Pokud turisté v nouzi hledají restauraci, tak je hlad špatným rádcem. Mnohem lepší je najít inspiraci u ekonomické teorie. Majitelé restaurací v turisticky zajímavých lokalitách totiž rádi zneužívají nedostatek informací turistů, kteří zvažují náklady na hledání dobré restaurace.
„Kde se najíme?“ To bývá nejčastější otázkou, když se lidé na dovolené nebo během cesty ocitnou někde, kdo to neznají. I když bývá zábavné prozkoumat neznámé čtvrtě cizích měst nebo letovisek a hledat tam vhodnou restauraci, hlad nám obvykle takovou zábavu brzy zkazí. Mohla by nám s tím pomoci ekonomie?
Ekonomové Lionel Page z australské University of Technology Sydney a Romain Gauriot z New York University Abu Dhabi zkombinovali ekonomickou teorii s online hodnoceními restaurací, což jim umožnilo vytvořit recept pro nalezení dobré restaurace na neznámém místě. Dospěli k tomu, že klíčem je místo, kde se restaurace nachází. Je to ale opačné v porovnání s nemovitostmi. Pro restaurace totiž obvykle platí, že čím lepší je místo, kde taková restaurace stojí, tím horší je tam jídlo a obsluha.
Jak k tomu Page a Gauriot dospěli? Vycházeli z ekonomických souvislostí nákladů na hledání vhodné restaurace. Když lidé pátrají po restauraci na neznámém místě, tak s velkou pravděpodobností vejdou do některé z prvních restaurací, na které narazí, i když není ideální. Při nedostatku informací nemají záruku, že by další hledání restaurace mělo smysl. Proto turisté obvykle minimalizují náklady rychlou volbou restaurace.
Háček je v tom, že tohle majitelé restaurací dobře vědí. Pokud se jejich restaurace nachází na turisticky významné lokalitě, tak tam bez uzardění mohou zvyšovat ceny nebo snižovat kvality jídla a obsluhy. V těch nejsmutnějších případech dělají obojí. Jejich zákazníci nemají předem představu o kvalitě restaurací a v nejlepším případě se tam vrátí jenom párkrát. Restaurace z nich mohou ždímat peníze a zároveň jim nabízet horší jídlo i obsluhu.
V oblastech mimo hlavní nápor turistického ruchu je to ale úplně jiné. Restaurace tam přinejmenším z části závisejí na místních nebo alespoň pravidelných zákaznících. Pokud by takové restaurace nenabízely rozumné ceny a patřičnou kvalitu jídla i služeb, tak k nim už příště nikdo nepřijde.
Není to jenom nějaká výstřední teorie. Page s Gauriotem to ověřili v centru Sydney, Londýna a Paříže. Vytáhli si data z Yelpu, což je významná platforma pro online hodnocení restaurací, a propojili je s mapami z OpenStreetMap, které obsahují turisticky významná místa v daném městě. Výsledky jejich analýz jsou přesvědčivé a přesně odpovídají předpovědi ekonomické teorie. Restaurace v turisticky významných oblastech mají v průměru nižší hodnocení kvality od hostů, nežli restaurace na méně významných místech téhož města.
Co z toho plyne pro hladové turisty? Restaurace nadohled od těch nejvíce vykřičených turistických pamětihodností si vybírejte jen v případě nouze. Existují i výjimky, jako například restaurace u opery v Sydney, jsou to ale bílé vrány. Jak dobře vědí zkušení turisté, dobrým vodítkem je také přítomnost místních lidí v restauraci.
Zdroj: The Conversation