Schopnost udělat si „základní výpočty“ může výrazně ovlivnit život každého z nás. Potvrzuje to nejen americká studie, ale i zkušenosti českých pedagogů.
Učit se matematiku má smysl, to potvrdila americká studie. Joshua Goodman z Harvard Kennedy School zjistil, že studenti, kteří si na středních školách zapsali kurzy matematiky, měli v budoucnu vyšší příjmy. Jeden zapsaný matematický předmět zvýšil příjmy přibližně o 10 procent po 15 letech od vystudování školy. Zjistilo se také, že lidé matematicky znalejší zodpovědněji nakládají s penězi. Více například investují do nemovitostí a méně se zadlužují prostřednictvím kreditních karet. „Řada věcí, které mnozí z nás považují za samozřejmost, závisí na schopnosti umět si udělat základní výpočty,“ komentoval Goodman. Zároveň připomněl, že kvalita samotných matematických předmětů je nízká a těžko tak vychovají nové „raketové inženýry“. Na druhé straně se ale podle něj ukazuje, že vyučování matematiky může pozitivně ovlivnit životy běžných lidí.
Český Národní ústav pro vzdělávání s těmito závěry americké studie souhlasí a potvrzuje, že znalost matematiky má vliv na to, jakou finanční gramotností disponují studenti. „O tom svědčí například test PISA 2012, kde se testovala znalost matwematiky, ale i finanční gramotnost. Zde bylo zajímavé, že v podmínkách ČR platilo, že žáci, kteří dosáhli vynikajících výsledků v jednom ze sledovaných předmětů, dosáhli vynikajících výsledku i v druhém,“ uvedla Markéta Růžičková, tisková mluvčí ústavu. „Nicméně, je potřeba říci, že studovat jenom matematiku nestačí, musí zde být i vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti,“ dodává Růžičková.
Národní ústav pro vzdělávání také potvrzuje, že v matematice je z hlediska finanční gramotnosti zásadní výuka především složitého úročení. To pomáhá při řadě životních situací, pokrývá ale přitom jen zlomek výuky. Úředníci z Národního ústavu pro vzdělávání se proto snaží o rozšíření vyučování určitých témat, která pak student využije v praktickém životě.
Jak jsou na tom Češi?
S finanční gramotností jsou na tom Češi špatně, což dokazuje průzkum České bankovní asociace. „Naše znalosti se dlouhodobě příliš nezlepšují. Často je to proto, že jsme si ke světu financí vybudovali negativní vztah. Peníze pro nás často znamenají jen počty a spoustu definic. Jedním z důvodů může být i to, že jsme přesyceni odbornými informacemi, ve kterých se nevyznáme,“ komentovala výsledky gestorka finančního vzdělávání ČBA Helena Brychová.
Studenti ve svém praktickém životě využijí také ekonomickou gramotnost. Tomuto oboru se věnuje Institut ekonomického vzdělávání, který uskutečnil i Ekonomickou olympiádu na středních školách. Ta mimo jiné zjistila, že 60 procent studentů neví, co je to inflace. „Princip inflace, tedy znehodnocování peněz v čase, bychom měli znát. Ovlivňuje totiž peníze každého z nás. Pokud si peníze schováme na několik let doma pod kobercem, jejich hodnota za těch pár let významně poklesne,“ říká Martina Bacíková, ředitelka Institutu ekonomického vzdělávání. Pouze 28 procent účastníků správně odpovědělo, že peníze nejsou kryté žádným aktivem a jen 40 procent studentů ví, že tištění velkého množství peněz zpravidla vede k růstu cen. Bacíková doufá, že v dalších ročnících by se mohla gramotnost studentů postupně zlepšovat.
Foto: Pixabay