Mince a bankovky jsou v mysli mnoha lidí neodmyslitelně spjaty s naším ekonomickým systémem. Ať už se jedná o charakteristicky zelenou dolarovou bankovku, jednolibrovou minci ozdobenou podobiznou královny Alžběty, či tuzemskou jednokorunu, tyto mince jsou ve svých zemích téměř synonymem pro peníze. To se však rychle mění. Zatímco pouze před několika lety probíhaly téměř všechny transakce hotovostně, nyní jsou platby hotovostí na ústupu a jsou čím dál více nahrazovány platbami kartou či dokonce mobilním telefonem.
Dlouhodobý trend s novým větrem v zádech
I když je přechod na bezhotovostní transakce dlouhodobým trendem, což dokazuje i fakt, že v mnoha zemích jako například Belgie, Francie či Kanada dosáhl již před krizí podíl bezhotovostních plateb 90 %, koronavirová krize přechod podstatně urychlila. Dokazují to například data o výběru hotovosti z bankomatů. Jejich objem se třeba ve Spojeném království snížil o 62 % oproti začátku letošního roku.
Co změnila korona?
Důvodů je hned několik. Tím prvním, a pravděpodobně i nejdůležitějším, je zrychlený nástup e-commerce sektoru a s ním související přesun transakcí z kamenných prodejen do online prostoru. Tam jsou platby nutně prováděny bezhotovostně. Kvůli vládním opatřením a social distancingu si řada lidí navykla nakupovat přes internet a lze očekávat, že se do kamenných prodejen jen tak nevrátí, jelikož internetové nákupy jsou v mnoha ohledech pohodlnější a rychlejší. V době pandemie byl ale klíčovým také faktor hygieny. Na mincích se zachycuje velké množství bakterií a virů. Řada zákazníků tak raději dala přednost platbám kartou, aby minimalizovala riziko nákazy virem. Koronavirová krize rovněž značně urychlila adopci bezkontaktních plateb. Výsledky americké platební společnosti MasterCard za první čtvrtletí ukazují, že i přes propad celkového počtu transakcí, které firma zprostředkovala, se objem těch bezkontaktních zvýšil o neuvěřitelných 40 %. Dle jejího průzkumu ve Spojených státech amerických během pandemie využívá bezkontaktní platby více než polovina dotázaných respondentů; především kvůli obavám z přenosu bakterií. 51 % respondentů rovněž uvedlo, že kvůli pandemii využívají hotovost méně často.
Bezhotovostní výhody
Hlavní výhodou bezhotovostních plateb z uživatelského pohledu je bezesporu jejich jednoduchost a rychlost. Časová úspora sice může být zdánlivě nepodstatná, při vysokém počtu plateb se ale efekt nasčítá. V konečném důsledku tedy bezkontaktní platby dokážou podstatně zvýšit produktivitu zaměstnanců na pokladně, kteří jsou schopni ve stejném časovém horizontu zprostředkovat větší počet platebních transakcí.
Dalším pozitivem pro jednotlivce je možnost lépe kontrolovat své výdaje. Bezhotovostní platby kartou jsou ve většině případů zaznamenávány bankou, u které má uživatel uložené peníze. Zákazník si pak může jednoduše zobrazit seznam svých plateb například v mobilní aplikaci a vytvořit si tak přehled o výdajích. Hotovost tuto možnost neumožňuje a řada lidí tak ztrácí pojem o tom, za co vlastně své peníze utratili. Na druhou stranu je nutné podotknout, že kvůli jednoduchosti platby je řada lidí při placení platební kartou schopna utratit mnohem více než při užívání hotovosti. Tato skutečnost však již není způsobena samotnou platební kartou, nýbrž osobním rozhodnutím uživatele a je pouze na jeho osobní zodpovědnosti, jak se k problému postaví.
Bezhotovostní platby jsou navíc méně nákladné. Vytváření fyzických peněz vyžaduje prostředky, které by mohly být efektivněji využity jiným způsobem. Mince a bankovky je nutné vyrobit, dostat do oběhu a skladovat je. Takové náklady by ve skutečně bezhotovostní ekonomice neexistovaly či by byly téměř nulové.
Mějme na paměti i rizika
Přechod na bezhotovostní ekonomiku však s sebou nese i řadu rizik. Mezi ně patří například umožnění nezastavitelného zvětšování peněžní zásoby centrální bankou či zásah do soukromí jedinců.
První zmiňovaný důsledek – otázka peněžní zásoby – je sice na první pohled nenápadný, ovšem o to více zrádný. Po zrušení zlatého standardu se růst peněžní zásoby stal takřka nekontrolovaným, resp. kontrolovaným lidmi. Jak je známo, lidé nejsou neomylní a monetární politika se často stává prostředkem užívaným pro dočasné korigování ekonomiky. Svědky těchto snah jsme i nyní, kdy jak americká, tak evropská centrální banka v boji s koronavirovou krizí zavedly masivní programy kvantitativního uvolňování, jejichž celkový objem se pohybuje v řádech několika bilionů dolarů, respektive eur. Kvantitativní uvolňování však s sebou nese značná rizika a jeho negativní účinky se dříve či později ukáží. Jak je ale transformace naší ekonomiky na bezhotovostní spojena s rizikem nekontrolovatelného růstu peněžní zásoby? Masivní pumpování peněz do ekonomiky je mnohem jednodušší v případě, že není nutné peníze fyzicky vytvářet. Tento problém zde však existuje již od odstoupení od systému zlatého standardu a zdaleka není produktem posledních pár let.
Druhé zmiňované riziko - zásah do soukromí - se může jevit jako přehnané, ovšem na sousedním Slovensku obyvatelé kvůli spojení e-kasy a digitální platby čelí riziku ztráty anonymity. Právě tu nám poskytuje hotovost, i když o ní mnozí takto neuvažují. Digitálními transakcemi poskytujeme o našem životě nespočet informací a skutečnost, že je nyní nikdo nezneužívá, nám neposkytuje záruku toho, že se tomu nestane v budoucnu. Zmiňovaný systém e-kasy na Slovensku, který slouží pro kontrolu tržeb a výběr daně, poskytuje finanční správě nejen informace o souhrnné výši platby ale i o jednotlivých položkách. Stát je poté díky platbě kartou, na které jsou obsaženy osobní údaje nakupujícího, schopen zjistit, co si kdo nakoupil.
ČR a bezhotovostní ekonomika
I přes zmíněná rizika je bezhotovostní ekonomika nezastavitelným celosvětovým trendem. Nejinak je tomu i u nás. V průzkumu České bankovní asociace z roku 2018 více než čtyři pětiny Čechů uvedly, že pro platby využívají debetní kartu. Třetina dotázaných by navíc podpořila úplný zákaz hotovosti. V kontrastu s tímto tvrzením je fakt, že mezi lety 2008 a 2018 se počet výběrů z bankomatu zvýšil o 18procentních bodů. V relativních veličinách se však objem plateb v hotovosti snižuje. Nárůst v počtu bezhotovostních transakcí byl ve stejném období více než čtyřnásobný. Češi jsou dokonce v několika ohledech evropskými průkopníky. Například velmi rychle si navykli platit bezkontaktně či mobilním telefonem. Na průměrného Čecha navíc připadá nejvíce kreditních transferů ze všech Evropských národů. Otázkou tedy není jestli, či kdy, v současné době už je jasné, že ČR se bezhotovostní ekonomikou stala. I proto je nutné mít na paměti výše zmíněná rizika. Rovněž se ale můžeme těšit z mnoha výhod, která se s ní pojí.