Ropa, zemní plyn, minerály a další suroviny jsou požehnáním pro průmysl a další odvětví. Snadno se z nich ale stane prokletí, které dusí celou zemi po mnoho let. Obzvláště objevy velkých ropných nalezišť mohou „zacementovat“ u moci režimy, které by jinak už nebyly příliš životaschopné.
Ropa, tedy směs uhlovodíků, která vznikala po miliony let z odumřelých těl mořských organismů, je v dnešní době stále zásadní fosilní surovinou. Vyrábí se z ní palivo, které pohání dopravu, a také je zdrojem pro výrobu elektřiny, především v rozvojových zemích. Z ropy se vyrábí i celá řada dalších produktů, včetně plastů, léčiv anebo pesticidů. Je to surovina strategického významu. A jak ukazuje nový výzkum britských odborníků, právě ropa má lví podíl na tom, že se drží u moci řada despotických režimů.
Sambit Bhattacharyya a Michael Keller z University of Sussex analyzovali vliv 453 objevů velkých nalezišť minerálů, které měly kapacitu vytvářet minimálně 500 milionů dolarů zisku ročně, po dobu minimálně 20 let, v 61 zemích, a zároveň i objevy 740 velkých ropných polí a nalezišť zemního plynu, které obsahovaly minimálně 500 milionů barelů vytěžitelné suroviny, v 63 zemích. Hodnotili přitom, jaký vliv tyto objevy měly na povahu režimu v té které zemi. Výzkum zahrnul politické osudy 1 255 vládců ve 158 zemích, v období mezi lety 1950 až 2010.
Z jejich výsledků vyplývá, že především objevy ropných polí velmi efektivně drží u moci despotické vládce – téměř dvakrát účinněji nežli v případě „demokraticky“ zvolených vládců s autokratickými tendencemi. Po objevu významného ložiska minerálů se hrozba ukončení vlády režimu snížila o 6 až 8 let, zatímco v případě objevení významného ropného naleziště tato hrozba poklesla o 11 až 20 let.
Ukázalo se, že zásadní objevy ropy umožňují vládcům získat loajalitu armády navýšením vojenských výdajů, a také získat veřejnost snižováním daňové zátěže. Naproti tomu objevy nalezišť minerálů obecně nevedly ke zvýšení výdajů na armádu, a pokud jde o daně, tak ty ve skutečnosti narostly. Badatelé také zjistili, že objevy ložisek surovin nijak zásadně neovlivňují úspěchy vládnoucí administrativy ve volbách.
Bhattacharyya uvádí, že podle teorie či paradoxu Prokletí přírodních zdrojů (anglicky Resource curse) mají objevy velkých nalezišť fosilních zdrojů devastující vliv na ekonomiku a vývoj dané země. Jejich výzkum k tomu dodává, že tyto objevy mohou naopak velmi prospět vládcům té které země, zvláště pokud jde o despotické režimy, v nichž příliš nekvete demokracie.
Zdroj: University of Sussex