Krejčí v Etiopii si vydělají tak málo, že jejich kolegové v Bangladéši nebo Keni jsou pro nim boháči. Extrémně nízké mzdy srážejí pracovní morálku, zhoršují produktivitu práce a vedou k častým stávkám. Za 26 dolarů na měsíc se nedá žít ani v Etiopii.
Etiopie se v dnešní době snaží stát předním africkým výrobním centrem. Platí to i pro výrobu oblečení. Investory Etiopie láká na to, že místní krejčí jsou ochotní šít za méně než polovinu mzdy krejčích v Bangladéši. Píše se to ve zprávě o oděvním průmyslu v Etiopii, kterou zpracovali odborníci výzkumného centra Stern Center for Business and Human Rights americké New York University.
Etiopští krejčí šijí oblečení pro špičkové módní značky, jako je Guess, H&M nebo Calvin Klein. Podle zmíněné zprávy jsou za svou práci placeni nejhůře na světě. Vydělají si pouhých 26 dolarů za měsíc, což je necelých 600 Kč. Je to téměř k neuvěření. Notoricky špatně placení zaměstnanci v Bangladéši si v podobném zaměstnání vydělají 95 dolarů měsíčně. Jejich kolegové v Keni si přijdou měsíčně na 207 dolarů a Krejčí v Číně na 326 dolarů.
Zahraniční investoři v Etiopii očekávají lacinou a poslušnou pracovní sílu. Jsou tam ale natolik neutěšené poměry, že se namísto toho setkávají se zaměstnanci, kteří jsou naprosto nespokojeni se svými platy a životními podmínkami. Takoví lidé jsou stále ochotnější protestovat stávkami nebo i odchodem ze zaměstnání.
Podle Paula Barretta ze Sternova centra byla etiopská vláda společně s módními značkami a zahraničními výrobci natolik dychtivá vytvořit významnou značku „Made in Etiopia“, že jim nedošlo, jak nízké mzdy krejčích ve skutečnosti jsou, a že se za ně nedá žít. Etiopie rovněž nemá stanovenou minimální mzdu pro soukromý sektor.
Zpráva Sternova centra dále uvádí, že krejčí v Etiopii, přičemž v mnoha případech to jsou vlastně švadleny, typicky mladé ženy, jsou pro toto zaměstnání jen velmi málo zaučováni. Často také čelí kulturním konfliktům s manažery z jižní či východní Asie. Etiopie je v současnosti druhou nejlidnatější zemí Afriky. Má asi 105 milionů obyvatel, z nichž mnoho čelí chudobě a hladu.
Studie se zaměřila na Hawassa Industrial Park, což je přední průmyslová zóna Etiopie. Pracuje tam asi 25 tisíc zaměstnanců, kteří vyrábějí oděvy pro ty nejvyhledávanější módní značky světa. Počet zaměstnanců by měl navíc nadále vzrůstat, až na cca 60 tisíc. V této průmyslové zóně si otevřeli továrny dodavatelé oděvů z Číny, Indie a Srí Lanky.
Etiopská vláda doufá, že zvýší export oděvů z dnešních 145 milionů dolarů na asi 300 milionů dolarů ročně. Odborníci Sternova centra to ale považují za nereálné, mimo jiné i kvůli nízkým mzdám, které vedou k nízké produktivitě práce, častým stávkám a také častým odchodům zaměstnanců. V oděvních továrnách se vymění všichni zaměstnanci zhruba každých 12 měsíců. Podle Sternova centra by pomohlo zavedení minimální mzdy a vypracování dlouhodobého ekonomického plánu oděvního průmyslu.
Zdroj: Phys.org