Před několika týdny byl publikován aktualizovaný Misery Index pro rok 2014 jak ze strany IMF (Mezinárodní měnový fond), tak také v užším podání z Bloombergu. Jak dopadly evropské státy v žebříčku od Bloombergu? A co to vlastně Misery Index je?
Misery index, neboli „index mizérie“, se skládá ze dvou částí - z inflace a nezaměstnanosti. Prostým součtem těchto makroekonomických indikátorů získáme mezinárodně komparovatelný Misery index, který je například pro USA sestavován za každý měsíc a je vydáván na stránkách US Misery Index. Jako první jej sestavil v roce 1960 ekonom Arthur Okun.
Proč index sledovat?
Jak kdysi pronesl Milton Friedman, hlavní představitel monetarismu, inflace je nákaza, jež může zničit společnost. Příkladem nám mohou být země jako třeba Výmarská republika v roce 1923 či Zimbabwe z první dekády 21. století.
K tomu ještě připočtěme údaje o nezaměstnanosti a dostáváme tak hodnotu, která nám říká, jak je obtížné v dané zemi žít a pracovat.
Není to až tak jednoduché…
Musíme si ovšem uvědomit, že tento pohled na ekonomiku je zjednodušený a ve skutečnosti může dojít velmi lehce ke zkreslení informací. David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte, říká: „Používají se různé varianty misery indexu. Tou nejjednodušší je prostý součet inflace a míry nezaměstnanosti. Složitější formy dále zahrnují úrokové sazby, případně jiné ekonomické či finanční proměnné. S misery indexem jsou spojeny dva zásadní problémy. Za prvé, dáváme dohromady jablka a hrušky. Za druhé, proč by měla mít inflace stejnou váhu jako nezaměstnanost? Dalším problémem je možnost deflace. Pokles cen může být škodlivým jevem, přesto se v misery indexu, díky jeho konstrukci, projeví pozitivně.“
Bloomberg žebříček
Podle Bloombergu je na tom z pohledu misery indexu nejhůře Venezuela (to samé říká i IMF). Nejakutnější situace se po Venezuele objevuje v Argentině, Jihoafrické republice, Ukrajině a Řecku. V případě Ukrajiny lze očekávat kvůli válečnému konfliktu další eskalaci ekonomických ztrát.
Patnáct nejhůře umístěných dle Misery indexu 2014...
JAR, Argentina a Venezuela byly již v předešlých letech na čelních pozicích. Případ Venezuely je dle tvůrců označován za bezprecedentní – vždyť v konfrontaci s druhou Argentinou dosahuje takřka trojnásobných hodnot. Pro letošní rok se ve Venezuele odhaduje inflace přes 78 % a propad cen ropy jí částečně znemožňuje získávat deviza pro zahraniční obchod.
Ačkoliv se zde nachází největší ropné rezervy na světě, 30 milionů venezuelských obyvatel zde čeká fronty na základní potraviny.
Jak si v žebříčku vede naše „vyspělá“ Evropa? Z patnáctky nejhorších států hned 7 pochází z Evropy – a to sem nepočítáme Rusko, jehož část leží v Evropě, a Turecko, které se již řadu let snaží dostat do Evropské unie. Pomineme-li Ukrajinu, tak na 5. místě žebříčku se, nikterak překvapivě, ocitá Řecko, a hned za ním Španělsko.
Objevují se zde i další státy PIIGS – Portugalsko a Itálie. Trochu překvapivě najdeme v první patnáctce na 8. místě Chorvatsko a na 14. místě naše východní sousedy, Slovensko.