Jak si mnozí z vás dozajista všimli, Česká národní banka nedávno nechala jednorázově znehodnotit Českou korunu. Ta propadla během několika okamžiků o bezmála 5% vůči všem světovým měnám.
Všichni, kdo tak v daný moment drželi jakýkoli korunový obnos, ať už ve formě hotovosti, vkladů na běžném účtu, spořicím účtu, či v rámci stavebního spoření, takřka lousknutím prstu přišli o 5% kupní síly těchto peněz. Ačkoli je tento čin nemorální a svou charakteristikou je na půl cesty mezi krádeží a podvodem, Česká národní banka má k němu naprosto legální prostředky. Dělají to všechny centrální banky, některé více, některé méně. Proto se tím netrapte, jiné centrální banky provádí často ještě razantnější a bezohlednější monetární politiku.
Uvolněná monetární politika byla, je a bude.
Co se vlastně stalo? Česká národní banka vytvořila přibližně 100 miliard fungl nových Českých korun, které během krátké doby vpustila do oběhu. Kanálem cesty do ekonomiky se stal měnový pár EURCZK=X, kde ČNB nakupovala Eura tak dlouho, dokud kurz nestoupl k 27 Kč za 1 €. Tímto krokem se snížila vzácnost každé jednotlivé koruny, což v důsledku způsobilo její oslabení.
Proč se to stalo?
Dozajista se ptáte PROČ? Proč jedna z posledních českých institucí, jež měla mezi občany zbytky morálního kreditu, přistoupila k takto evidentnímu okrádání svých občanů? Jaký byl účel těchto kroků a kdo na tom vydělal? ČNB dlouhodobě deklaruje, že je připravená při výraznějším posílení České koruny zasáhnout a kurz oslabit. Vedle toho od roku 2007 vytyčila cílovou inflaci 2%. Kurz koruny byl těsně před intervencí jedním z nejslabších za poslední 3 roky, z čehož lze vyvodit, že to důvod k intervenci nebyl. Vedle toho poslední údaje o inflaci mluví o 1% p. a., což je při cíli 2%, v mezích fluktuačního pásma. V o málo nižší inflaci tedy důvod objektivně také nebyl. Ačkoli ČNB oficiálně mluví o nedosahování cílové inflace, jako o hlavním důvodu, a posilování kurzu, jako důvodu druhém, pojďme prozkoumat důvody za oponou.
1) Snížení reálných mezd – devalvace koruny sníží reálné mzdy všem, kteří mají pevně dané mzdy. Téměř všichni tak budeme nově pracovat o něco levněji, čímž bude naše ekonomika konkurenceschopnější. Stejného efektu by se dalo dosáhnout taktéž absolutním snížením mezd v problémových oborech, to se však ukazuje jako nereálné díky tvrdé opozici odborů. Mzdy tedy zůstávají stejné a nepříjemnou práci za manažery dělá centrální plánovač.
2) Subjekty si nerady půjčují v posilující měně – vidina toho, že budou úvěr splácet v silnější měně, je nepříjemná, a toto očekávání brzdí množství nově poskytnutých korunových úvěrů. Oslabením kurzu a vyjádřením ochoty tento kurz dlouhodobě udržovat pravděpodobně omezí očekávání budoucího posilování koruny.
3) Pomoc dlužníkům - je další z evidentních implikací tohoto kroku. V důsledku intervence jsou nově všechny korunové dluhy reálně nižší a tedy i snáze splatitelné. Tohle však bohužel nesou na svých bedrech právě věřitelé. Identickou částku, kterou korunoví dlužníci ušetřili, korunoví střadatelé budou muset oželet.
4) Chce být brána vážně – Českou národní banku jsem donedávna opravdu obdivoval, a to protože se jí dařilo většinu svých cílů uskutečňovat za řečnickým pultem. Jakmile pohrozila intervencí v neprospěch kurzu, propadl se, aniž by ČNB začala koruny opravdu prodávat. Trh tak reagoval na rétorická cvičení a vše probíhalo víceméně bez reálných zásahů do ekonomiky. To se teď změnilo. Naše centrální banka chtěla být brána vážně a tak jednu ze svých hrozeb vyplnila.
Cui bono? Famfáry – zatleskejme vítězi!!!
Nejvíce na intervenci vydělal zadlužený exportér, co držel většinu svých peněz v zahraničních měnách. Hodnota jeho peněz v cizích měnách z korunového hlediska v okamžiku narostla, byla mu ukrojena část jeho reálných dluhů a jeho zaměstnanci dělají nově o 5% levněji.
Zkaženost systému
Současný finanční systém, založený na částečných bankovních rezervách, je principiálně zkažený. Vše závisí na penězích s nuceným oběhem, které na daném území nelze odmítnout (Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí § 5). Neexistuje tak svoboda měny, ve které chcete účtovat, a pokud byste viděli v korunách jen kusy papíru, stejně je musíte povinně přijmout ve své nominální hodnotě, jak vám přikazuje zákon. Existuje centrální monopolní instituce, která má naše životy pevně v rukou, rozhoduje o dostatku či nedostatku peněz a to, co jednomu dá, musí druhému vzít. Řídí ji „osvícení“ odborníci, kteří tvrdí, že vědí, co je pro průměrného Čecha to nejlepší, a to také činí. Kéž by na našem území fungoval systém, kde by se dvě strany mohly svobodně dohodnout. Kde by nebylo možné někomu vnucovat konkrétní peníze pod pohrůžkou trestu a zakazovat peníze alternativní. Kéž by svoboda nebyla jen slovo, ale každý z nás by ji rozpoznal, vážil si jí a byl ochotný za ni i bojovat. Dokud nebudou občané ochotni vzít na sebe zodpovědnost, která jde se svobodou ruku v ruce, nic zásadního se nezmění. Bude zde stále socialismus, kde jednotlivec je jen ovcí, která musí být krmena, dojena a stříhána.
PS.: Alternativní peníze existují, ač jsou stále přijímány jako prostředek směny jen úzkou komunitou. Nejsou však v rukou monopolu a nelze na ně natisknout další nuly. Mají skutečnou hodnotu a jsou přijímány dobrovolně. Do konce roku platí v Německu 7% daň ze stříbra, která se od nového roku zvýší na 19%. Peníze tak letos bude možné naposledy nakoupit se slevou.Autor: Luboš NovotnýDalší zajímavé články autora naleznete na jeho blogu www.fakebug.cz