I letos se studenti vysokých škol z celé ČR zúčastnili studie TOP Zaměstnavatelé. Vysokoškoláci tak dali jasně najevo, u kterých společností by po ukončení studia pracovali nejraději. Zástupcům firem, které se umístily na předních příčkách průzkumu TOP Zaměstnavatelé 2018, jsme položili několik otázek. Jejich znění je podobné otázkám, na které jste ve studii odpovídali vy, studenti. Nyní máte jedinečnou možnost porovnat svůj názor s pohledem odborníků z praxe.
Jméno a příjmení respondenta: Jana Pekarská
Společnost: Bayer s.r.o.
Vystudovaná vysoká škola, fakulta a zaměření: Universidad de Granada, Španělsko, Fakulta Farmacie
Doba od dokončení studia: absolvent 2017
Jak byste zhodnotila své studijní výsledky během studia na vysoké škole?
Studium v zahraničí s sebou nese kříž těžkých začátků, člověk si musí zvyknout na odlišný školní systém a k tomu, když jste téměř jediný cizinec na škole, nikdo na vás nebere jazykové ohledy. Ze začátku to byl pořádný boj, ale za své studijní výsledky se rozhodně stydět nemusím.
Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořila anglicky?
Angličtina byla naštěstí „v módě“, už když jsem byla malá. Rodiče si dobře uvědomovali potřebu ovládat cizí jazyk a zapsali mě do jazykové školy. Na všech dovolených jsme dostali prostor aplikovat dovednosti, díky čemu jsem si uvědomila hlavně tu zábavnou stránku učení jazyka. Neměla jsem to štěstí, abych měla nějakého „native speaker-a“ v rodině, ale kompenzuju to tím, že se angličtinu i španělštinu učím pořád dál.
Chtěla jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studovala?
Studium farmacie je svým způsobem všeobecné studium, ve kterém studenti nemusí volit jednotlivé obory. Díky tomu toto studium otevírá mnoho dveří. Moje budoucnost ve světě farmacie byla pro mne od začátku samozřejmostí.
Věděla jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat - zda budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru, nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodla pro zaměstnanecký poměr?
Musím se přiznat, že jsem zvažovala skutečně mnoho typů práce. Pomalu každý semestr se našel předmět, který mi rozzářil oči. Na podnikání ve farmacii je, podle mého názoru, prostor hodně omezený a začít podnikat hned po ukončení studia mi připadá riskantní. Zaměstnanecký poměr na druhou stranu přináší mnoho zkušeností a ne jenom v jednom oboru, ale také ve všem, co se odehrává v okolí. Myslím si, že mnoho studentů si neuvědomuje, kolik možností ve skutečnosti má.
Získávala jste již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné to bylo v kombinaci se studiem?
Většina studentů ve Španělské Granadě získává odborné zkušenosti formou neplacených stáží. Já jsem se bohužel v začátku studia dostala do situace, kdy jsem se musela uživit zcela sama, takže jsem sice pracovala denně, ale nikdy ne v oboru. O to víc si teď vychutnávám svoji práci.
Jaká byla Vaše očekávaná hrubá nástupní měsíční mzda do absolventského zaměstnání během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodila?
Co mi bylo jasnější, než konkrétní částka, kterou bych chtěla vydělávat, byla ochota věnovat se této práci i za minimální mzdu. J Nic to nemění na tom, že na tuto otázku se musí každý před pohovorem připravit. Já jsem řekla, že moje očekávání jsou kolem 30 000 Kč, také proto, že mnoho kamarádů z mého okolí si tolik řeklo.
Kontaktovala jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěla byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?
Ucházela jsem se o svou pozici klasickou cestou zasláním e-mailu s CV a motivačním listem. Sociální síť by podle mého názoru rozšířila pole uchazečů.
Jakým způsobem jste získávala tipy na nabídky zaměstnání? Z jakého zdroje jste se dozvěděla o současném zaměstnavateli?
Využila jsem pomoci HR agentur, sledovala jsem nabídky na internetových stránkách společností, LinkedIn apod. O mé pozici jsem se dozvěděla během Erasmus stáže v Praze.
Jaké akce pořádané společnostmi pro studenty Vás na vysoké škole zajímaly? Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné?
Moje univerzita si dala záležet na tom, abychom se dozvěděli o možnostech, co dělat po škole. Společnosti tak měly hodně příležitostí, aby nás namotivovaly a zlákaly na své chodníčky. Myslím, že je to benefit pro obě strany. Ve Španělsku také není zvláštností, že studenti pokračují ve studiu formou takzvaného Mastra, který trvá 1–2 roky. Tento Master je často organizovaný za úzké spolupráce se soukromými firmami, většina těchto studentů se po ukončení těší z pracovních nabídek.
