Když jsem jako malý brázdil s rodiči naši zemi, ptal jsem se co je to za žlutá pole, která občas míjíme. Naši mě poučili, že se jedná o pěstování hořčice. Dnes opět kamkoliv vyrazíme, narážíme na žluté lány, tentokrát to je v drtivé většině guru-plodina dnešního zemědělství, řepka. O této plodině se mluví poměrně často, jaké jsou její výhody a čím škodí?
Řepka válcuje ostatní plodiny
Na českých lánech vládne řepka, tedy správně botanicky „brukev řepka olejka“. Za posledních dvacetpět let vzrostla plocha osázená touto rostlinou až na 400 tisíc hektarů a obsadila až 13% orné půdy. Není tedy divu, že pokud jde o zemědělství, má Česká republika přezdívku „žlutá země“. A letos se čeká rekordní úroda, nejvyšší od roku 1920, kdy se statisticky sledují data o úrodě zemědělských plodin.
První boom ve druhé světové válce
Řepka se v našich končinách pěstuje už od 13. století, ale první masivní rozšíření přišlo za druhé světové války, kdy ničeho nebylo dosti, a kdy problém nedostatku potravy byl zcela primární. Nad nutriční vyvážeností toho, co se jedlo, se nikdo nepozastavoval. To by bylo zřejmě i politicky nebezpečné. A tak řepka ze svojí vysokou výživovou hodnotou mohla dodat na deficitní válečný trh žádaný nutrient, ale v kvalitativních parametrech, nad kterými dnes trneme hrůzou.
Biopalivo a první potíže
Jasným pohonem pro masivní pěstování žlutých rostlinek je výroba biopaliva, kam se přidává řepkový olej. Před výsledky posledních výzkumů však gloriola řepkového oleje trochu bledne, prokázalo se, že při spalování biopaliva vzniká až dvojnásobné množství oxidu dusného než při spalování běžných paliv (oxid dusný je údajně jednou z hlavních sloučenin, která způsobuje zvětšování ozónové díry). O ekologičnosti takových biopaliv rozhodne budoucnost.
Zdravá výživa a jídlo pro dobytek
Dalším důvodem nárůstu ploch s řepkou je v posledních letech nejen v Česku, ale obecně v Evropské unii trend ke zdravější výživě. Stoupá tak poptávka po řepkovém a celkově po rostlinném oleji, kterým lidé nahrazují tuky živočišného původu. Dalším zajímavým důvodem pro pěstování řepky je fakt, že Evropská unie není soběstačná ve výrobě krmiv pro hospodářská zvířata, a tak se začíná zaměňovat populární sójový šrot za řepkový. Tím by se omezil dovoz sójového šrotu z Asie nebo Ameriky.
Jak je to se srnkami?
V médiích se často opakuje zpráva, že řepkové pole jsou zabijákem pro vysokou zvěř. Jak je to doopravdy? Za problémy může glycerol kyseliny erukové, ta způsobuje srnkám i jiné zvěři jakousi otupělost a ztrátu ostražitosti a stávají se jednoduchou kořistí pro lovce. Řepka má také vysoké nároky na živiny v půdě, dokáže pole poměrně slušně vysát, takže by se měla pěstovat na stejném lánu maximálně jednou za pět let.
Zlaté časy řepky končí
V blízké budoucnosti ale zřejmě zlaté časy řepky skončí. Podle půl roku starého návrhu strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství po roce 2013 ministerstvo zemědělství počítá s přesunem části podpory od rostlinné výroby k živočišné a snížení ploch osetých olejninami a obilovinami.