Indie – nejlidnatější demokratická země světa. Země, která by v brzké budoucnosti mohla převzít roli světového lídra v rychlosti růstu HDP. Země, která v loňském roce rostla nejdynamičtěji – rychleji i než letitý čínský suverén.
V roce 2014 rostla čínská ekonomika nejpomaleji za posledních 24 let, a to „pouze“ 7,4 %. Indická ekonomika naopak nabírá na obrátkách a dosáhla 7,5% růstu. První vlaštovka nového trendu, výjimka potvrzující pravidlo nebo se jen statistici přepočítali?
Indická ekonomika
Indie je v současné době z pohledu HDP na hlavu zhruba na podobné úrovni, na jaké byla Čína před deseti lety. Při komparaci dané fáze rozvoje je Indie dokonce v lepší situaci, než byla Čína. A co víc – struktura její ekonomiky je zaměřena na služby, kdežto čínská na produkci. Služby tvoří až polovinu HDP Indie.
Pokud se podíváme na klasické rozdělení HDP výdajovou metodou (HDP = G + I + C + Nx), zjistíme, že indické HDP saturuje zejména spotřeba, jejíž podíl se pohybuje okolo 60 % a v posledních letech mírně roste. Vzhledem k velikosti trhu není její ekonomika natolik závislá na zahraničním obchodu – tvoří zhruba 18 %. O zbylých 22 % se přetahuje vláda (vládní výdaje) a investice. Z pozice nejvýznamnějších zahraničních partnerů je mezi importéry Čína a mezi zeměmi exportu jednoznačně USA.
Indie byla po několik desetiletí v područí Velké Británie, proto v jejich ústavách lze nalézt totožné prvky. Obrovskou výhodou je vzdělané obyvatelstvo, absence problému s penzijními systémy (okolo 330 milionů dětí mladších 14 let) a druhý úřední jazyk angličtina. To jsou aspekty, které vkládají do indické ekonomiky velký potenciál.
Indický statistický úřad
Rozhodně ne každé měření je přesné, zejména z celoekonomického pohledu. V minulých týdnech zveřejnil indický Centrální statistický úřad dokument, kde objasňuje změnu měření indického HDP. T. C. A. Anant, hlavní statistik, uvádí: „Nově je měření přesnější. K modernizaci došlo z důvodu řady změn v předešlých letech, které mohly výsledek měření HDP negativně ovlivnit. Zejména ve výrobní oblasti.“
Právě zdůraznění výrobní sféry je zásadní: „Nejsou zde jen manuální pracovníci. Ale také vývojáři, prodejci, franchise nebo lidi z marketingu pro celou korporaci. To vše je potřeba správně zachytit. Dříve jsme všechny části dodavatelského řetězce nedokázali evidovat,“ dodává Anant. Změna se týká také zachycení „přidané hodnoty“ například v telekomunikacích, kde se nově bude vycházet z hodnot v daňovém přiznání. Historické výsledky jsou tedy do jisté míry zkreslené…
„Služby tvoří až polovinu HDP Indie.“
Indický statistický úřad uvolňuje data s poměrně dlouhým zpožděním a poté je periodicky reviduje. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by se jednalo o revizi v rámci desetin procenta. V roce 2010 úřad ohlásil kvartální (duben až červen) meziroční růst 3,7 % HDP. O den později přichází s omluvou, že došlo k výpočetní chybě – růst byl ve skutečnosti 10 %. Kdo ví, jaké by byly výsledky po letošní revizi.
HDP není všechno
Tak či tak, nesmíme HDP mystizovat, respektive vkládat do něj přehnanou důvěru. Jistě, HDP a blahobyt v dané zemi jsou úzce spojeny. Ovšem ne ve všech aspektech. Předpokládejme „kouzelnou“ ekonomickou klauzuli ceteris paribus - pokud přijde do Indie vlna tsunami, zpustoší pobřeží a začne se hned s opravami, HDP poroste. Jenže vzroste také blahobyt?