Největší oko lidstva do vesmíru

Zatím o budoucím obru mezi pozemskými dalekohledy vypovídá na „ukousnutém“ vrcholu Cerro Armazones jen nákres soustavy šestiúhelníků, představující budoucí 39 metrové zrcadlo, a první solární panel. Zanedlouho se tady ale bude tyčit k nebi obrovská rotující kopule o průměru 85 metrů, celé zařízení zabere plochu velkou jako fotbalové hřiště.

Evropský extrémně velký dalekohled neboli ELT představuje převratnou novou koncepci pozemního dalekohledu a stane se největším teleskopem na světě pro viditelné světlo a blízkou infračervenou oblast spektra. Až „největší oko lidstva do vesmíru pohlédne v roce 2024 poprvé, astronomové očekávají velké objevy a odpovědi na mnoho otázek, které zajímají nejen astronomy, například: Jak vznikal vesmír? Jak se rodí hvězdy? Existuje někde ve vesmíru, na vzdálených planetách obíhající daleké hvězdy život? Jaká je podstata a vlastnosti černé hmoty?

„Dosud žádný jiný přístroj neskýtal takové možnosti ke sledování exoplanet v tak velkém rozlišení. ELT bude navíc schopen měřit i záření z jejich atmosféry a zjišťovat tak její složení,“ vysvětluje Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu. Stejně tak bude ELT výborným pomocníkem při hledání temné hmoty: „Bude vynikající na sledování vzdálených kup galaxií a rozložení hmoty v nich. Jsou to velmi slabé objekty, ale ELT má velkou sběrnou plochu.“ ELT umožní také podrobné zkoumání i prvních objektů ve vesmíru a supermasivních černých děr.

Možnosti ELT shrnul na slavnostním ceremoniálu i Tim Zeeuw, generální ředitel Evropské jižní observatoře (ESO), která projekt řídí a financuje: „Dalekohled ELT přinese objevy, které si dnes zkrátka ani neumíme představit.“

ELT není sám

Základní kámen kvůli nepřízni počasí musela chilská prezidentka Michelle Bachelet Jeria položit jen symbolicky, a to o dvacet kilometrů dál, na náhorní plošině Paranal. Zde stojí další astronomická observatoř ESO, kde od roku 2005 pracuje další rekordman mezi optickými přístroji světa: Velmi velký dalekohled (Very Large Telescope, VLT). Jednotlivé další dalekohledy měly první světlo dříve, byly zprovozněny postupně v letech 1998 až 2001. VLT je určený pro pozorování viditelného světla a tvoří jej čtyři hlavní dalekohledy s primárním zrcadlem o průměru 8,2 metru a čtyři 1,8 metrové dalekohledy. Každý má své úkoly, ale v případě potřeby se mohou s velkými bratry propojit do jednoho celku a vytvořit tak obří interferometr. Více očí více vidí.

A také že ano. Toto velké oko do vesmíru rovněž přineslo „mraky“ objevů. Například první snímek extrasolární planety. VLT je schopno sledovat dráhy jednotlivých hvězd obíhajících kolem supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a pozorovalo mimo jiné i dosvit nejvzdálenějšího záblesku záření gama.

VLT je výjimečný také tím, že jeden z jeho dalekohledů již používá tzv. adaptivní optiku. „Adaptivní optika je poslední výdobytek pozemské astronomie, neboť koriguje kmitání světla v atmosféře, což je hlavní nedostatek pozorování ze Země,“ přibližuje astronomka Soňa Ehlerová. VLT dalekohled také používá další moderní technologii – laser na mířený k obloze vytváření umělé hvězdičky, podle nichž se koriguje zrcadlo.

Do třetice je nutno zmínit ještě dalšího supervýznameného „obyvatele“ pouště Atacama: je jím observatoř ALMA, společný podnik ESO, Spojených států, Kanady, Japonska a Tchajwanu.

Anténová síť 66 radiových teleskopů je postavena na plošině Chajnantor v nadmořské výšce 5 000 metrů, kde pozorování „neruší“ přítomnost vodních par. ALMA se věnuje studiu záření z nejchladnějších objektů ve vesmíru na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách, Snímky pořízené tímto systémem mohou být až desetkrát detailnější než záběry získané pomocí interferometru VLT. Astronomové mohou díky ALMA zkoumat i chemické a fyzikální podmínky v molekulových mračnech – což jsou husté oblasti plynu a prachu, kde se rodí nové hvězdy.

Právě v těchto dnech zveřejnila ESO zcela nový a převratný objev z observatoře ALMA: Astronomové při pozorování hvězd podobných Slunci ve velmi raném stádiu vývoje našli známky přítomnosti chemikálie, která se považuje za jeden ze základních stavebních kamenů života ­methylisokyanát. Tuto prebiotickou molekulu se u protohvězd slunečního typu podařilo pozorovat vůbec poprvé. Objev vědcům může pomoci zase o něco více pochopit, jakým způsobem na Zemi vznikl život.

Více na www.eso.org

Foto: Hora Cerro Amazones  v chilské poušti Atacama bude místem, kde se začal stavět Extrémně velký dalekohled (ELT). Umělecká představa o jeho podobě v roce 2024.

Kredit:  ESO/L. Calçada