Investičních fondů je přehršel. Vybrat si ten nejvhodnější pro své investice může být nelehký úkol. Klíčovým bodem by pro investora měla být strategie fondu. Věřit investičním specialistům a jejich odhadu? Nebo se raději spolehnout na algoritmické investování, kde nehrají roli emoce?
Aktivně vs. pasivně
Již celé dekády se mezi investory přou dva hlavní tábory, které stojí na zcela opačných stranách. Aktivní investor věří v takzvaný stockpicking. Je si jistý, že do svého portfolia dokáže vybírat ty správné akciové tituly, k čemuž může použít několik typů analýz. Nejznámějšími jsou analýza technická a fundamentální. O úspěšnosti technické analýzy pochybuje velká část investorského světa a empirie jim dává dlouhodobě za pravdu. Fundamentální analýza je mezi investorskou veřejností vnímána již s větším respektem. I ona však musí odolávat silné kritice. Je jí vyčítána skutečnost, že na trhu jsou v jedné chvíli taková kvanta informací, že pro investora je takřka nemožné najít podhodnocené akcie na základě veřejně dostupných dat o společnosti. Kritici aktivního přístupu k výběru akcií tak mají jasno. Dlouhodobě nelze pomocí stockpickingu porážet trh. O úspěšnosti investorů pokoušejících se časovat trh či uplatňujících různé psychologické přístupy k investování ani nemluvě.
Co by měl tedy drobný investor hledající co nejlepší využití svých finančních prostředků dělat? Mnoho lidí pohybujících se ve finančním sektoru má jasno. Koupit ETF (burzovně obchodovaný fond) akciového indexu, například známého S&P 500, a mít vystaráno. Fond totiž vlastní zhruba 80 % hodnoty všech veřejně obchodovaných společností v USA.
Ani jedna ze strategií není stoprocentní ochranou před rizikem
Jednoduše v poklidu držet akciový index má však jeden háček. Když přijde finanční krize podobná té z let 2007 až 2009, vaše peníze se ztrácejí s padajícím trhem. Pokud máte zainvestováno v celém trhu, je pro vás finanční krize katastrofou. To však neznamená, že vás před propadem akciových trhů ochrání aktivní investiční strategie. Šance, že budete držet akcie, které ani v době finanční krize nepadají, je minimální.
Dokáže to i někdo jiný než Buffet?
Příklady výjimečných investorů však ukazují, že strategie relativně úzkého portfolia založená na kvalitní fundamentální analýze a výběru jednotlivých akciových titulů, není přežitkem ani v dnešní době. Ukázkovým příkladem je Ján Hájek, který řídí investiční fond Top Stocks. Strategií jeho fondu je právě takzvaný focus investing, tedy snaha o koncentrované portfolio zhruba 25 veskrze růstových společností. A úspěšnost? Impozantní. V současné době již Hájek spravuje zhruba 7,5 miliard českých korun, přičemž absolutní výkonnost fondu je na více než 120% po 10 letech od svého vzniku v létě roku 2006. Hájkův fond je ukázkovým příkladem úspěšného stockpickingu.
Robot investor
V posledních letech se začínají i u nás uplatňovat při tvorbě investičních strategií algoritmy a matematické modely. V podstatě si vytvoříte robota, který vám řekne, kdy nakoupit a kdy prodat. Algoritmické investování má jednu velkou výhodu, matematické modely totiž nemají emoce. A je známo, že jsou to právě ryze psychologické faktory, které stojí za veškerými investičními bublinami. Investování prostřednictvím předem daného algoritmu může být možností, jak se vyhnout Schillerovu popisu teorie zpětné vazby. Ta ve zkratce říká, že za vznikem investičních bublin je vždy určitý katalytický faktor, který nastartuje prvotní růst cen. Poté je však růst akcií hnán již jen koloběhem rostoucí ceny, která utvrzuje investory v tom, že jejich předpoklady jsou správné a akcie znovu rostou. A tak to jde stále dokola, v podstatě se jedná o obdobu Ponziho schématu. Robota investora se však teorie zpětné vazby netýká.
Před pár měsíci se na trhu objevil investiční fond QUANT, jehož algoritmus byl vytvořen ekonomem a finančníkem Pavlem Kohoutem. Ten by měl investory právě před velkými propady trhů ochránit. Fond je založen na základě cen akcií a porovnávání objemu peněz v ekonomice, měřeno veličinou Money Zero Maturity. Hlavním determinantem růstu akcie je totiž podle Kohouta v dlouhém období právě množství peněz v oběhu.
Kohout nevede fond sám, jeho kolegou je známý ekonom a poradce ministra financí Aleš Michl. Ten prozradil, proč se s Kohoutem rozhodli pro založení fondu na základě algoritmu a proč nevěří klasickému výběru akcií: „Představte si finanční trhy jako šachy - Deep Blue, šachový superpočítač postavený firmou IBM, v roce 1997 porazil velmistra Garri Kasparova. Podobně QUANT je schopný porážet portfolio manažery, nikoli však hrubou výpočetní silou, nýbrž odolností vůči stresu a emocionálnímu vypětí. Portfolio manažer není imunní vůči politickým událostem a ekonomickým zvratům se značným emocionálním nábojem, algoritmus ovšem ano.“
QUANT investuje pouze do amerického trhu a do konzervativních dluhopisů. V čem je jeho výhoda oproti tomu, když si investor jednoduše koupí ETF na S&P 500, vysvětluje autor algoritmu Pavel Kohout: „Pokud algoritmus vyhodnotí, že americké akcie jsou předražené, fond bude mít jen minimum akciové složky, i nula procent, a bude hlavně v dluhopisech. Naopak, pokud algoritmus vyhodnotí, že akcie jsou levné, fond bude mít až 100 % v akciích.“
Fond spoluvlastněný právě Kohoutem, Michlem a společností Amista je určený pro kvalifikované investory. Pokud máte zájem investovat, připravte si milion korun a v budoucnu počítejte s výnosy kolem šesti až osmi procent. Tak se alespoň do začátku prezentují Michl s Kohoutem.
Sázka v přímém přenosu
O tom, která ze strategií bude úspěšnější, se rozhodne v následujících letech. Hájek s Michlem spolu v pořadu Investiční magazín uzavřeli sázku, takže jejich snažení bude za jednu dekádu vyhodnoceno. Do té doby se budete muset rozhodnout sami. Uvěříte člověku, tvrdě analyzujícímu jednotlivé společnosti a praktikujícímu metodu stockpickingu? Nebo se přikloníte na stranu robota investujícího jen do velkých indexů a dluhopisů na základě velikosti peněžní zásoby a cen akcií? Rozhodnutí se bude odvíjet od přístupu k investování a zejména k riziku každého jedince. Na to, kdo bude úspěšnější, si počkejme. Pravdu ukáží až čísla.
Foto: Zakladatelé fondu QUANT Pavel Kohout a Aleš Michl