Pokud jeden výrazný teroristický útok zasáhne celou zemi, tak se obvykle i soukromé společnosti snaží pomáhat obětem útoku a přispět k rychlé nápravě situace. Jestliže ale k takovému útoku dojde v rozvrácené zemi, kde jsou teroristické akce na denním pořádku, tak si soukromé společnosti obvykle hledí svého a snaží se co nejlépe přežít.
Když v listopadu 2015 teroristé v Paříži zavraždili 130 lidí, řada soukromých společností na to reagovala s účastí. Telefonní společnosti zrušily poplatky za své služby, aby lidé mohli co nejsnáze kontaktovat své blízké. Poskytovatel ubytování Airbnb vyzval své hostitele, aby nabídli ubytování zdarma pro lidi, který teroristé zkomplikovali cestování.
Jak ale uvádí Max Abrahms z Northeastern University, společnosti ve světě ne vždy reagují na teroristické útoky s podobnou vstřícností. Někdy naopak dochází k sobeckým reakcím na terorismus. Abrahms a jeho spolupracovníci zaměřili svůj nedávný výzkum na to, jaké faktory ovlivňují reakce soukromých společností na terorismus. Ve své studii využili data iniciativy United Nations Global Compact Initiative, která pokrývá investice ve společnostech jednotlivých zemí, pro celkem 12 851 společností ze 103 zemí, mezi lety 2002 a 2014.
Badatelé zjistili, že velmi záleží na tom, co je terčem teroristického útoku. Pokud je cílem teroristů vláda nebo celá společnost, tak se soukromé společnosti často snaží pomoci a přispět ke společnému úsilí. Bylo to zřetelné například po útocích v USA 11. září 2001, kdy pestrá skupina korporací a bank nabízela finanční pomoc a poradenství svým zákazníkům i dalším lidem, kteří byli postiženi těmito útoky a jejich následky, v rámci celých USA. Když je útokem zasažena země nebo celá společnost, tak se i soukromé společnosti v takové zemi cítí být zasaženy útokem a často se ochotně podílejí na pomoci postiženým a nápravě škod.
Odlišná je situace v zemích, kde jsou teroristické útoky na denním pořádku, jako je třeba Irák, Sýrie, Afghánistán, Nigérie, Libye, Jemen nebo Pákistán, ale i další státy. V těchto zemích se soukromé společnosti často vnímají jako terč terorismu. V takovém případě se pak společnosti příliš neúčastní pomoci obětem útoku. Jak badatelé zjistili, například v Mexiku nebo Kolumbii reagují soukromé společnosti na terorismus tak, že se stahují z charitativní činnosti. V zemích, kde je terorismus častý, se soukromé společnosti starají hlavně samy o sebe, aby zvládly škody, ať už přímé nebo nepřímé, které jim terorismus působí.
Do budoucna se badatelé hodlají zaměřit na výzkum vlivu terorismu na obchod a podnikání.
Zdroj: Northeastern University