Smrt obchodního domu nesouvisí jen s internetem, ale i s problémy střední třídy | EkonTech.cz


Smrt obchodního domu nesouvisí jen s internetem, ale i s problémy střední třídy

Ekonom / obchodní domy / střední třída
13. 8. 2019 - 16:05

Obchodní domy se zrodily jako symbol vzestupu střední třídy. Jejich zánik teď zase symbolizuje tektonické posuny v ekonomické struktuře společnosti, které vážně postihují právě střední třídu. Řada řetězců obchodních domů je až po uši v ekonomických problémech a jejich vyhlídky do budoucna nejsou právě nejlepší.

Obchodním domů se v dnešní době nevede příliš dobře. Ikonický newyorský řetězec obchodních domů Barneys, založený v roce 1923, právě požádal o ochranu před věřiteli. Před rokem to udělal jiný velký americký řetězec obchodních domů, chicagský Sears, který vznikl v roce 1925. A jinde ve světě to není o mnoho lepší. Na britský řetězec Debenhams, jehož kořeny sahají do 18. století, byla letos v dubnu uvalena nucená správa. V minulém roce museli uzavřít třetinu obchodů a budou muset zavřít další, včetně jediného svého obchodu v Austrálii. Kdysi na trhu dominantní australský řetězec Myer and David Jones je podle expertů ve smrtící spirále a jeho vyhlídky nejsou vůbec růžové.

Co se to s obchodními domy děje? Velkou část viny podle všeho nese internet. Zákazníci přestávají nakupovat nohama a namísto toho nakupují prsty z klávesnic a displejů. Online nákupy získávají stále větší podíl na trhu. Není to ale vše. Podle odborníků hrají významnou roli i sociální posuny ve společnosti. Vzestup obchodních domů byl symbolem vzestupu střední třídy. A hroucení obchodních domů zase symbolizuje její pád, který pozorujeme na řadě míst světa.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) letos v květnu publikovala zásadní zprávu o stavu střední třídy ve světě. OECD definuje střední třídu jako domácnosti se středními příjmy, které představují 75 až 200 procent mediánu příjmu domácností. Ve společnostech rozvíjejících se ekonomik do střední třídy spadá asi jedna třetina až polovina domácností. V zemích OECD to je průměrně 61 procent domácností. Potíž je v tom, že v polovině osmdesátých let to bylo 64 procent domácností, takže jsme skutečně svědky úpadku střední třídy.

Vše nasvědčuje tomu, že se gravitační centrum ekonomiky přesouvá pryč od střední třídy. Příjem střední třídy roste pomaleji, než u nejbohatších domácností. V polovině osmdesátých let byl součet veškerých příjmů domácností střední třídy asi čtyřikrát vyšší, nežli souhrn příjmů nejbohatších domácností. Dnes je tento rozdíl již jen méně než trojnásobný. Tyto ekonomické změny neblaze postihují především rodiny s dětmi a mladé dospělé. Do budoucna by tento trend mohl vést ke značnému sociálnímu neklidu ve společnosti.

Stále se stupňující úpadek střední třídy vede k tomu, že se na jedné straně prosazují levné obchody a společně s nimi naopak luxusní obchody pro nejbohatší zákazníky. A děje se to na úkor obchodů zaměřených na střední třídu. Jak levné, tak i luxusní obchody jsou přitom zjevně odolné vůči konkurenci online obchodů. Zákazníci levných obchodů chtějí zboží okamžitě a za co nejnižší cenu, přičemž jeho kvalita nehraje velkou roli. V luxusních obchodech zase nakupují lidé, které vůbec nezajímá cena výrobku, takže nemusejí na internetu hledat nejvýhodnější nákup.

Zdroj: The Conversation