Klimatické změny v oblasti Arktidy a každoroční úbytek ledu způsobil otevření severní cesty z Asie do Evropy pro obchodní lodě. A první, kdo nabídku přírody využil, byli Číňané. Co to udělá se světovým obchodem?
Kratší než přes Suez
Tání ledu v Arktidě pokračuje, došlo to už tak daleko, že ledový krunýř ve vrcholícím létě nabídnul obchodním lodím novou cestu z Asie do Evropy, která by měla běžnou trasu přes Suezský průliv zkrátit až o dva týdny, tedy téměř o dvě pětiny. Jde o úsporu mnoha tisíc kilometrů! Navíc se lodě vyhnou i pirátům, kteří operují v jihovýchodní Asii a oblasti Afrického rohu.
Čínské ambice
Na otevření Severní cesty samozřejmě nejdříve reagovala Říše Středu. Je to pochopitelné, Evropa představuje pro Čínu důležitý trh s obratem 290 miliard eur (přes 7,3 biliónu Kč). Úspora dvou týdnů při cestě zboží na evropský trh je proto významná. Není divu, že se v některých čínských dokumentech mluví o arktické trase jako "Zlaté vodní cestě". Proto jako první na cestu vyrazila loď obří společnosti COSCO.
5 400 kilometrů
Loď společnosti COSCO opustila koncem srpna čínský přístav Dalian a 5 400 kilometrů dlouho plavbu by měla urazit za třicet dní. Pokud se jí to podaří., mohlo by to zásadním způsobem změnit obchodní mapy a Čína by získala cenou alternativu za egyptskou trasu. Tu Číňané potřebují. Situace v Egyptě je nepřehledná, správce Suezského průplavu se může ponořit do vln politické anarchie a v případě neprůjezdnosti průplavu by zbyla jen cesta kolem Afriky.
Číňané posilují pozice
Před více než třemi měsíci Peking získal status pozorovatele v Arktické radě, která sdružuje státy, jež uplatňují své zájmy v severní polární oblasti. Ta je podle předpokladů bohatá na nerostné suroviny. Čína zde samozřejmě posiluje své postavení, dá se říct, že ledová část Země kolem Severního pólu je nyní pro čínskou ekonomiku velmi důležitá.
Do Rotterdamu na konci září
Loď Jong Šeng o výtlaku 19 000 tun má doplout do Rotterdamu v září. Jedním z omezujících faktorů je zcela nedostatečná infrastruktura v oblastech, kudy trasa vede, tedy především vhodné přístavy pro případ nouze. Přitažlivost severní trasy pak může oslabit i skutečnost, že i pro Čínu získávají na důležitosti trhy v Africe a Jižní Americe. Čínští analytici proto očekávají, že severní cestou bude proudit 15 procent z celkového objemu čínského zahraničního obchodu, který loni podle agentury AFP dosáhl 3,87 biliónu dolarů.
Co to znamená pro nás?
Běžný obyvatel Česka si jistě žádné změny nevšimne. Ono se totiž nic výrazně nezmění, ale kdo ví, jaký dopad bude mít otevření severní cesty pro budoucí politický a ekonomický vývoj světa.