Čemu dáváte ve svém zaměstnání přednost?
Vybraná možnost je označena tučně
1) Jistota, stabilita vs. 2) Změna
1) Tvůrčí přístup vs. 2) Používání známých, předem daných postupů
1) Soutěživé vs. 2) Přátelské prostředí
1) Práce na jednom místě vs. 2) Časté cestování
1) Teoretické vzdělávání vs. 2) Získávání zkušeností z praxe
1) Stálé, za všech okolností garantované platové ohodnocení vs. 2) Nižší fixní složka platu + neomezená výše pohyblivé složky závislá na osobním výkonu
1) Náročná pracovní pozice vs. 2) Rovnováha mezi prací a volným časem
1) Strategické, dlouhodobé úkoly vs. 2) Operativní, krátkodobé úkoly
1) Úzká specializace vs. 2) Získávání obecných dovedností
1) Sdílení odpovědnosti v týmu vs. 2) Přijetí vedoucí role
1) Samostatná práce vs. 2) Spolupráce v týmu
Musela jste se přestěhovat za prací pro současného zaměstnavatele ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodla přestěhovat?
Rodné město jsem opustila už po maturitě. Práci jsem si hledala v blízkosti aktuálního bydliště. Dosud jsem se nemusela přizpůsobovat, i když vím, že by to nebyl problém.
Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro vás představovalo snesitelné maximum?
Cestuju přibližně 20 min. Snesitelné maximum je pro mě asi hodina, ale závisí to samozřejmě na okolnostech. Kdybych musela volit mezi škaredým bytem blízko práce a krásnou vilou na pláži vzdálenou přes 2 hodiny, ochotně bych cestovala J Navíc většina firem dnes povoluje „Home office“, a každý tak má možnost pracovat z domu.
Chtěla byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí? Případně byla jste již na zahraniční pracovní stáži?
Momentálně si užívám domoviny po celém studiu stráveném ve Španělsku. Původem jsem ze Slovenska, takže Praha je pro mě také takové malé zahraničí. Do budoucna žádné velké stěhování neplánuju, ale moje zahraniční minulost mě mnohému naučila a vřele ji doporučuji.
Rozdělte, prosím, 100 procent mezi následující oblasti podle toho, jak jsou pro vás důležité.
Odměňování a možnost růstu ve firmě 10 % – na moji pozici jsem nastoupila hlavně s tím, že chci růst osobnostně.
Pověst a image firmy 20 % – uvědomuju si, že první zaměstnáni mě poznamená na celý život, cením si, že mám možnost se učit ve společnosti, která je v mnohých ohledech přísnější než česká legislativa. Myslím si, že na tom, jaká firma se objeví ve vašem CV, záleží hodně.
Pracovní náplň 50 % – pro mě zdaleka nejdůležitější. Mít práci, která mě baví, byla jasná priorita.
Lidé a kultura ve firmě 20 % – pozitivní prostředí je důležité pro psychiku člověka, jsem moc vděčná, že se v práci hodně nasměju.
Komunikuje vaše společnost svou vizi a to, jak ji naplňuje?
Samozřejmě, každoročně se stanovují cíle celé společnosti, jednotlivých oddělení a pak, na základě těchto cílů, si každý zaměstnanec stanoví, co a jak chce v dalším roce dosáhnout. Tyto plány vždy vzejdou z inspirující diskuse s nadřízeným a během roku pravidelně reportujeme, jak jsme pokročili.
Používá vaše společnost firemní hodnoty, případně nějaké „desatero“?
Naše společnost si na svých firemních hodnotách zakládá a jako hlavní definuje čtyři – Leadership, Integrity, Flexibility a Efficiency. To jsou naše takzvané „LIFE“ hodnoty, na které se u nás dbá a pravidelně se hodnotí náš přístup k nim.
Jak se díváte na firemní kulturu u vás ve firmě a jak si myslíte, že ovlivňuje nově přicházející kolegy?
Bayer je inovativní firma, která dává svým zaměstnancům hodně prostoru uskutečnit svoje vize a nápady. Na tom staví i své hodnoty. Samozřejmě teď nemluvím jen o „business plánech“, ale taky o nápadech, jak vylepšit pracovní systém, spolupráci nebo – v neposlední řadě – vztah k pacientům. Na mně jako na nováčka to působilo motivačně.
Kdybyste byla znovu v posledním ročníku na VŠ, přemýšlela byste jinak, rozhodovala byste se jinak, udělala byste něco jinak?
Uzavřela jsem sama se sebou dohodu, že nebudu přemýšlet nad věcmi, které už nemůžu ovlivnit. Vždy se snažím pořádně si své kroky promyslet, ale když už jednou vykročím, tak pokračuju s maximálním nasazením dál.