I letos se studenti vysokých škol z celé ČR zúčastnili studie TOP Zaměstnavatelé. Vysokoškoláci tak dali jasně najevo, u kterých společností by po ukončení studia pracovali nejraději. Zástupcům firem, které se umístily na předních příčkách průzkumu TOP Zaměstnavatelé 2018, jsme položili několik otázek. Jejich znění je podobné otázkám, na které jste ve studii odpovídali vy, studenti. Nyní máte jedinečnou možnost porovnat svůj názor s pohledem odborníků z praxe.
Jméno a příjmení respondenta: Aneta Hlásková
Společnost: E.ON Distribuce, a.s.
Vystudovaná vysoká škola, fakulta a zaměření: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická, obor Technická ekologie
Doba od dokončení studia: Ve firmě od září 2015, tj. 2,5 roku
Jak byste zhodnotila své studijní výsledky během studia na vysoké škole?
Přiznávám, že na tuto otázku se mi neodpovídá zrovna lehce, protože nechci, aby to vyznělo, že jsem byla klasický „šprt“. Ale zase se musím pochválit, patřila jsem vždy mezi nadprůměrné studenty a svoje znalosti jsem se snažila předat i svým spolužákům. Bohužel se to ne vždy setkalo s úspěchem. Při podobné otázce se mi vybaví pohledy těch, kteří nepovažovali můj obor za důležitý a navíc sdíleli názor, že žena do techniky nepatří. Naštěstí jsem to nikdy nepocítila v práci, kolegové mě vnímají jako plnohodnotného člena týmu a svou práci mám opravdu ráda.
Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořila anglicky?
Bohužel jazyková výuka nepatřila zrovna k silným stránkám vysoké školy, kterou jsem studovala. A tak moje znalost angličtiny během studia spíše klesala. Téměř jsem ji přestala aktivně využívat. Věděla jsem však, že jazyk je pro mě důležitý a mohu to potvrdit i teď. Hodně mi pomohl můj současný zaměstnavatel, který mi umožňuje navštěvovat kurzy angličtiny zdarma.
Chtěla jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studovala?
Obor elektrotechnika je velice specifický a myslím si, že jsme všichni nastupovali na školu s tím, že je to obor, který nás baví a kterému bychom se chtěli do budoucna věnovat. Během studia jsem se utvrdila v tom, že to byla správná volba a u zvoleného oboru jsem již zůstala.
Věděla jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat – zda budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru, nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodla pro zaměstnanecký poměr?
Už při škole jsem pracovala ve společnosti E.ON jako brigádník a zaměstnanecký poměr mi vyhovoval hned od začátku. Prostředí velké společnosti nabízí mnoho možností pro osobní rozvoj i kariérní růst. Pro mě osobně je důležitá i jistota a stabilita, a to můj současný zaměstnavatel splňuje.
Získávala jste již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné to bylo v kombinaci se studiem?
Ano, byla jsem vedená k tomu, že pokud chci něco navíc, musím si na to vydělat. Na zkrácené úvazky jsem si přivydělávala už od střední školy. Během studia na vysoké škole jsem využila možnost přihlásit se do stipendijního programu společnosti E.ON. Díky tomu jsem navázala ve firmě kontakty, a to mi umožnilo najít letní brigádu a následně i práci v průběhu semestru, a začít se tak realizovat ve svém oboru. Spojit práci a studium vždy znamená připravit se o kousek volného času. Zpětně však mohu říct, že mi pracovní zkušenosti otevřely cestu k budoucímu zaměstnání.
Jaká byla vaše očekávaná hrubá nástupní měsíční mzda do absolventského zaměstnání během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodila?
Moje očekávání se odvíjelo od průměrné mzdy pro Českou republiku v daném roce, takže okolo 30 000 Kč hrubého.
Kontaktovala jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěla byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?
Nekontaktovala, nevím, jestli bych já osobně tuto možnost využila. Podle mě se prostřednictvím sociální sítě dostává člověk do příliš osobní roviny. Přeci jen skrz profil na Facebooku se dá o člověku zjistit více, než bychom chtěli. Asi jsem v tomto ohledu „stará škola“ a podle mne je nejlepší osobní setkání.
Nicméně si myslím, že je to vhodný způsob pro zaměstnavatele, jak oslovit nové mladé lidi. Sociální sítě jsou v dnešní době fenomén, pomocí kterého se může společnost otevřít okolnímu světu.
Jakým způsobem jste získávala tipy na nabídky zaměstnání? Z jakého zdroje jste se dozvěděla o současném zaměstnavateli?
Zdrojů bylo více, například veletrh pracovních příležitostí nebo spolupráce společnosti s fakultou. Hlavním a pro mě nejdůležitějším zdrojem však byly osobní zkušenosti mých blízkých a přátel. Myslím si, že osobní doporučení je ta nejlepší reference, jaká může být.
Jaké akce pořádané společnostmi pro studenty vás na vysoké škole zajímaly? Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné?
Zajímaly mě hlavně exkurze, které se konaly přímo ve společnosti. Člověk pozná reálné prostředí firmy a má možnost setkat se se zaměstnanci z provozu. Vždy se jednalo o odborníky s dlouholetou praxí, jejichž pohled byl samozřejmě jiný než pohled profesorů z akademického prostředí.
Obecně si myslím, že jsou akce pořádané společností určitě přínosné, studenti si tak mohou udělat představu, jak to ve firmě funguje a lépe se s ní seznámit.
Čemu dáváte ve svém zaměstnání přednost?
