Velkou Británii čeká nejpozději do konce roku 2017 referendum o vystoupení z Evropské unie. Vyplatil by se Britům odchod z EU? Co by to znamenalo pro další evropskou integraci? A co pro Českou republiku?
V předvolební kampani k britským volbám v roce 2015 lídr britské Konzervativní strany a premiér David Cameron - pod tlakem konkurenční Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) a některých členů své strany – prohlásil, že v případě vítězství ve volbách nechá občany Velké Británie rozhodnout o budoucnosti země v EU. Konzervativní strana volby překvapivě jasně vyhrála, a tak se stala budoucnost Britů v Unii jedním z nejdůležitějších témat současnosti. V Británii se pozvolna začínají rozbíhat kampaně za odchod země z Unie i za zachování členství. Debaty dostávají mnohdy emocionální charakter. Velmi často se hraje na kartu nacionalismu a britské výjimečnosti, která má vycházet z postavení bývalé světové supervelmoci, jejíž dozvuky trvají dodnes ve formě fungování společenství Commonwealth.
Brexit by zemi spíše poškodil
Většina analytických domů, bank či jiných tématem dotčených institucí se domnívá, že by Velkou Británii odchod z Unie spíše poškodil. Pokračování členství také podporuje většina velkých firem, které jsou zčásti závislé na odbytu na trzích členských zemí EU. Většina byznysu trvá na tom, že pro Británii je klíčový přístup na jednotný trh s více než 500 miliony zákazníků. „Jako představitel zahraničního investora doufám, že Británie zůstane členem Evropské unie“, prohlásil například šéf automobilky Nissan Toshiyuki Shiga, a dodal, že případné obchodní překážky po vystoupení země z Unie by mohly být pro jeho společnost velkým problémem. Podobně se vyjádřil šéf automobilky Honda ve Velké Británii Dave Hodgetts: „Myslím, že všichni vidíme důležitost evropského trhu pro britský průmysl. Jsme mnohem závislejší na trzích v Evropě než na ostatních světových trzích“. Honda v Británii investovala už přes 2 miliardy liber a většinu produkce dodává na ostatní evropské trhy. Kampaň pro zachování členství bude zřejmě vést i premiér David Cameron, byť výsledky jeho vyjednávání s EU ještě nejsou známy. Doplní tak expremiéry Tonyho Blaira a Gordona Browna, kteří byli premiéry za Labouristickou stranu. Oba dva se jasně postavili za pokračování britského členství v Unii. Jednoznačně se vyjádřil také bývalý premiér za Konzervativní stranu John Major, který prohlásil, že budoucnost Británie leží v EU.
„Pro“ mluví přísné regulace
Na opačné straně barikády bude stát zejména Nigel Farage z UKIP, který na své straně bude mít některé velké hráče z byznysu, zejména hedgeové fondy. Otázkou je, jak se k případnému vystoupení země z Unie postaví londýnská City. Mnoho finančních ústavů už varovalo, že v případě Brexitu přesunou své aktivity do německého Frankfurtu. Nigel Farage argumentuje především tím, že Británie by mimo EU nemusela přijímat evropská pravidla a regulace. Přesun pravomocí z Bruselu zpět do Londýna je ústředním tématem jeho kampaně. „Británie musí získat zpět všechny pravomoci, které byly v minulosti svěřeny Bruselu. Proto musíme z EU odejít“, prohlašuje Farage.
Mnozí však varují před „švýcarským“ nebo „norským“ scénářem. Švýcarsko či Norsko sice stojí mimo EU, ale protože potřebují s EU obchodovat, musí i přesto přijímat podstatnou část evropské legislativy. Samozřejmě bez možnosti legislativu skrz hlasování ovlivnit.
Oslabení EU, ztráta spojence pro ČR
Velkou otázkou je, co by odchod znamenal pro projekt Evropské unie jako takový. Mnozí varují, že v dnešní bezpečnostní i ekonomické situaci by Brexit znamenal oslabení pro Británii i pro EU. Evropská unie zůstává jedním z hlavních ekonomických center světa a její drolení by mohlo její ekonomický vývoj poškodit. Zároveň je nutné zdůraznit nestálou bezpečnostní situaci. Současná migrační krize není řešitelná na národní úrovni bez toho, aby byl významně poškozen obchod mezi členskými zeměmi. Na východě i nadále zůstává nevyřešený problém východní Ukrajiny a Krymu. Všechny tyto výzvy bude jen těžko řešit jedna země Unie. I proto se na možnost Brexitu dívá mnoho politiků s obavami. Poslední průzkumy veřejného mínění v Británii ukazují, že je společnost rozdělená. Je ale třeba zdůraznit, že prakticky ještě nezačaly kampaně za zachování členství či odchod země z Unie. Kolotoč debat a veřejných mítinků začne poté, co budou známy výsledky vyjednávání mezi premiérem Cameronem a lídry ostatních unijních zemí.
Je nepochybné, že Unie by bez Británie byla slabším spolkem – jde o druhou největší ekonomiku v Evropě. Největší britský spojenec na světě, Spojené státy americké, si Brexit nepřeje. „Spojené království bude mimo struktury EU slabší zemí a zároveň EU bude bez Británie slabším uskupením. Potřebujeme silnou Británii, která bude mít v Evropě vůdčí roli a bude formovat evropskou politiku“, prohlásil například americký prezident Barack Obama. Pro Českou republiku by Brexit znamenal přinejmenším ztrátu ideového spojence. Čeští politici v minulosti s Brity mnohokrát koordinovali svůj postup v rámci vyjednávání v EU. Obecně Britové v Unii tvoří jakousi protiváhu silně – na úrovni vysoké politiky - proevropským Francouzům a Němcům. I proto se objevují obavy, že by odchod Británie způsobil vychýlení vah ve prospěch větší a rychlejší integrace, což by se nemuselo některým vládám členských států líbit.
Proevropští Skotové
Samostatnou kapitolou je budoucnost Spojeného království v případě, že z Unie vystoupí. Někteří skotští politici se totiž už nechali slyšet, že pokud si Britové odhlasují vystoupení z EU, budou okamžitě požadovat referendum o nezávislosti Skotska. Skotové jsou totiž tradičně spíše proevropští a mimo EU by pravděpodobně fungovat nechtěli. S případným Brexitem tak hrozí i následný rozpad Spojeného království. „Případný odchod Velké Británie z EU povede k okamžitému požadavku Skotské národní strany na další referendum o skotské nezávislosti“, varovala ve své studii banka JP Morgan. Skotská reakce na případný Brexit je (vedle ekonomických konsekvencí) jedním z nejdůležitějších aspektů v úvahách britských politiků.
Ať již Británie vystoupí či nikoliv, doba do referenda znamená nejistotu pro politickou, ale i ekonomickou situaci v Evropě. Také proto se počítá s referendem už v roce 2016. Na to, zda Británie bude členem Unie i v letech následujících, si však budeme muset ještě chvíli počkat.