Má astrologie vůbec smysl? Vědci z NASA upozornili na fakt, že kromě názvů nemají souhvězdí a znamení zvěrokruhu nic moc společného.
Astrologové berou znamení zvěrokruhu tak, jak je stanovili staří Babyloňané a neberou vůbec v úvahu, jakým způsobem se Země ve Vesmíru pohybuje. Ať už v minulosti, nyní nebo kdykoliv v budoucnu. Pohyb naší planety je totiž daleko složitější. V první řadě si je potřeba uvědomit rozdíl mezi astronomií a astrologií. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2005 považuje 41 procent Evropanů astrologii za vědu. To je však holý nesmysl. Věda, která se zabývá Vesmírem se nazývá astronomie. Oproti tomu se astrologie snaží vysvětlit chování, povahu a budoucnost člověka na základě data narození. Jeden z nástrojů, který využívá, je právě horoskop, což je tabulka nebo diagram, který má zachycovat postavení nebeských těles v daném okamžiku na Zemi. Nejznámější je tzv. babylónský, který bere v úvahu znamení zvěrokruhu. Jedná se o klasický horoskop, který nalezneme v nejrůznějších časopisech či na internetu. Názvy těchto znamení se shodují s názvy souhvězdí. Mohlo by se tedy zdát, že astronomové věští na základě postavení hvězd. NASA však nedávno upozornila na fakt, že tato astrologická znamení zvěrokruhu až tak moc se souhvězdími nesouvisí. Částečně však souvisí s takzvanou ekliptikou.
Co je ekliptika?
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru. „Populárně řečeno je to dráha, po níž se pohybuje Slunce na obloze. Přesněji jde o promítání roviny oběžné dráhy Země kolem Slunce na oblohu,“ konstatuje doktor Jiří Grygar, přední český astrofyzik působící na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Při pohledu ze Země putuje Slunce po ekliptice, která má tvar kružnice, a prochází přitom během roku různými souhvězdími.
Nesmysl z dob Babylónu
Těchto souhvězdí je dohromady 13, přičemž 12 z nich jsou právě znameními zvěrokruhu. Data, kterými astrologové těchto 12 znamení rozdělují, však ekliptice neodpovídají. Navíc se v této rovině nachází ještě jedno souhvězdí. Třinácté souhvězdí, které se nazývá Hadonoš a nachází se mezi souhvězdími Střelce a Štíra. Poté, co NASA na tento fakt upozornila, se začala médii šířit informace, že vědci přepočítali ekliptiku a tím defacto znamení změnili. To však není pravda. „Vědci z NASA pouze upozornili na dávno známou skutečnost, že hranice ekliptikálních souhvězdí nesouhlasí s tzv. astrologickými znameními. Staří Babylónští astrologové rozdělili ekliptikální kružnici (360 stupňů) na stejné úseky po 30 stupních, a k nim přiřadili názvy 12 souhvězdí, ačkoliv to samo o sobě byla chyba, protože v ekliptice leží 13 souhvězdí. O tom se můžeme snadno přesvědčit, když se podíváme do astronomické mapy oblohy, v níž jsou hranice souhvězdí vyznačeny. Tam také i graficky vidíme, že různá ekliptikální souhvězdí nemají stejné časové intervaly, kdy se v nich Slunce, Měsíc nebo planety pro pozorovatele na Zemi pohybují. Nepotřebujete na to ani žádný software,“ vysvětluje Jiří Grygar.
Pro astrology se nic nemění
Astrology tento fakt nezajímá a zřejmě ho v úvahu ani brát nezačnou, protože je zde ještě jeden velký problém. Rotační osa Země je taktéž v pohybu, a i kdyby ekliptiku v úvahu brát začali, znamení by se v průběhu let stejně měnila. „Rotační osa Země se dlouhodobě kolébá v periodě necelých 26 tis. let. To znamená, že v části roku, kdy bylo ve starověku Slunce řekněme ve znamení Berana, tak v současnosti v téže části roku je ve znamení Ryb, a kolem roku 2150 by mělo přejít do znamení Býka, ve skutečnosti však přejde do souhvězdí Vodnáře. To právě souvisí s tím, že úhlová délka hranice souhvězdí se liší od konstantní úhlové délky hranic znamení 30 stupňů. Pokud vím, tak žádný astrolog nikdy nebral skutečné hranice souhvězdí vážně,“ dodává Grygar. I kdybychom tedy vzali v úvahu hypotézu, že naši povahu, chování, určité znaky nebo dokonce budoucnost opravdu ovlivňuje rozmístění hvězd, tak astrologie tento fakt, jak ho popisuje dnešní astronomie a matematika. v úvahu nebere. Jde o tisíce let staré rozdělení, které s Vesmírem nemá nic společného.