypnout/zapnout“, je osvobozené z podmíněné digitální existence.
Lze využít digitální sochařství i v průmyslovém/zdravotnickém prostředí?
Nevím, zda přímo sochařství. Ale materializace medicínských dat dovoluje realizovat 3D modely např. nenarozených dětí, vytvořit model např. pro rekonstrukci zranění pro konkrétního člověka atd.
Vizuální informatika sdružuje několik oblastí, které spojuje důležitost vizuálního obrazu. Její součástí je specializace Grafický design, kde působím. Naším cílem je předat studentům kvalitní základy v grafickém designu, animaci, 3D modelování a fotografii. Studenti experimentují s metodami generativního designu a umění. Chceme je naučit myslet v souvislostech, nabídnout jim možnost experimentovat v daných oblastech. Nabyté zkušenosti a dovednosti mohou potom dále rozvíjet v souvislosti s informatikou.
Jaké hlavní benefity pro budoucí kariéru získají absolventi Vizuální informatiky?
Snažíme se studenty rozvíjet tam, kam především sami směřují. Naši studenti jsou úspěšní v uplatnění, neboť právě toto interdisciplinární vzdělání je pro současný svět důležité. Uplatňují se v grafických a herních studiích, někteří za svou kariérou odchází do zahraničí. Část z nich se hlásí dále na umělecky zaměřené školy.
Pro koho je tento obor určen?
V současné době digitální technologie prosákly prakticky do všech oblastí lidské činnosti. Naše specializace je tedy určena těm, které zajímá informatika ve spojení s vizuální tvorbou. Současné umění již není o mistrném zvládnutí řemesla, ale o schopnosti poukazovat na problémy současného světa a vyjadřovat vlastní postoje. I v tomto smyslu je důležitá mezioborová znalost fungování digitálních médií.
Musí být student kreativcem milujícím matematiku?
Nevím, jestli je nutné matematiku milovat, stačí jí dobře rozumět. Samozřejmě je však hluboké nadšení pro kreativitu a současně i matematiku ideální kombinací. Několikrát jsem se setkala s výtvarně mimořádně nadanými studenty FI, kterým stejně mimořádně šla právě i ta matematika. Stojíme především o studenty, kteří jsou zvídaví, otevření, chtějí komunikovat a zajímají se o svět kolem sebe. A musím říct, že takové studenty máme a je to radost s nimi pracovat.
Foto: FI MU