Šestileté nebo dokonce osmileté gymnázium. Značka elitářství dostává v posledních měsících zabrat. Kritika poměrů na víceletých gymnáziích sílí. Poslední šetření školní inspekce je alarmující – přeplněnost tříd, nekvalitní výuka, stres pro děti i rodiče. Jak z toho ven?
Ze začátku to vypadalo dobře
Vznik šesti a osmiletých gymnázií po roce 1990 byl přijat s velkou nadějí a slávou. Tyto učební obory měly být určeny především pro velmi nadané děti, kterým učivo běžného druhého stupně základní školy prostě nestačí. Ze začátku to vypadalo poměrně dobře, přísné přijímací procedury dokázaly vybrat to nejnadanější z ročníku. Musíme si uvědomit, že na začátku devadesátých let ještě doznívaly silné ročníky dětí narozených na přelomu let sedmdesátých a osmdesátých. Bylo tedy z čeho vybírat.
Pak kvalita mizela
Jenže postupem času se počet gymnázií s víceletými studijními programy rozšiřoval, přibíralo se více žáků do jedné třídy a kvalita se rozmělňovala. Přišly i slabší ročníky a tak ředitelé gymnázií byli nuceni snížit přísnost přijímacího řízení. Kvalita tak logicky šla rapidně dolů. Dnes odchází na víceleté gymnázium až 11 procent žáků druhého stupně. To je obrovské číslo. Každý desátý člověk v České republice je buďto mimořádně nadaný, nebo něco je někde špatně.
Rodiče také nejsou bez viny
Gymnázium bylo vždy považováno jako elitářská škola a to nejen víceleté. A co voní slovem „elita“, to láká rodiče, kteří logicky chtějí pro své dítě to nejlepší. Jenže si neuvědomují, že protlačením svého dítěte na takovou výběrovou školu mohou nejen zcela zničit dětství svému potomkovi, ale také sobě připravit mnoho dní stresu a napětí. Problém je, že pokud už tam dítko nějakým způsobem proleze, je nutné ho tam udržet, stůj co stůj. A když je takových dětí víc a gymnázium nechce přiznat svou neschopnost jejich vyřazením, je nutno méně nadaným žákům přizpůsobit výuku.
Školní inspekce varuje
V minulém roce školní inspekce provedla rozsáhlé testy žáků 5. a 9. tříd. Výsledky jsou pro víceletá gymnázia alarmující. Ze 161 tisíci testovaných dětí, bylo například více než 20 tisíc žáků základní školy v testech z mateřského jazyka lepší než 3200 žáků víceletých gymnázií. V praxi to znamená, že těch dvacet tisíc mají lepší vědomosti z jednoho z nejzákladnějších předmětů než průměrní žáci víceletých gymnázií.
Organizace výuky nepřesvědčila
Problém vidí školní inspekce také v tom, že víceletá gymnázia odvádějí děti, kterým by více prospělo působení ve známém kolektivu spádové základní školy. Poukazuje na to, že organizace výuky na víceletých gymnáziích v současné době nepřesvědčuje o tom, že by na těchto ústavech byl talent rozvíjen nějak dramaticky více než na obyčejných základkách. "Víceletá gymnázia mají snad jedinou výhodu. Mají kvalifikované učitele na předměty, což se projevuje především při výuce jazyků“ řekla šéfka školní inspekce Olga Hofmannová v reakci na výsledek zprávy.
Konkurenční boj místo spolupráce
V současné době, kdy jsou peníze až na prvním místě, spolu bojují základní školy a gymnázia o žáky. Přičemž by daleko prospěšnější nejen pro děti, ale pro vzdělání v naší zemi vůbec, bylo dobré oba stujní programy propojit. Jako perspektivní se jeví myšlenka, že víceleté vzdělávání budou nabízet i jiné střední školy, například průmyslovky. Mohla by se tak zvýšit kvalita technických zaměření studentů a v budoucnu zaplnit nedostatek kvalifikovaných techniků na trhu práce.
Úplné zrušení osmiletých gymnázií
Další šanci ke zkvalitnění vzdělávání je zkrácení osmileté výuky na šest let. Na gymnázium by nastupovali vyspělejší studenti nejen po znalostní stránce, ale také více psychicky odolnější. Na stole je také ještě revolučnější myšlenka, která by úplně oddělila první a druhý stupeň základního školství, tak jak to úspěšně funguje na západ od našich hranic. To by mohlo mít velký efekt nejen na kvalitu vzdělávání, ale v době ekonomických škrtů, tento model může přinést nezanedbatelnou úsporu.