Celosvětovou pozornost v posledních týdnech přitahuje dění na Ukrajině. Tato země se zmítá ve velkých protestech. To vše jen proto, že prezident Janukovyč odmítl podepsat smlouvu s Evropskou unií. Ukrajina se rozhodla zaměřit na východ. Může se v budoucnu toto dilema posunout více na západ? Budeme i my se opět rozhodovat jakou orientaci naše země bude vyznávat?
Ukrajina
Pokud nepočítáme evropskou část Ruska je Ukrajina největší zemí Evropy, ale stejně jako je její poloha na okraji kontinentu, tak i doposud stála mimo zájem západu. Teď se topí v problémech. Země plná protikladů, výstavného bohatství i neuvěřitelné chudoby, země mezi dvěma mlýnskými kameny. To vše je dnes Ukrajina. V posledních týdnech přibyl další kontrast, totiž rozdíl mezi prozápadní a proruskou část obyvatel.
Rusko
Nakonec to nemohlo dopadnout jinak. Souboj o Ukrajinu Evropská unie na celé čáře prohrála. Ale upřímně, čekal někdo něco jiného? Jiná otázka je, zda by přidružení této země k evropskému společenství byla pro Unii nějaké velká výhra… Ukrajina se prostě bez Ruska neobejde a krizí zmítaná Unie ho rozhodně nemá v současné době sílu nahradit. A nejde jen o plyn. Rusko má u svého západního souseda napůjčováno přes 30 miliard eur, a to nejen kyjevské vládě, ale i různým soukromým subjektům.
Evropa
Jakmile se ukrajinský prezident Janukovyč vrátil z dobře utajené návštěvy Moskvy, kde obdržel přesné notičky k dalšímu postupu, jednoznačně odmítl podepsat smlouvu s Bruselem a rozmetal na prach léta námluv Ukrajiny a Evropy, vyvolal poprask a to nejen doma. Silně se ozvaly i některé evropské státy, nejvíce bylo slyšet Polsko. To je pochopitelné, Polsko rozhodně nemá a Ruskem růžové vztahy a mít za souseda další satelit Ruska, to mu není zrovna po chuti.
Bratři rusové
Ukrajinská východo-západní schizofrenie má hluboké kořeny, tato země výrazně trpěla za obou světových válek a období mezi nimi je jedním z nejčernějších v dějinách země. Zvláště uměle vyvolaný hladomor na začátku třicátých let nemá v historii obdoby a patří k nejvýraznějším zločinům diktátora Stalina. I přesto se dnes Ukrajina kloní spíše k bratrům na východě.
Žebrácká almužna
O tom že Evropa hraje druhé housle, bylo jasno hned pár dní po inkriminovaném odmítnutí z Kyjeva. Z Bruselu přišla nabídka na necelé dvě miliardy pomoci. Jak zpupně, ale docela výstižně řekl ukrajinský premiér Azarov, to je „žebrácká almužna“- stačí to zhruba na dva dny provozu ukrajinského státu. Janukovyč a jeho lidé potřebují nejméně destinásobek této částky, a to okamžitě.
Strategická poloha
Rusko s velkým skřípěním zubů „propustilo“ pobaltské republiky ze svého vlivu a i když to muselo hodně bolet, dokonce strávilo i jejich členství v NATO. O podobném kurzu Ukrajiny nechtějí v Kremlu ani slyšet a Putin udělá vše proto, aby si Ukrajinu natrvalo připoutal. A to ne nějakými sliby krásných zítřků, tedy jediným, co může EU nabídnout, ale hotovými penězi a natvrdo. A začneme třeba zlevněním plynu. To je zbraň, která se prostě nedá porazit.
Další investice
Ukrajincům nejde jenom o plyn. Ruské finanční domy Sberbank a VTB Bank napůjčovaly kyjevské vládě a nejrůznějším státním i soukromým firmám na 30 miliard eur. Režim jejich splácení, případně poskytování úvěrů dalších, je samozřejmě věcí politické vůle. Kromě toho získá Ukrajina vyhlášením poslušnosti Putinovi nárok na půjčku od Euroasijské rozvojové banky. Ukrajina bude „ruská“ s tím se musí Evropa prostě smířit.