Rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, absolventy i odborníky z praxe je jedním z našich dlouhodobých cílů

„Nyní je čas zastavit se, vyhodnotit nabyté zkušenosti.”

Pane ministře, jak hodnotíte přechod vysokých škol na distanční výuku? Zvládly zareagovat dostatečně rychle? 

Vysoké školy zavedly během velmi krátké doby distanční výuku, a umožnily tak svým studentům pokračovat plynule ve studiu. Zkušenosti s distanční výukou vysoké školy aktivně sdílely nejen mezi sebou, ale i s dalšími školami (ať již středními, či základními). Čelní odborníci z vysokých škol rovněž zveřejňovali své výukové materiály na internetu. Zájemci o vzdělávání z řad studentů, odborníků i laické veřejnosti tak měli často k dispozici špičkové výukové materiály, ke kterým by se běžně nedostali. 

Bude MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, pozn. redakce) intenzivněji podporovat přechod vysokých škol na distanční výuku?

Nouzová distanční výuka nepochybně pomohla vyřešit akutní problémy. Nyní je čas zastavit se, vyhodnotit nabyté zkušenosti a připravit podmínky pro kvalitní distanční vzdělávání v běžném režimu. Ministerstvo velmi podporuje sdílení nejlepší praxe v oblasti distanční výuky. Naším cílem je proto poskytnout vysokým školám prostor, kde by se mohly navzájem inspirovat. V posledních měsících jsme proto uspořádali několik webinářů či konferenci, jejichž nosným tématem byla mj. i kvalita distanční výuky.

Zlepší tato adaptabilita pozici českého školství (potažmo jeho absolventů) v mezinárodním srovnání?

Větší využívání distančního vzdělávání a online vzdělávání zvýší efektivitu běžných prezenčních studijních programů, zároveň by mělo vést k většímu rozšíření distančních studijních programů, díky kterým se vysokoškolské vzdělání dostane i k zájemcům, kteří se nemohou účastnit běžného prezenčního studia. Oba tyto cíle jsou obsaženy i ve Strategickém záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021.

Jaká je podle Vás úroveň kariérního plánování u českých studentů?

Úroveň kariérního plánovaní je v České republice obecně na nižší úrovni než v západních zemích. Největší vliv na kariérní plánování mají v České republice stále rodiče, kteří nejsou bohužel vždy přesně informováni o aktuálním vývoji na trhu práce. Důsledkem je potom např. nižší zájem žáků i studentů o přírodovědné a technické obory, přestože je uplatnitelnost absolventů těchto oborů velmi vysoká a jejich výdělky patří k nejvyšším v České republice. Zájem o kariérní plánování je však na druhou stranu velmi individuální záležitostí. Vysoce motivovaní studenti mají často jasnější představu o své budoucí kariéře, aktivněji vyhledávají potřebné informace a jsou také schopni lépe posoudit i náročnost zvolené cesty.

Jak důležitá je podle Vás spolupráce vysokých škol, jednotlivých absolventů a praxe? 

Rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, absolventy i odborníky z praxe je jedním z našich dlouhodobých cílů. V této oblasti jsme podnikli již řadu kroků, které spolupráci mezi zmíněnými aktéry významně podpořily. Největší změnou, kterou přinesla novela vysokoškolského zákona v roce 2016, bylo zavedení tzv. profesně zaměřených studijních programů. Profesně zaměřené studijní programy kladou velký důraz na zvládnutí praktických dovedností potřebných pro výkon povolání a jejich nedílnou součástí jsou i povinné praxe. Rozvoj těchto programů budeme nadále podporovat tak, aby se staly druhým pilířem systému vysokého školství. 

Sleduje ministerstvo úspěšnost absolventů na pracovním trhu? 

Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce sleduje ministerstvo dlouhodobě - je to totiž jeden z ukazatelů, který ovlivňuje výši finančního příspěvku a dotací poskytovaných vysokým školám ze strany státu. V současné době je sledována primárně nezaměstnanost absolventů jednotlivých vysokých škol. V roce 2018 se stala Česká republika součástí konsorcia 8 evropských zemí, v nichž proběhla pilotáž evropského šetření Eurograduate, zároveň bylo realizováno národní šetření Absolvent 2018.

„Věřím, že většina absolventů bude mít možnost i zájem se svou alma mater nadále spolupracovat. “ 

Jak hodnotíte absolventské systémy českých škol? 

Absolventské systémy se mezi jednotlivými školami velmi liší, neboť strategii pro práci s alumni vytváří každá vysoká škola samostatně. V České republice chybí historická tradice typická např. pro anglosaské země, a proto se podoba absolventských systémů stále dotváří. Vysoké školy nicméně kladou v posledních letech velký důraz na rozvoj vztahů se svými absolventy a snaží se je motivovat k další spolupráci. Věřím, že většina absolventů bude mít možnost i zájem se svou alma mater nadále spolupracovat.  

Má ministerstvo funkční nástroj, který pomáhá s interpretací absolventských dat získaných z jednotlivých vysokých škol? 

Ministerstvo nemá automatický přístup k informacím o absolventech jednotlivých vysokých škol. Velmi úzce však s vysokými školami spolupracujeme, a to především při pravidelných průzkumech zaměřených na absolventy. V rámci těchto průzkumů oslovují vysoké školy své absolventy, kteří se mohou zapojit do národních i mezinárodních průzkumů. Zde bych rád využil příležitosti a apeloval na budoucí absolventy, aby se do těchto průzkumů zapojovali. 

V současné době rovněž probíhá na evropské úrovni diskuse o nastavení systému sledování uplatnitelnosti absolventů, který by měl poskytnout komplexní informace o životních i kariérních drahách absolventů vysokých škol. Podobný systém v České republice nemáme, a proto tuto aktivitu podporujeme.

Pane ministře, co byste vzkázal vysokoškolákům do začátku nového akademického roku?

I v podzimním semestru nového akademického roku se bohužel budete jako studenti a studentky vysokých škol potýkat s omezeními způsobenými pandemií COVID-19. Vysoké školy jsou tentokrát na situaci připravené. V březnu tohoto roku musely reagovat ze dne na den a zavést nouzové distanční vzdělávání. MŠMT již vysokým školám přislíbilo finanční podporu na rozvoj distančního vzdělávání. I proto věřím, že vaše studium bude přes nevyhnutelná omezení probíhat kvalitně a že se naučíte mnoho nového.