Podle výzkumu společnosti STEM/MARK bezmála dvě třetiny Čechů nesouhlasí s přejmenováním oblíbeného „pomazánkového másla“. Mnozí pak vůbec nechápou, proč by se tato pochutina nemohla jmenovat „máslo“. O co v této žabomyší válce jde?
I volný trh má svá pravidla
Česká republika už nějaký ten pátek patří do Evropské unie a její firmy se tak bezproblémů mohou pohybovat na volném trhu EU. Což je samozřejmě na jednu stranu výhodné, žádná cla, bariéry, volnost pohybu atd. Ale tento trh je obrovský a maličká země uprostřed Evropy tvoří jen malou část evropsko-ekonomické mozaik. A tak, pokud chce na tomto trhu dál participovat, musí dodržovat jeho pravidla. A právě bazírovaní na těchto pravidlech občas vytvoří na první pohled absurdní zápletku.
Udali nás Slováci…
Již před časem rozbouřilo hladinu veřejného mínění v Česku nařízení Evropské komise, která zakázala používat název „rum“, pro jiné než třtinové alkoholické nápoje. Výrobci pak byli nuceni „objevit“ název „tuzemák“, který se ale poměrně slušně ujal.
Další útok si nechala Evropská komise na letošní rok a tentokrát se zahleděla do chladicích boxů našich obchodů. Nelíbil se jí název „pomazánkové máslo“, tedy spíše ta druhá část pojmenování výrobku. Jednoduše řečeno podle Bruselu prostě pomazánkové máslo není máslo a výrobci tak nemohou toto pojmenování použít.
Ptáte se, proč s tím Evropská komise přišla až teď? No, nepodrželi nás bratři Slováci, kteří výrobek přejmenovali již před lety a jelikož je čeští výrobci nenásledovali, putovala do Bruselu stížnost a Komise začala jednat.
„V Evropské unii je zásada, že pokud si nikdo nestěžuje, tak se tím úředník nezabývá. Pak však přišel podnět ze Slovenska, že oni to odstranili, a mají tak konkurenční nevýhodu," vysvětlil v loňském roce deníku MF DNES nedávno zesnulý europoslanec Jiří Havel.
Chybí máselný tuk
Co je vlastně na pomazánkovém másle špatného? Není to máslo, zní z Evropy. Přiznejme si, že mají pravdu. V tomto potravinářském výrobku chybí máselný tuk, jeho tam prostě méně než požadují normy Evropské unie. Podle evropské legislativy je "máslo" pouze výrobek s obsahem nejméně 80 % mléčného tuku, "třičtvrtětučné máslo" (60 – 62 %) a "polotučné máslo" (39 – 41 %). Ostatní výrobky musí mít označení „roztíratelný tuk“ s udáním procenta tuku.
Ale řekněte sami: mazat si na pečivo roztíratelný tuk, zní opravdu příšerně. Česká republika se tedy snažila vyjednat pro sebe vyjímku, evropské právo tuto praxi umožňuje a nejednou již byla udělena. Bohužel naše zastoupení při EU neuspělo a tak z definitivní platností je pojem „pomazánkového másla“ minulostí.
"Faktem je, že se pohybujeme na trhu EU, který má svá pravidla. Existují sice výjimky, ale problém je v jejich zdůvodnění. Asi jsme argumentačně soud nepřesvědčili," uvedl pro server idnes.cz europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL)
Mlékaři se bouří
Výrobcům se rozhodnutí nelíbí, je to pochopitelné, někdo jim přes noc vzal léta zavedenou značku. Jeden z největších hráčů na trhu, jihočeská Madeta, dokonce se vzpříčila a i přes rozhodnutí soudu nehodlá název měnit. Předseda představenstva Madety se dokonce ostře pustil do českého zastoupení v Bruselu a přímo ho obvinil z neschopnosti.
Jeden z výstřelů v této válce padl i ve sportu. Madeta jako sponzor oblékla na světovém poháru v cyklokrosu v Táboře svého závodníka Petra Dlaska do dresu s nápisem „Vzpomínáme“ a s obrázkem pomazánkového másla. Sportovec byl za nakonec diskvalifikován, sice ne za „propagaci“ neevropského výrobku, ale za to, že na start nastoupil v neschváleném dresu.
Co bude dál?
Zdá se, že se bude nakonec spíše jednat o bouři ve sklenici vody a nakonec se výrobci podřídí a pomazánkové máslo ponese nový název. V nejrůznějších průzkumech si vede dobře pojmenování „Máslová pomazánka“ a podle mého názoru je to přijatelný název, který by mohl dobře zapadnout a zároveň vyhovět Komisi.
A že to tak dopadne, signalizuje i spor o označení „marmeláda“, který také Česko prohrálo, ale kdo o tom ví?