Již dávno je překonáno dogma o HDP, jakožto souhrnném indikátoru blahobytu země. Například po zemětřesení, kde bude 50 % bytového fondu zničeno, začne výstavba nových domů a HDP nám v daném roce poroste jako zběsilé. Dojde tím ale ke zvýšení blahobytu společnosti v daném roce? Asi těžko…
Proto existuje celá řada alternativních indikátorů – počínaje Human Development Index (HDI), přes Index of Sustainable Economic Welfare (ISEW), až po verzi používanou OECD – Better Life Index (BLI).
Začněme trochou selského rozumu - abstrahujme od nadpojmů ekonomika a hrubý domácí produkt v rovině, v jaké ji doteď známe. A naopak si představme, že společnost využívá standardní účetnictví pro měření HDP: podle současného trendu a nejčastěji využívaného modelu měření HDP by tak měla počítat jen všechny její příjmy a výdaje - a tím dostat konečnou hodnotu. Převedeno do korporátní roviny – měříme vlastně jen cashflow. Indikátor, podle kterého se bez ohlédnutí k dalším aspektům nerozhoduje v byznysu zrovna hodně lidí. Herman Daley, bývalý vysoce postavený ekonom ve Světové bance, řekl, že současný národní systém počítání HDP „zachází se zemí jako s podnikem v likvidaci.“
GPI
Dobrou zprávou je, že existuje několik alternativ k HDP, a to nejen ty, co jsou zmíněny výše. Jedním z nich je i Genuine Progress Indicator (GPI).
GPI začíná s osobními výdaji na spotřebu – hlavní složka HDP – a upraví je pomocí 25 komponentů. Tyto úpravy zahrnují začlenění negativních efektů nerovnosti příjmů na blahobyt; přidání pozitivních prvků, které nejsou zvažovány v HDP, jako například výhody plynoucí z práce v domácnosti, dobrovolnická práce či příprava na práci dlouhodobým studiem; a odečtení nákladů na životní prostředí či sociální náklady. Těmito náklady se myslí hlavně náklady na kriminalitu, nezaměstnanost a znečištění.
V USA státy Maryland a Vermont již oficiálně vydávají jejich každoroční GPI. V roce 2010 byl Maryland první stát, který oficiálně přijal GPI jako alternativu HDP. Cílem tohoto státu bylo změřit, zda dochází či nedochází k ekonomickéhmu pokroku v horizontu udržitelné prosperity. V roce 2012 se k Marylandu přidal i Vermont, což dále podnítilo tuto myšlenku například v Massachusetts, Michiganu, Ohiu a dalších. Co se týká globálního pohledu, GPI je využíváno již ve více než 20 zemích.
GNH
GPI není jediným alternativním indikátorem k HDP, jež by byl ve světě používán. GNH, neboli „Gross National Happiness“ je již od roku 1972 používán například v Bhútánském království. GNH je založen na shromažďování informací z průzkumů, jež v Bhútánu zajišťuje speciální vládní komise. Tímto způsobem získávají každoročně informace od 10 % bhútánské populace. Následné hospodářsko-politické opatření přijímají výhradně se snahou ovlivnit tento indikátor, nikoli celosvětově opěvované HDP.
Austrálie
Australský statistický úřad (ABS) se začal rovněž ubírat jinou cestou. Založil iniciativu „Měření australského pokroku“ (MAP), jejíž základní otázkou je: „Je život v Austrálii lepší?“ (myšleno z časového hlediska na území Austrálie) I v Austrálii je, stejně jako u GNH, využíváno sběru dat v rámci průzkumů. MAP pro svůj výpočet využívá 26 indikátorů zasahujících do sociálního prostředí, ekonomiky, životního prostředí a vlády.
Další hojně využívané indexy jsou zmíněny v tabulce. Který z nich je nejkomplexnější? Těžko říct… Na závěr snad jen výstižný citát od Paula Hawkena – ekonoma, byznysmena a environmentalisty:
„At the present, we are stealing the future, selling it in the present, and calling it GDP“
Paul Hawken
Autor: Lukáš Sokol