Pandy velké nejsou jenom roztomilé, ohrožené a populární. Staly se národním symbolem Číny, vstoupily do geopolitiky, a také se staly součástí mezinárodních ekonomických vztahů, které navázala Čína s dalšími zeměmi.
Pandy velké měly štěstí v neštěstí. Vzhledem ke svému životnímu stylu i oblasti původního výskytu v centrální Číně jsou stále ohroženým druhem a jen těžko to někdy bude výrazně lepší. Na druhou stranu, pandy dostaly do vínku až pohádkovou roztomilost, takže velmi připomínají oživlou plyšovou hračku. Není tajemstvím, že to byla především jejich roztomilost, která pandám získala světovou proslulost a zachránila je před takřka jistým vymřením.
V dnešní době je černobílá panda ikonickým stvořením, v jehož osudu se s ochranou přírodu střetávají národní zájmy Číny, politika, mezinárodní diplomacie a v neposlední řadě i ekonomika.
Panda je už od poloviny 20. století národním symbolem Číny. Stále sebevědomější mocnost pandy velké tradičně pouze pronajímá do vybraných zoologických zahrad ve vybraných zemích světa. A za tento pronájem si také nechává důkladně zaplatit. Dnes se to týká asi 25 zoologických zahrad v necelé dvacítce zemí světa mimo Čínu. Všechna mláďata, která se narodí zapůjčeným pandám mimo území Číny, zůstávají podle podmínek pronájmu majetkem Číny.
Využití pand v diplomacii není žádnou horkou novinkou. Počátky pandí diplomacie sahají přinejmenším do 7. století našeho letopočtu, kdy čínská císařovna Wu Ce-tchien poslala jako diplomatický dar párek pand do Japonska. Ve dvacátém století praktikoval pandí diplomacii Mao Ce-tung, který posílal pandy do zemí ovládaných komunisty. Když americký prezident Richard Nixon přijel na historickou návštěvu Čínu v roce 1972, tak mu tehdejší vládce Teng Siao-pching věnoval dvě pandy. Od té doby směřují pandy vesměs do zoologických zahrad bohatých západních zemí, které mohou Čínu zásobovat cennými technologiemi nebo i zdroji.
Chov pand v zoologických zahradách po světě nepochybně přispívá k jejich ochraně, i když to teď s pandami není už tak nahnuté. Nelze si ale nevšimnout jak pandy přispívají ke zlepšování dobrého obrazu Číny ve světě, na kterém čínském režimu záleží, a také k navazování a prohlubování významných mezinárodních ekonomických i geopolitických vztahů.
Například vůbec nebylo náhodou, že slavná berlínská ZOO Tierpark otevřela nový výběh pro pandy těsně před zahájením summitu G20 v německém Hamburku. Slavnostního aktu se tehdy zúčastnila německá kancléřka Angela Merkel a čínský prezident Si Ťin-pching. Když zase v roce 2012 Čína oznámila, že pošle čtyři pandy do kanadských ZOO v Torontu a Calgary, tak to úzce souviselo s úspěšným obchodním jednáním Číny a Kanady, zejména s uzavřením dohody o ochraně investic „Foreign Investment Protection Agreement“, po téměř 20 letech vyjednávání.
Zdroj: The Conversation