Najde se jen málokdo, kdo ho nezná. Od svého vzniku se stal symbolem hlavního města. Pro některé geniálním architektonickým počinem, pro jiné jizva na jinak pěkném Rašínově nábřeží. Ano, jde o Tančící dům. Poprvé od roku 1996, kdy byla stavba dokončena, je na prodej.
Tančící dům je prostě legenda
Stavba Tančícího domu rozpoutala ve své době nejrozsáhlejší diskuzi o architektonickém rozvoji Prahy, která byla překonána až přímo bláznivou situací kolem plánované nové budovy Městské knihovny na Letné. Ať se na tento dům díváme jakkoli, nemůžeme mu upřít několik nej. Je to hlavně první velká stavba, kterou v Praze realizovali přední světoví architekti po sametové revouci. Dům získal několik ocenění, v kategorii designu vyhrál v časopisu Time. České odborné periodikum Architekt ho zařadilo mezi pět nejvýznamnějších staveb 90. let u nás.
Ginger a Fred
Tančící dům navrhl Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor. Interiéry kanceláří investora byly z části svěřeny britské architektce českého původu Evě Jiřičné. Málokdo však ví, že další jméno domu je „Ginger a Fred“. Pojmenován je tak podle svých dvou nárožních věží, inspirovaných slavným meziválečným tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogersové. Odtud pak známější jméno „Tančící dům“.
Připravte si pár stovek
Chystaný obchod se samozřejmě pečlivě udržuje pod pokličkou, avšak jak je v Čechách zvykem, mnohé už uniklo na veřejnost. I když současný vlastník objektu se k celé věci nevyjádřil, realitní kruhy mluví o chystaném prodeji jako o hotové věci. Podle těchto zdrojů se cena domu pohybuje v řádu několika stovek milonů korun. Potenciálním kupcem tak může být jen velmi silný investor.
Dojde na vizi Václava Havla?
V souvislosti s prodejem domu se také objevují nejrůznější spekulace. Vedle změny majitele je také možné, že Tančící dům bude mít novou funkci. Dosud sloužil převážně jako kancelářská budova. Dosavadní vlastník chce ovšem stavbu nabídnout mimo jiné mecenášům umění, kteří by v domě mohli vybudovat například galerii nebo muzeum architektury. Tento fakt by Tančící dům po letech přiblížil ideové vizi tehdejšího prezidenta Václava Havla, který se na vzniku domu podílel. Havel měl představu, že by mohlo jít o objekt plný kultury. Tedy s knihkupectvím, antikvariátem, tanečním studiem, literární kavárnou a podobně. Tímto stylem provozovaný Tančící dům, by ale musel mít za sebou opravdu hodně mocného majitele, protože tyto aktivity budou jen těžko výdělečné.
Slavnější než Karlův most
Tančící dům se stává stavbou mezinárodního významu. Už dnes se často objevuje na přebalech zahraničních bedekrů a pomalu vytlačuje panoramata s Pražským Hradem a Karlovým mostem. Ať máme na tuto stavbu jakýkoli názor, Tančící dům se prostě stává jednou z dominant našeho hlavního města, na kterou se budou turisté jezdit dívat stejně tak jako na Hrad nebo Staroměstský Orloj.