Lidé se obvykle domnívají, že atraktivní vzhled je zárukou dobrého zaměstnání i výdělku. Leckdy to platí. Ale za jistých okolností může být atraktivní vzhled kontraproduktivní. Experimenty ukazují, že příliš velký rozdíl ve vzhledu mezi zákazníkem a zaměstnancem škodí jejich jednání a obchodu.
Hezcí lidé to mají na první pohled v zaměstnání jednodušší než ostatní. Dřívější výzkumy ukazují, že zaměstnanci, kteří jsou považováni za atraktivní, dostávají vyšší platy, jsou v práci lépe hodnocení a obecně snadněji nacházejí nové zaměstnání. Také se ukázalo, že dobře vypadající šéfové společností přinášejí svým společnostem vyšší výnosy.
Důvodem může z části být víra společností, že zákazníci spíše nakoupí od hezkých zaměstnanců. Některé společnosti využívají nebo donedávna využívali vzhled jako jedno z klíčových kritérií při najímání zaměstnanců.
Chun Zhangová z americké University of Dayton ale uvádí, že atraktivní vzhled může být ve skutečnosti na škodu věci, alespoň pokud jde o zaměstnance, kteří jsou ve styku se zákazníky. Projevuje se to i na trendu, který je v poslední době patrný v amerických televizních reklamách. Stále častěji v nich vystupují reální lidé s viditelnými vadami, kteří na rozdíl od vyumělkovaných modelů a herců dávají reklamě autentický ráz.
Zhangová a její kolegové nedávno provedli výzkum, podle jehož výsledků by společnosti, kterým záleží na styku se zákazníky, neměli klást tak velký důraz na atraktivní vzhled svých zaměstnanců. Za určitých okolností podle nich na vzhledu zaměstnanců tolik nezáleží nebo dokonce hezký vzhled může spíše škodit.
V rámci svého výzkumu oslovili 309 univerzitních studentů, kterým dali přečíst popis objednání večeře v restauraci a přiložili k němu obrázek osoby, která představovala obsluhu. Na snímku byl buď muž anebo žena, jejichž rysy byly upraveny tak, aby byly buď neatraktivní anebo atraktivní. Badatelé přitom vycházeli z dřívějších výzkumů vnímání krásy. Zároveň také použili stejná kritéria pro hodnocení atraktivity samotných účastníků experimentu.
Poté požádali studenty, aby ohodnotili atraktivitu obsluhy a vyjádřili, jak se cítí být této obsluze pocitově blízcí. Kromě toho také oznámkovali spokojenost zákazníka v daném scénáři, kvalitu obsluhy a také její sympatičnost.
Výsledky výzkumu ukazují, že to, jak se zákazník cítí být blízký obsluze, úzce souvisí s hodnocením celé služby. Když se zákazník cítí být obsluze pocitově vzdálený, tak ji bude hodnotit spíše hůře. Badatelé zjistili, že když je takový zákazník podle objektivních kritérií neatraktivní a obsluhu hodnotí jako atraktivní, tak se cítí být takové obsluze vzdálený. K podobným výsledkům dospěly i další podobné studie jejich týmu. Zaměstnavatelé, ale také úřady nebo politici by jim určitě měli věnovat pozornost.
Zdroj: The Conversation