E.ON Distribuce TOP Zaměstnavatelem 2017 – rozhovor s Michalem Gaborčíkem | EkonTech.cz


E.ON Distribuce TOP Zaměstnavatelem 2017 – rozhovor s Michalem Gaborčíkem

Názor / top zaměstnavatelé / kariéra
7. 4. 2017 - 16:03

I letos se více než 10 400 studentů vysokých škol z celé ČR zúčastnilo studie TOP Zaměstnavatelé. Vysokoškoláci tak dali jasně najevo, u kterých společností by po ukončení studia pracovali nejraději. Zástupcům firem, které se umístily na předních příčkách průzkumu TOP Zaměstnavatelé 2017, jsme položili několik otázek. Jejich znění je podobné otázkám, na které jste ve studii odpovídali vy, studenti. Nyní máte jedinečnou možnost porovnat svůj názor s pohledem odborníků z praxe.

Jméno a příjmení respondenta: Michal Gaborčík

Pozice: Projektový manažer správy regionů

Společnost: E.ON Distribuce, a.s.

Vystudovaná vysoká škola a zaměření: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologii, VUT v Brně, obor: Elektroenergetika

Doba od absolutoria: 3 roky

 

Jak byste zhodnotil své studijní výsledky během studia na vysoké škole?

Zařadil bych se do lepšího průměru, ale musím podotknout, že jsem měl docela štěstí na to, jaký jsem byl flákač. Samozřejmě jako každému „normálnímu“ studentovi se mi nikdy nestalo, že bych měl projekt/protokol/cokoliv hotové dříve než v noci před deadlinem anebo že bych poslední den před zkouškou už „jen“ opakoval. Navíc u nás platilo heslo, že správný elektrikář jde cestou nejmenšího odporu – když mě to nezajímalo, nedělal jsem nic víc, než bylo nutné.

Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořil anglicky?

Mírně pokročilý, dle rozřazovacích testů při nástupu do práce spadám pod úroveň B1+. Na základce jsem se učil němčinu, s angličtinou jsem se začal až na střední škole, i když mnohem častěji jsem ji cvičil sledováním filmů a seriálů. Jako technik jsem angličtině moc pozornosti nevěnoval, stejně jako většina mých spolužáků, ale hned u prvního pohovoru jsem toho litoval, když uprostřed věty na mě personalistka bafla „let‘s switch to English“. Dnes se notná část z nás, kteří jsme to tehdy zanedbali, doučuje ve svém volném čase.

Chtěli jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studoval?

Určitě. Bude to znít jako škrobená náborová hláška, ale všem studentům techniky (rozhodně studentům energetiky) vřele doporučuji hledat si práci ve svém oboru. Napříč všemi společnostmi, včetně té naší, chybí absolventi a budou chybět ještě více.

Věděl jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat – zda budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru, nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodl pro zaměstnanecký poměr?

Ano, toto jsem věděl – náš obor je, co se týče možností samostatného podnikání těsně po vysoké škole, značně složitý. Každopádně v každé společnosti pracuje řada lidí s podnikatelským duchem, kteří se dokáží dobře realizovat i v rámci zaměstnaneckého poměru např. jako manažeři a vedoucí.

Získával jste již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné to bylo v kombinaci se studiem?

Pracovních zkušeností bylo více, ale nějakou relevantní přímo v oboru jsem získal až v posledním ročníku VŠ v projekční kanceláři. Kombinace to nebyla zrovna ideální, člověk se musel trochu omezit ve svém volném čase, občas se vykašlal na přednášku, měl pracovat na diplomové práci atd. Rozhodně to ale stálo za to – zkušenost k nezaplacení, zajímavá kolonka v CV, nějaká ta kačka. Ale hlavně jsem tak brzy zjistil, co chci, resp. nechci dělat.

Jaká byla Vaše očekávaná hrubá nástupní měsíční mzda do absolventského zaměstnání během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodil?

Právě díky předchozí brigádě/praxi v oboru jsem měl představu docela přesnou. Po zapracování, (když byl člověk šikovný, tak cca po roce) se dala atakovat průměrná hrubá mzda v ČR.

Kontaktoval jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěl byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?

Nekontaktoval. A jestli bych stál o tuto možnost? Popravdě nevím. Spíš vidím výhodu v tom, že na Facebooku/LinkedInu lze najít kariérní profily společností, kde jsou pravidelně postovány různé informace pro případné zájemce.

Jakým způsobem jste získával tipy na nabídky zaměstnání? Z jakého zdroje jste se dozvěděl o současném zaměstnavateli?

Především z pracovních portálů, dále z různých karierních dní s prezentacemi firem a v neposlední řadě i podle seznamu firem v konkrétním zaměření a zkusit jim napsat (můj dříve uvedený případ). To, že nějaká firma nemá přímo vyvěšený inzerát, ještě neznamená, že by v ní neměli třeba zájem o praktikanta zadarmo nebo brigádníka. E.ON je stejně jako ČEZ distribuční společnost, takže jsem jej měl zafixovaný od té doby, co jsem tušil, co je elektřina.

Jaké akce pořádané společnostmi pro studenty Vás na vysoké škole zajímaly? Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné?

Za nejpřínosnější považuju exkurze (v našem případě elektrárny, rozvodny atd.), kde člověk konečně viděl teorii v praxi, a další různé „letní školy“ s obdobnou náplní včetně přednášek. Já jsem ocenil i zmiňované kariérní dny, kde firmy studentům prezentují možnosti uplatnění – zde jsem byl asi nejvděčnější za možnost si promluvit se staršími absolventy, jak oni vnímají své působení ve firmě, jak se jim tam líbí nebo se jich doptat na pracovní pohovor atd.

Čemu dáváte ve svém zaměstnání přednost? (Vybraná možnost označena tučně)

1) Jistota, stabilita vs. Změna

2) Tvůrčí přístup vs. Používání známých, předem daných postupů

3) Soutěživé vs. Přátelské prostředí

4) Práce na jednom místě vs. Časté cestování

5) Teoretické vzdělávání vs. Získávání zkušeností z praxe

6) Stálé, za všech okolností garantované platové ohodnocení vs. Nižší fixní složka platu + neomezená výše pohyblivé složky závislá na osobním výkonu

7) Náročná pracovní pozice vs. Rovnováha mezi prací a volným časem

8) Strategické, dlouhodobé úkoly vs. Operativní, krátkodobé úkoly

9) Úzká specializace vs. Získávání obecných dovedností

10) Sdílení odpovědnosti v týmu vs. Přijetí vedoucí role

11) Samostatná práce vs. Spolupráce v týmu

Musel jste se přestěhovat za prací pro současného zaměstnavatele ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodl přestěhovat?

Nemusel, bydlím nedaleko od Brna, kde pracuji.

Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro Vás představovalo snesitelné maximum?

Denně dojíždím cca 20 minut a myslím si, že snesitelné maximum je kolem 45 minut v jednom směru.

Chtěl byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí?

Ano. Šlo by mi hlavně o zkušenost a třeba možnost si vyzkoušet, jak fungují obdobná oddělení v jiných zemích.

Rozdělte, prosím, 100 procent mezi následující oblasti podle toho, jak jsou pro Vás důležité. 

a) Odměňování a možnost růstu ve firmě

25 %            

b) Pověst a image firmy

10 %

c) Pracovní náplň

40 %             

d) Lidé a kultura ve firmě

25 %