Podle agentury Bloomberg přesáhl úhrn světového dluhu magickou hranici sto bilionů dolarů. Jak vlastně zadlužování funguje? Kdo komu dluží?
Finanční krize přidala 40%
Mocným motorem, který celkový dluh vyhnal do astronomických výšek, je samozřejmě hospodářská krize. Během ní se dluh zvýšil o čtyřicet procent. Nejde jen o dluhy veřejných financí. Část dluhového koláče obsadily velké společnosti. V letech 2007 až 2013, tedy během krize, celková hodnota světových akciových trhů poklesla o 3,86 bilionu na 53,8 bilionu dolarů. Velmi nízké úrokové sazby způsobují, že je pro společnosti výhodnější dluhové financování než navyšování základního kapitálu.
Dluhy dnes frčí
Dnes je poměrně běžné, že velké firmy vydávají dluhopisy na nákup vlastních akcií. A to i přesto, že taková společnost vůbec žádný úvěr nepotřebuje, ale díky velmi nízkým úrokům a ve spojení s daňovými úlevami je pro firmu úvěr se splatností tři až deset let velmi výhodný. Tato situace je vyvolána snahou všech centrálních bank udržet úrokovou sazbu co možná nejníže, aby fungovala jako investiční pobídka pro místní ekonomiku. S trochou nadsázky se dá tvrdit, že ten, kdo dnes spoří, je rozvraceč zmáhající se ekonomiky.
Kdopak to dluží?
Jaké tedy máme dlužníky? Především banky. Zní to sice trochu podivně, ale banky jsou nejen věřiteli, ale také velkými dlužníky. Peníze, které banky půjčují, pocházejí jen z nepatrné části z bankovních vkladů. V mechanismu takzvaného frakčního bankovnictví přicházejí peníze na úvěry z jiných půjček. Banky si prostě půjčují od jiných bank, a když už to nejde, tak od centrální banky. Dalšími dlužníky jsou domácnosti. Největší část zadlužení běžné domácnosti tvoří hypotéka. Když k tomu přidáme další spotřebitelské úvěry a kreditní karty, dostaneme se na podíl 22% na celkovém dluhu.
A komu dluží?
Velmi zajímavá je struktura věřitelů. Odhlédněme od konspiračních teorií, že za světovým dluhem stojí temné síly, kterým patří planeta, a tahají za nitky, kterými ovládají celý svět. Největšími věřiteli jsou samozřejmě banky, jenže celkový podíl jejich pohledávek je kolem 17%, další část tvoří majitelé státních dluhopisů, ale ani těch není velké procento, například v USA tvoří asi 15% objemu celkového dluhu. Kdo je tedy tím největším věřitelem?
Vlády dluží samy sobě
Ukážeme si to na příkladu nejsilnější ekonomiky světa. V USA asi 43% federálního dluhu vlastní… federální vláda! Jak je tato schizofrenická situace možná? Jednoduše. Téměř třicet procent federálních bondů vlastní nejrůznější vládní agentury. Vláda USA tak dluží převážně sama sobě. Kromě toho přes 14 % federálního dluhu vlastní Federální rezervní systém, centrální banka USA. „Fed“ nakoupil tyto dluhopisy za nově vytvořené peníze v rámci kontroverzního programu kvantitativního uvolňování.
Žádná senzace
Z výše uvedeného vyplývá, že v oblasti světového dluhu se nekoná žádná senzace a pravděpodobně neexistuje žádný ošklivý kapitalista v pozadí, který vlastní celou planetu. Věřitelé bývají zpravidla dlužníky jiných věřitelů.