Události kolem bitcoinové burzy Mt. Gox nabraly na otáčkách. Burza se již delší dobu potácela v problémech, které na začátku března vygradovaly a zanechaly za sebou tisíce okradených zákazníků. Hlavní důvod byl prostý, Mt. Gox si užívala nezaslouženou důvěru v době, kdy ovládala asi dvě třetiny trhu.
Skutečné peníze ještě potřebujeme
Žijeme sice v digitálním světě a bitcoin je digitální měna, ale pokud chceme v reálné situaci přežít, musíme ještě většinou platit „opravdovými“ penězi. A tak nezbývá, než naše nasbírané bitcoiny někde vyměnit za reálnou měnu. Tuto úlohu převzaly právě bitcoinové burzy, kde bylo možno nejen bitcoiny směnit za reálné peníze, ale také naopak nějaký ten balík peněz vložit do digitální měny.
Není to jen směnárna
Nesmíme si však bitcoinovou burzu představovat jako obyčejnou směnárnu, která určí na konkrétní den kurz dolaru k bitcoinu a za ten provádí jednotlivé směny. Burza funguje na principu akciové nebo komoditní burzy, tedy zprostředkuje kontakt mezi prodejci a nakupujícími, kteří mezi sebou domluví obchod za sjednaných podmínek a burze přenechají určitou část provize.
Ask a Bid
Jak to probíhá v praxi? Klient si u burzy otevře buď bitcoinový nebo dolarový účet a buď vytvoří nabídku neboli „ask“, kde svou měnu nabízí za určitou minimální cenu, nebo naopak zadá poptávku „bid“, kde uvádí nejvyšší cenu, jakou je ochoten zaplatit za „druhou“ měnu. Úkolem burzy je pak spojit tyto nabídky a poptávky tak, aby si jejich ceny co nejvíce odpovídaly a burza měla nejvyšší možnou provizi z každého dojednaného obchodu.
Jak to bylo s Mt. Goxem?
Japonská burza Mt. Gox naskočila na trh poměrně záhy, a tak měla určitou výhodu, kterou ze začátku dokázala využít, a byla odměněna rostoucím zájmem zákazníků. Během krátké doby dokázala ovládnout téměř celý trh. Původně japonská burza na výměnu hracích karet, kterou její autor Jed McCaleb už v roce 2010 přeprogramoval na výměnu bitcoinů, umožňovala směnit bitcoiny za dolary a z každé transakce se platil poplatek zhruba pět procent. Během jednoho roku nabyla jeho burza takové popularity, že ji mohl prodat francouzskému hackerovi Marku Karpelèsovi, který právě v Tokiu založil svou novou firmu Tibanne Comp. Ltd., údajně za několik set tisíc dolarů. Koncem roku 2011 pak burza ovládala tři čtvrtiny trhu.
Pád začal poměrně brzy
Zdá se, že původně hackerovi Karpelèsovi se prostě nedařilo udržet krok s rychle rostoucí finanční institucí, a jelikož kontroloval všechny pohyby „své“ burzy, brzy začal dělat jedno chybné rozhodnutí za druhým. Ztratil své obchodní partnery v USA a brzo byl v hledáčku federálních úřadů. Ty po dalších „přehmatech“ Karpelèse zabavily několik miliónů dolarů na účtech burzy. Posledním hřebíčkem do rakve byla chyba, kterou software burzy obsahoval, kdy úročník mohl převést své bitcoiny a nařídit burze, aby se tvářila tak, že ke směně nedošlo.
A co bude dál?
Historie burzy skončila 25. února, kdy byla provedena poslední operace, brzy poté byly odstraněny i webové stránky burzy. Firma přišla během několika let o 744 408 bitcoinů (v dnešním kurzu asi půl miliardy dolarů!), které byly zčásti rozkradeny chybou v softwaru, a v současné době dluží přes 55 miliónů dolarů. Mt. Gox požádala 28. února v Tokiu o ochranu před věřiteli, takže alespoň alternativa, že by s penězi svých zákazníků zmizela, jako to udělalo už několik majitelů bitcoinových burz předtím, se naštěstí nepotvrdila. Podle podané žádosti přišla o 850 tisíc bitcoinů a dluží 127 tisícům zákazníkům 63,6 milionu dolarů, přičemž v aktivech má 38 milionů dolarů.
Slepá ulička
Co si tedy můžeme z příběhu Mt. Goxu odnést? Tak za prvé, bitcoiny pád jejich největší burzy příliš nepoškodil, po prvním šoku a oslabení se vrátil kurz digitální měny zase do průměru. Za druhé, takový formát burzy, jaký nasadil krachující Mt. Gox, je prostě neudržitelný a ukázalo se, že tudy cesta nevede. A to je přeci jenom pozitivní informace.