Brexit se stává pomalu ale jistě skutečností a to i přes průtahy v jednání způsobené koronavirem. Celý proces je velkou neznámou napříč různými sférami a jednou z nich je také dopad na Brity dlouhodobě žijící v ostatních státech Evropské unie a cizince žijící ve Spojeném království.
Britský odchod z Evropské unie je stanoven na konec letošního roku a s blížícím se termínem rostou očekávání expatů napříč evropskými státy. Britský šéf úřadu vlády Michael Gove zaslal oficiální dopis Marošovi Šefčovičovi, viceprezidentovi Evropské unie, zdůrazňující důležitost připravenosti jednotlivých států na administrativní změny ve statusu jejich obyvatel.
Velká Británie vyhradila období trvající 27 měsíců, na to, aby cizinci ze zemí Evropské unie žijící na jejím území požádali o usedlický status. To je v kontrastu s některými evropskými státy, které pro stejný proces ve vztahu k Britům vyhradili období významně kratší, v řádu jednotek měsíců.
Britové v Evropě
13 států v čele s Francií se rozhodlo pro podobný přístup jako samotná Británie a požaduje, aby Britové žijící na jejich území požádali o status usedlíka. Zbývající země volí jednodušší cestu formou pouhé registrace rezidentství na příslušném úřadě, bez dalších průtahů.
Jednou z nejpřívětivějších zemí je Španělsko, které je podle odhadů domovem pro 400 tisíc Britů. Španělská státní tajemnice pro migraci Hana Jalloul a britský ambasador Hugh Elliott společně objasnili další kroky nezbytné pro zachování statutu rezidenta v jihoevropském království po brexitu (video). Jalloul mimo jiné ujistila britské rezidenty, že: „Španělsko je a vždy bude jejich domovem.”
S informacemi nejdál dojdeš
Společné vyjádření britského zástupce a španělské političky však nebylo jedinou komunikací na toto téma. Britská vláda vyhradila několik milionů liber na kampaň objasňující britským expatům jaké kroky je nebo není třeba podniknout, pokud chtějí setrvat v zemi, ve které se momentálně nachází i po brexitu. Do této komunikace se zapojilo hned několik organizací působících přímo v zahraničí - mezi jednu z nich patří i organizace Bremain nebo například Age in Spain, hájící zájmy ostrovanů žijících dlouhodobě mimo svou domovinu. Ve zmíněném Španělském království tyto subjekty pomáhají s šířením informací napříč generacemi svých krajanů - ne všichni totiž ovládají jazyk svého nového působiště, a to i přesto, že v něm žijí dlouhá desetiletí.
Čas jsou peníze
Poslední měsíce před odchodem ostrovního člena EU jsou plné intenzivních jednání a jakékoliv zjednodušení ze strany ostatních členských států je přínosem nejen pro jednotlivé země, jejich obyvatele, ale i pro ekonomiku celého evropského kontinentu.
Pouze 14 z 27 členských států, včetně například Itálie, Švédska a Portugalska, prodloužilo období, během kterého mohou Britové registrovat své tamější rezidentství nebo žádat o usedlický status, do října 2021.
V České republice bez komplikací
Česká republika se po boku Bulharska, Chorvatska, Kypru, Estonska, Německa, Irska, Itálie, Litvy, Polska, Portugalska, Slovenska i již zmíněného Španělska řadí mezi země s jednoduchým po-prexitovým systémem. Na 8 tisíc Britů žijících v srdci Evropy v období tzv. přechodného období tak bude moci bez problémů a zdlouhavých procesů zůstat v České republice a zapustit tu své kořeny bez rizika komplikací nebo nuceného odchodu zpět na ostrovy. Britští občané, kteří v České republice dlouhodobě nepobývali před nebo během přechodného období budou od ledna příštího roku (1. ledna 2021) považováni za občany třetích zemí a nebudou tak moci čerpat stávající výhodu unijního statusu pro jednoduché přesídlení na naše území. Budou se na ně vztahovat práva, povinnosti a typy řízení jako na ostatní občany třetích zemí bez práva volného pohybu.
Potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu vystavené do konce roku 2020 tak významně zjednoduší celou agendu pro všechny Brity na českém území.