Hodnotové investování bylo dlouho vnímané jako bezpečnější a výnosnější než to růstové. Po několik desetiletí se přívržencům tohoto stylu dařilo porážet své růstové protějšky, a přestože nastaly i období, ve kterých toto neplatilo, jako například doba 60-let, kdy akciovému trhu vévodila skupina tzv. Nifty Fifty akcií, jejichž růstový potenciál byl překonán pouze jejich stratosférickou valuací či dot-com bublina na přelomu tisíciletí, v delším časovém horizontu byla tzv. “hodnotová prémie” – tedy výnos nad tržním průměrem - patrná.
Eugene Fama a Kenneth French v 90. letech provedli dnes již dobře známý výzkum, zabývající se vlivem jednotlivých faktorů na vývoj ceny akcie. Závěrem studie bylo zjištění, že růst akcií společností vybraných na základě hodnotových ukazatel jako PB či PE ratio v dlouhodobém horizontu předčil ty růstové o několik procent.
V posledních letech se ale situace otočila a růstové akcie podstatně předehnaly akcie hodnotové. Nejpatrnější byl rozdíl tento rok, kdy se hodnotové akcie bank, energetických společností či průmyslových koncernů, po prudkém březnovém propadu pouze potácely, zatímco jejich technologičtí protějšci stoupali rychle vzhůru vstříc novým výšinám. Kdežto technologický index Nasdaq 100 již nabyl téměř 25 % oproti svým předkrizovým hodnotám, hodnotový index Russell 1000 Value se na ně ještě nedostal. V posledních týdnech se ale karty obrátily a hodnotové akcie zažily určité zmrtvýchvstání. Může ale tento trend pokračovat i nadále? A na čem je vlastně založen?
Hodnotové akcie
Druhá otázka je mnohem snáze zodpověditelná než ta první. Růst hodnotových akcií v posledních týdnech lze přisoudit hned několika pozitivním politicko-ekonomickým faktorům, které by jim měly poskytnout citelnou podporu. Především se jedná o nadějné zprávy týkající se vakcíny na COVID 19, se kterou několik dní zpátky přišla americká farmaceutická společnost Pfizer. Její vakcína má prý až 90% úspěšnost a žádné vedlejší účinky. Příslib vakcíny je samozřejmě pozitivní zprávou pro všechny společnosti, ovšem zvláště pro ty hodnotové. Ty jsou totiž mnohem více závislé na celkovém zdraví ekonomiky a jejich hospodářské výsledky mnohem silněji korelují s celkovým růstem ekonomiky. Růstové společnosti jsou naopak často schopny navyšovat své tržby a zisky i navzdory negativní ekonomické situaci, což dokázaly i při letošní krizi.
Dalším pozitivem pro hodnotové akcie je vývoj na americké politické scéně. Zatímco volba prezidenta nebyla tak důležitá sama o sobě, trhy zajímalo, jak se změní vyhlídky na nový fiskální stimulus. Tomu bránili především republikánští senátoři, kterým se zdáli demokratické návrhy příliš rozhazovačné. Existovali tak dvě možnosti – buď se demokratům povede získat senát a prosadit záchranný balíček dle svých preferencí, což by však pravděpodobně přineslo vyšší daňovou sazbu, či se republikánům a demokratům povede dohodnout na kompromisu. Druhá varianta byla trhy preferována, jelikož s sebou nenesla hrozbu vyššího daňového břemena. A zdá se, že právě tento scénář se naplní, jelikož republikánský senátní lídr Mitch McConnel ihned po prezidentských volbách vydal prohlášení, ve kterém oznámil, že se pokusí nový záchranný balíček schválit před koncem roku.
Vakcína proti COVID-19
Odpověď na druhou otázkou již je složitější. Pravděpodobně bude záviset na tom, jak úspěšná vakcína skutečně bude. Pokud se jí podaří zvrátit nynější situaci, lze očekávat, že hodnotové akcie budou ve svém nárůstu pokračovat a podaří se jim alespoň částečně dohnat výnosy svých růstových protějšků. To je však nejisté. Otázkou navíc zůstává, zda se účinnost vakcíny projeví i v ekonomické obnově, jelikož je možné, že ekonomické trhliny způsobené pandemií byly strukturálnějšího charakteru než pouhý výpadek poptávky z důvodu nedostatku příjmů. Dalším otazníkem jsou úrokové sazby. Jejich rekordně nízká úroveň nahrává růstovým akciím, jelikož jejich budoucí zisky, ve kterých tkví většina jejich hodnoty, jsou diskontovány na nynější hodnotu za velmi příznivých podmínek. Pokud by se ale úrokové míry zvýšily, hodnotovým akciím, jelikož jejich hodnota je v mnohem větší míře založena na stávajících aktivech. To se ale zdá nepravděpodobné. Americká centrální banka Fed totiž již mnohokrát avizovala, že úrokové sazby hodlá ponechat na jejich stávající úrovni co možná nejdéle, aby tak podpořila ekonomickou obnovu. S tím souvisela i její nedávná změna politika, ve které upustila od cílování inflace na základě jednoho roku a dále se bude řídit spíše průměrem za delší období. To znamená, že v nadcházejících letech bude ochotna tolerovat poněkud vyšší míru inflace a nebude tak zvyšovat své sazby.
Ať už bude budoucí vývoj hodnotových akcií jakýkoliv, výnosy těch růstových již pravděpodobně tento rok nedoženou. Rovněž není vůbec jasné, zda se jim podaří s nimi držet krok alespoň po zbytek roku, jelikož to závisí především na celkovém makroekonomickém vývoji. Hodnotovým investorům tak nezbývá nic jiného než doufat, že jejich vzdmutí v posledním měsíci nebylo pouhou falešnou nadějí, a brát jej jako náplast za chatrné výnosy první poloviny roku.