Živnostníci v ČR

Významný nárůst zaznamenal především v koronavirovém roce 2020, ve kterém svou činnost přerušilo více než 100 tisíc živnostníků. Meziroční nárůst tehdy činil 43 % a způsobil velké vášně. Dnes se však jeví jako velmi pravděpodobné, že konečné číslo za rok 2021 100 tisíc hravě překoná, jelikož pouze lednová čísla představují více než čtvrtinu celkového počtu za minulý rok. Přes sedm tisíc podnikatelů a 600 firem navíc v lednu zbankrotovalo. “Je to důsledek trýznivé situace na trzích a nejistých vyhlídek do budoucnosti”, komentovala pro server iDNES.cz současnou situaci živnostníků analytička Bisnode Petra Štěpánová. Avšak zatímco čísla z minulého roku mohou být kvůli pandemické krizi pochopitelná, jejich letošní nárůst budí pochybnosti a vznáší řadu otázek.

Proč čistý počet živnostníků narůstá?

Kuriózní zjištění přinesla Česká správa sociálního zabezpečení. I přes rostoucí počet přerušených živností dle jejich statistik celkový počet hlavních i vedlejších OSVČ v minulém roce vzrostl. Dle dat k 31. 12. 2020 počet hlavních živnostníků na českém území meziročně stoupl na 611 tisíc. Počet vedlejších OSVČ se pak zvýšil o cca 6 tisíc. 

Tento nárůst však nutně neznamená zlepšení situace živnostníků a podmínek k založení živnosti. Jak říká Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské Komory ČR: “Sotva lze předpokládat, že by nejistoty spojené s pandemií zatraktivňovaly drobné podnikání.” Je tedy velice pravděpodobné, že za nárůstem stojí tzv. švarcsystém, který se v České republice v praxi uplatňuje už od 90. let, i přes to, že je formálně nelegální. Systém spočívá v tom, že určití pracovníci firmy nejsou papírově vedeni jako zaměstnanci, ale vystupují jako podnikatelé, kterým firma platí za provedení práce. Takové ujednání s sebou nese výhodu jiného výpočtu daňového zatížení a sociálního pojištění. Důvod většího využití švarcsystému uvádí i Minčič: “zaměstnavatelé v rámci úsporných opatření mohli místo standardních zaměstnaneckých smluv a dohod přejít ke spolupráci s drobnými dodavateli v postavení OSVČ.”

Varianta se švarcsystémem se jeví jako více pravděpodobná, i kvůli tomu, že za zvýšením počtu podnikatelů by jinak muselo stát zlepšené podnikatelské prostředí. To se však vzhledem k současné ekonomické situaci a nedostatečné vládní podpory, kdy k lednu 2021 z vládou slíbených 1 200 miliard Kč k firmám doputovalo pouhých  283,4 miliard Kč, jeví velmi nepravděpodobné. Bídnou situaci dokládá i to, že většina firem musela čerpat peníze z vládních kompenzačních programů, které však byly administrovány přinejmenším nešťastně. O atraktivním podnikatelském prostředí se tak nelze bavit.

Samotná role živnostníků v české ekonomice

Role živnostníků v české ekonomice je nezpochybnitelná. Podniky zaměstnávající jednoho až devět lidí tvoří 95 % všech tuzemských firem a zaměstnávají jednu třetinu všech zaměstnanců. Pokud pak vezmeme malé a středně velké podniky, je podíl na zaměstnanosti ještě výraznější, přičemž tyto podniky poskytují práci hned 66 % zaměstnanců. Malé a středně velké firmy hrají klíčovou roli i v dalších evropských zemích. Například v zemích Beneluxu, je podíl podniků s méně než 249 pracovníky na celkové zaměstnanosti daného státu podobně vysoký. Konkrétně v Belgii činí 69 %, v Nizozemsku 64 % a v Lucembursku 67 %. Určitý rozdíl by se však mezi Českem a zbytkem Evropy našel. Česko je totiž relativně více závislé na malých živnostnících. Malé podniky v Česku totiž průměrně zaměstnávají 2,4 zaměstnance, oproti evropskému průměru 3,9 zaměstnanců. 

Malé a střední podniky jsou však pro zdraví ekonomiky podstatné nejen kvůli svému podílu na zaměstnanost, ale i díky zvýšení konkurence na trhu a tvorbě přidané hodnoty. Cenové soupeření většího počtu firem na trhu tlačí ceny dolů, a je tak značným přínosem pro konečné spotřebitele. Ještě důležitější může být fakt, že malé a střední podniky v Česku vytváří kolem 55 % přidané ekonomické hodnoty a značně se tak podílí na našem ekonomickém růstu. 

Právě z již zmíněných důvodů je zvyšující se počet živnostníků přerušujících svou živnost znepokojující. Zadrhává se tak pomyslný motor naší ekonomiky. K navrácení k vysokým tempům růstu, kterými se naše ekonomika chlubila v době před koronavirem tak bude nutné, aby stát zvýšenou podporou tento trend zvrátil. Toho lze docílit hned několika způsoby. Možnou cestou je snížení administrativní zátěže a byrokracie. Nabízí se i řada jiných nástrojů jako změna legislativy týkající se veřejných zakázek tak, aby velké podniky nebyly nadále zvýhodňovány tím, že je většina zakázek vybrána na základě ceny. Krokem správným směrem dále bylo zavedení záručního programu EXPANZE,  dotačního programu Technologie 4.0 či zřízení záručního fondu VADIUM. Tyto iniciativy se snaží podnikatelům ulehčit získávání financování na rozjezd jejich firem. Z čeho si však určitě nebrat příklad je neefektivní státní pomoc během koronaviru, která podnikům dostatečně nepomohla a stojí za rekordním počtem končících živnostníků.