Co kdyby stát platit všem svým obyvatelům základní a nepodmíněný příjem, kterým by nahradil stávající sociální zabezpečení? Podle jedněch by to omezilo byrokracii a zlepšilo duševní kondici, podle druhých je to ale ekonomicky neproveditelné a demotivující.
Základní nepodmíněný příjem nebo také třeba občanský plat představuje navrhovaný systém sociálního zabezpečení ve formě pravidelné peněžní dávky, která by byla vyplácená všem lidem ve stejné výši. Smyslem občanského platu by bylo zajistit každému základní živobytí, bez ohledu na to či pracuje nebo nikoliv, a také omezit byrokracii státu.
Finsko v lednu 2017 zahájilo experiment, který měl ukázat výhody či nevýhody občanského platu. Dvouletý sociální pokus prosadila pravostředová vláda. Motivací pro ně byla nechuť k drahé byrokracii a také touha snížit odpor k práci mezi nezaměstnanými.
Myšlenka občanského platu je v současné době velice intenzivně diskutovaná po celém světě. Její obhájci poukazují na celou řadu plusů, od ekonomických výhod takového přístupu až po posílení duševní kondici lidí, kteří nemají lehký život. Odpůrci občanského platu naopak zdůrazňují, že je to ekonomicky neproveditelné, a že občanský plat ve skutečnosti lidi odrazuje od práce.
Jak to ale v podobných případech bývá, horké debaty se točí kolem dohadů, a nikoliv reálných dat a zkušeností. Nebo až doposud se kolem nich točily. Finský experiment to do jisté míry změnil a ekonomové i politici mají k dispozici hmatatelné výsledky na národní úrovni. Ve Finsku náhodně vybrali 2 tisíce nezaměstnaných, kterým po 2 roky vypláceli občanský plat ve výši 560 euro (tedy asi 14 360 Kč) měsíčně.
A jak to dopadlo? Předběžné výsledky finského experimentu s občanským platem přinesly smíšené výsledky. Jak zastánci, tak i odpůrci občanského platu se mohou radovat i mít vztek zároveň.
Nezaměstnaní s občanským platem usilovali o práci stejně, jako nezaměstnaní v tradičním finském sociálním systému. Zároveň se lidé, kteří dostávali občanský plat, cítili spokojenější a více věřili druhým i státu. Na druhou stranu, šlo o vlastní hodnocení účastníků experimentu, kteří mohli cítit potřebu podpořit politiku, jenž jim přinesla značný zisk. Celkově se ale zdá, že navzdory nejednoznačným výsledkům a mnoha omezením finský experiment vyzněl spíše ve prospěch občanského platu. Pokud se lidé díky takovému příjmu cítí lépe, tak to prospěje všem zúčastněným.
Jak to vypadá, finský experiment nakonec ještě více rozbouří debaty kolem této formy sociálního zabezpečení. Obě dvě strany sporu o občanský plat budou vykládat výsledky experimentu jako podporu svého názoru.
Zdroj: University of Bath