Ještě nikdy nebyli čeští vědci tak blízko novému účinnému léku na rakovinu prsu. Nyní vyvinuli látku, která umí zcela zneškodnit nádorové buňky u jedné z nejagresivnějších forem rakoviny prsu. Přípravek s názvem MitoTam úspěšně prošel laboratorními i preklinickými zkouškami. Klíčovou osobou projektu je mladá vědkyně z vědeckého centra BIOCEV Kateřina Rohlenová.
Jakým směrem jste se ve svém bádání vydala?
Zkoumali jsme látky, které zasahují mitochondrie rakovinných buněk, což jsou části buňky pro její život nezbytné, označují se často jako „buněčné elektrárny“. Mitochondrie jsou pro normální buňku naprosto nezbytnou organelou, potřebuje je k životu a dělení. Pro nesmrtelné a stále se dělící rakovinné buňky to platí obzvlášť, neboť pro svůj stálý růst potřebují mnohem více energie.
Je tento přístup, tedy zabít nádorové buňky zničením jejich mitochondrií, neobvyklý?
Ano, této strategie se dosud příliš nevyužívalo. Navázali jsme na směr, který už mnoho let úspěšně rozvíjí mezinárodní tým profesora Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR a Griffith University v Austrálii. Ten již radu let zkoumá látky, které by mohly zasahovat mitochondrie, a tak účinkovat proti rakovině. Naše výsledky dokazují, že látka MitoTam by mohla být velmi účinná.
Na co cílí klasická chemoterapie?
Zpravidla na dělící se buňky. Problém je v tom, že ne všechny buňky se dělí, chemoterapie tedy zlikviduje naprostou většinu nádorových buněk, ale některé z těch „klidových“ buněk terapii přežijí a mohou začít růst později.
Pak je tu také novější přístup k léčení rakoviny, biologická léčba.
Na povrchu rakovinných buněk se vyskytují onkogeny, které odlišují rakovinnou buňku od normální. Biologická léčba využívá protilátky na konkrétní onkogen. Je tu ale jistý problém, pokud se na nádorové buňky vyvíjí cílený tlak, ony zase začnou využívat spoustu opravných mechanismů, jimiž disponují. Takže rakovinná buňka jednotlivý onkogen, který má lék zasáhnout, schová a v tuto chvíli biologická léčba přestává účinkovat.
Zatímco látka, kterou jste vyvinuli vy?
Cílí na mitochondrie a ty nemají schopnost se měnit, a tudíž unikat léčbě. Zásah naší látky je tak potenciálně mnohem širší.
Jak dlouho jste ji vyvíjeli?
Čtyři roky. Prvotní syntéza byla velmi náročná, ta probíhala v laboratoři profesora Neužila v Austrálii. Nová látka vznikla modifikací stávajícího léku proti rakovině prsu tamoxifenu. První experimenty na tkáňových kulturách a myších dopadly velmi slibně. Pak jsme výzkum přesunuli i na Biotechnologický ústav a pokračovali jsme v obou laboratořích, další čtyři roky jsme zjišťovali, jakým mechanismem naše látka zabíjí selektivně rakovinné buňky.
Proč se vaše látka jmenuje MitoTam?
Je to zkratka názvu mitochondriálně cílený derivát Tamoxifenu. To je lék, který se již běžně používá proti nádorům prsu, ale působí pouze na některé jeho druhy a ty zákeřnější mu odolávají. My jsme ukázali, že MitoTam je mnohem účinnější – na zmenšování nádorů a zabíjení buněk je ho potřeba mnohem menší dávka a zároveň má širší spektrum účinku.
A MitoTam je natolik slibný, že zahájíte klinické testy.
Naše výzkumná fáze skončila, další testy už musí provádět specializovaná a certifikovaná laboratoř, schválená Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Takže jsme již látku předali dál, i když profesor Neužil a další lidi z týmu další postup koordinují. Oficiální preklinické testy, které jsou nezbytným začátkem pro případné klinické testování, probíhaly na zdravých potkanech a psech s cílem zjistit nežádoucí účinky na živý organismus. Dopadly dobře, obdobně jako tamoxifen, tím pádem se může pokročit dál.
Budou tedy následovat klinické testy na pacientech?
V první fázi testování MitoTamu se bude ověřovat, jestli není pro lidský organismus toxický. Druhá fáze už počítá s účastí několika desítek pacientů. Podle pravidel musejí následovat ještě další dvě fáze s větším počtem účastníků a mezinárodním přesahem.
To je ale velmi náročné a drahé. Máte za sebou farmaceutickou firmu?
Naštěstí nás podporuje investor Karel Komárek a jeho firma Smart Brain. Do budoucího testování se zapojí ještě firma jeho syna.
Jak pravděpodobné v tuto chvíli je, že se vaše látka skutečně dostane k pacientům?
Procento úspěšnosti u látek na začátku klinického vývoje bývá velmi nízké. U protirakovinných léků navíc situaci ztěžuje možná toxicita a druhá věc je, že účinky na lidech nemusí být tak úžasné jako v laboratoři. Obvykle se z testovaných látek stane skutečně lék ve třech procentech případů.
Jak jste se vlastně k této práci dostala?
Úplně přímou cestou. Studovala jsem Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a vždy jsem chtěla pracovat v laboratoři. Naplnilo se mi to.
MitoTam už jste tedy předala do dalších rukou, co budete dělat teď?
O naší práci vyšel odborný článek v časopise Antioxidants & Redox Signaling, jsem jeho prvním autorem, tím jsem obhájila doktorát, takže na podzim odcházím na postdoc do belgického Leuvenu. Laboratoř, kam směřuji, se také zabývá rakovinnými buňkami, ale zajímá se o nádorové krevní cévy. Jak nádor roste, potřebuje kyslík a živiny, takže si „natahuje“ cévy z těla. Ale ukazuje se, že cévní buňky nádorů se od těch normálních velice liší. Takže to bude zase rakovinný výzkum, jen z opačné strany.
Foto: Mgr. Kateřina Rohlenová, Ph.D., (*1985) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Biotechnologickém ústavu AV ČR se zabývá onkogenem HER2 a jeho vlivem na mitochondriální bioenergetiku. Studium nové protirakovinné látky MitoTam bylo hlavní náplní její doktorské práce.
Autorka je redaktorkou časopisu Vesmír