Vybraná možnost je označena tučně
1) Jistota, stabilita vs. 2) Změna
1) Tvůrčí přístup vs. 2) Používání známých, předem daných postupů
1) Soutěživé vs. 2) Přátelské prostředí
1) Práce na jednom místě vs. 2) Časté cestování
1) Teoretické vzdělávání vs. 2) Získávání zkušeností z praxe
1) Stálé, za všech okolností garantované platové ohodnocení vs. 2) Nižší fixní složka platu + neomezená výše pohyblivé složky závislá na osobním výkonu
1) Náročná pracovní pozice vs. 2) Rovnováha mezi prací a volným časem
1) Strategické, dlouhodobé úkoly vs. 2) Operativní, krátkodobé úkoly
1) Úzká specializace vs. 2) Získávání obecných dovedností
1) Sdílení odpovědnosti v týmu vs. 2) Přijetí vedoucí role
1) Samostatná práce vs. 2) Spolupráce v týmu
Musela jste se přestěhovat za prací pro současného zaměstnavatele ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodla přestěhovat?
Během studia jsem se rozhodovala, jestli zůstat v Plzni, kde jsem studovala, anebo se vrátit do svého rodného města, kterým jsou České Budějovice. Samozřejmě během studia jsem navázala hodně přátelských vztahů a rozhodování nebylo lehké. Musela jsem si tedy ujasnit, jaké jsou moje priority. Nakonec to celé dopadlo tak, že jsem už při škole začala pracovat pro E.ON v Českých Budějovicích, což mi rozhodování značně usnadnilo. Po ukončení studia jsem se vrátila „domů“ a v E.ONu jsem zůstala.
Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro vás představovalo snesitelné maximum?
My Jihočeši jsme asi obecně v tomto směru trochu pohodlní. V Praze je standard dojíždět do práce déle než hodinu. Pro mě je přijatelných 45–60 minut, ale jsem ráda za to, že mi cesta do práce trvá zhruba 15 minut, o tom si můžou mnozí jenom nechat zdát. To je jedna z výhod menšího města, všude je to blízko.
Chtěla byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí? Případně byla jste již na zahraniční pracovní stáži?
Určitě bych možnost zahraniční stáže ocenila. Je fajn rozšířit si obzory, zjistit, jak to funguje v jiných zemích, a nechat se inspirovat. Zatím jsem neměla tu možnost, ale E.ON je mezinárodní společnost, tak třeba to vyjde, uvidíme.
Rozdělte, prosím, 100 procent mezi následující oblasti podle toho, jak jsou pro Vás důležité.
Odměňování a možnost růstu ve firmě - 20 %
Ať chceme nebo nechceme, bez peněz se prostě dneska žít nedá, růst ve firmě vnímám spíše jako osobní rozvoj.
Pověst a image firmy - 10 %
Důležité je abych viděla já smysl ve své práci, méně důležité je, jak to vnímají ostatní.
Pracovní náplň - 40 %
Aby mě práce bavila, musí dávat smysl.
Lidé a kultura ve firmě - 30 %
Pokud pracujete v týmu, kde si lidé vzájemně nedůvěřují, často ztratíte smysl vaší práce.
Komunikuje vaše společnost svou vizi a to, jak ji naplňuje?
Naše současná vize je „Zlepšujeme životy lidí“. Na jejím naplnění se podílí všichni zaměstnanci prostřednictvím pěti hodnot. Na jejich základě je vytvořený kompetenční model, který je určený pro všechny zaměstnance. Je to jasný návod pro naše každodenní chování a udává oblasti, ve kterých se můžeme zlepšit a na kterých můžeme pracovat. Naším společným cílem je být opravdu tou společností, která zlepšuje životy lidí.
Používá vaše společnost firemní hodnoty, případně nějaké „desatero“?
Ano, naše společnost využívá deset klíčových kompetencí, které vychází z hodnot naší společnosti. Jsou zaměřené na to, co očekáváme od všech zaměstnanců bez ohledu na jejich služební stáří, pozici anebo zemi, ve které pracují. Kompetence jsou doplněny funkčními dovednosti, které udávají potřebnou odbornost pro určitou pozici zaměstnance. Vedoucí, projektoví manažeři a experti mají nadstavbové kompetence, které jsou také v souladu s naší vizí.
Jak se díváte na firemní kulturu u vás ve firmě a jak si myslíte že ovlivňuje nově přicházející kolegy?
I přesto, že jsme velká společnost, tak se snažíme udržovat otevřenou a nehierarchickou kulturu, vzájemně si pomáhat a spolupracovat. Pořádáme různé meetingy, teambuildingy, vánoční večírky a mnoho dalšího. Pravidelně se potkáváme s členy představenstva, každý měsíc vydáváme interní časopis. Máme opravdu hodně možností, jak diskutovat, vyjádřit svůj názor, být zkrátka zapojeni do života formy. Firemní kulturu ve společnosti vnímám pozitivně.
Kdybyste byla znovu v posledním ročníku na VŠ, přemýšlela byste jinak, rozhodovala byste se jinak, udělala byste něco jinak?
Nezaměřovala bych se pouze na poslední ročník. Nemyslím si, že zásadní rozhodnutí přicházejí právě v posledním ročníku, ale během celého studia. Co bych udělala jinak, kdybych mohla vrátit čas? Určitě bych se víc zajímala o aktivity, které škola nabízí. Čas utíká neuvěřitelně rychle a během studia má člověk nejvíc času a prostoru pro seberealizaci. Proto je důležité využít opravdu všech možností na maximum.