V polovině února vydala ČNB Zprávu o měnové politice, ve které je možné se dočíst o ekonomických dopadech pandemie Covid-19 nejen na českou ekonomiku. Poslední dobou jsou média plná zpráv hodnotících vývoj hospodářských politik ve světě. Jak tedy v kostce zhodnotit ekonomiku ČR za loňský rok?
Propad HDP v ČR za rok 2020 se podle ČNB pohyboval na úrovni meziroční změny -5,8 %. Nejvíce ekonomika pocítila propad ve druhém čtvrtletí vinou první vlny pandemie. Lepší hodnocení ekonomiky a její odolnost se poté projevily během konce roku. Průmysl si vedl poměrně dobře a došlo i k postupnému obnovení spotřeby z důvodu fiskálního impulsu.
Spotřeba domácností meziročně klesla o 5 %, což samozřejmě souviselo s uzavírkami ekonomiky. Počty cestujících v letecké dopravě také v určitých týdnech klesly meziročně o téměř 100 % a kolem hodnoty -90 % se v průměru pohybovaly od března do prosince. Z oficiální statistiky nových úvěrů na bydlení ČNB vyplývá meziroční růst celkového objemu v Kč. Konkrétně došlo k nárůstu objemu nových i refinancovaných hypotečních úvěrů o 39,6 %, a to vlivem růstu cen i vyššího zájmu o nemovitosti.
Zaměstnanost meziročně klesla o 1,2 %. U té se ovšem předpokládá další pokles v tomto roce stále vlivem loňského ekonomického propadu. Celkově byl ovšem trh práce před příchodem pandemie spíše nasycený a tehdejší tempo růstu zaměstnanosti se jen těsně před pandemií dostalo do záporných hodnot.
Míra inflace se za rok 2020 pohybovala na úrovni 3,2 % dle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen. Cena samotné kategorie potravin, alkoholických nápojů a tabáku potom meziročně vzrostla o 4,2 %. Spotřebitele i firmy ovšem potěšil pokles cen pohonných hmot, který meziročně v určitých momentech dosáhl změny i přes -16 %.
Příspěvek čistého vývozu na poklesu HDP byl -0,4 p. b. Průmysl byl podle slov ČNB zasažen spíše okrajově, a především druhá vlna nebyla pro průmysl nijak významně negativní. Pokles byl významný u dovozu především z důvodu nižší poptávky po spotřebních i investičních statcích. Zajímavostí bylo využití vysokofrekvenčních dat pro odhady propadů HDP v ekonomikách a průmyslu, např. u spotřeby elektřiny (týdenní údaje) bylo možné vypozorovat meziroční pokles až o téměř 14 % v dubnu 2020.
Jedním z projevů vládních rozhodnutí o uzavírání ekonomik je tzv. Stringency Index neboli index přísnosti. Podle zmíněného indexu byla ČR ve srovnání s vybranými státy napříč světem velmi benevolentní a od května do října 2020 jsme se pohybovali na nejnižších úrovních indexu ze vzorku zemí. Jaký by byl vývoj pandemie a dopady na ekonomiku dle jiného scénáře již nemá smysl spekulovat.
Zdroj: ČNB